Rozhodčí řízení – alternativní rozhodování sporů

Pátek
20.09.2013
V praxi se velice často stává, že ačkoliv smluvní strany uzavřou smlouvu v dobré víře a plánují smluvní ustanovení dodržet, dojde mezi nimi ke sporu, který nejsou schopny vyřešit vzájemnou dohodou. V takovém případě je potřeba, aby je někdo rozsoudil.
 

Dle současné právní úpravy existují v podstatě dva základní způsoby řešení vzájemných sporů vyplývajících ze smluv, včetně smluv franchisových. Prvním je projednání sporu u příslušného obecného soudu, druhým je takzvané alternativní řešení sporu, pod který náleží například mediace, což je proces nalezení vzájemně akceptovatelné dohody pomocí třetí osoby – mediátora, ale zejména rozhodčí řízení, které chceme v tomto článku blíže popsat. Rozhodčí řízení je alternativní možnost, jak lze řešit majetkové spory, které by jinak rozho-doval obecný soud. K tomu, aby byl spor řešen rozhodčím řízení, je nezbytné, aby byla mezi smluvními stranami sjednána příslušnost rozhodčího soudu takzvanou rozhodčí smlouvou. Ta může mít dvě podoby, a to buď podobu rozhodčí doložky, která je součástí jiné smlouvy (například smlouvy kupní, smlouvy o dílo, nájemní smlouvy apod.) a uplatní se pro všechny budoucí spory, které mezi stranami z takové smlouvy vzniknou, nebo podobu smlouvy o rozhodci, kterou mohou strany uzavřít pro jednotlivý spor, který již mezi nimi vznikl.

Rozhodčí doložky se velice často vyskytují v obchodních smlouvách, obzvlášť mezi stranami pocházejících z různých států. Pomocí rozhodčí doložky je tak možné si smluvit, že případný spor bude rozhodovat rozhodčí soud v konkrétní zemi. Je důležité uvést, že rozhodčí doložka musí být vždy sjednána písemně, jinak je neplatná. Písemná forma rozhodčí doložky je splněna i tehdy pokud je sjednána pomocí elektronických prostředků.

Výhody a nevýhody rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení má oproti standardnímu soudnímu řízení řadu výhod, ale samozřejmě se dají nalézt i nevýhody. Jako výhody rozhodčího řízení jsou obvykle uváděny rychlost řízení, neformálnost, snadná vykonatelnost rozhodčího nálezu a možnost ovlivnění výběru rozhodce. To dovoluje zejména vybrat za rozhodce osobu, která má zkušenosti v příslušné oblasti. Jako výhoda bývají také uváděny nižší náklady na rozhodčí řízení v porovnání se standardním soudním řízením. Toto ale neplatí beze zbytku. V případě, kdy například bude v rozhodčí doložce sjednáno sudiště v zahraničí, může to samozřejmě pro českou stranu znamenat poměrně velké náklady na nutnost komunikace v cizím jazyce, odborné právní zastoupení, překlady a i případné cestování na jednání. Mezi nevýhody někdy může být řazena i jednoinstančnost rozhodování, což znamená, že vydaný rozhodčí nález není možné přezkoumat po věcné stránce v druhé instanci. Možnost přezkoumat rozhodčí nález sice existuje, ale pouze v omezených případech stanovených zákonem, a to zejména z procesních důvodů. To sice přispívá k celkovému rychlému vyřešení sporu, který není protahovaný odvoláním k vyšší instanci, ale zároveň proti rozhodnutí rozhodčího soudu není možná žádná obrana. Další nevýhodou může být také i nejednotnost rozhodování jednotlivých rozhodčích soudů, kdy každý z nich je nezávislý a není v zásadě vázán rozhodovací praxí jiných rozhodčích soudů. Je proto třeba při sjednávání rozhodčí doložky vždy zvolit takový rozhodčí soud, který nezatíží smluvní stranu v neúměrné výši a zároveň zaručí vysokou kvalitu svého rozhodnutí.

Vykonatelnost rozhodčího nálezu

Žádné soudní rozhodnutí ani rozhodčí nález by nemělo význam, pokud by nebylo možné se následně domoci jeho výkonu. K tomu, aby byl rozhodčí nález vykonatelný, musí mít písemnou formu a musí obsahovat odůvodnění, pokud se smluvní strany nedomluvily, že odůvodnění nevyžadují. V opačném případě by byl rozhodčí nález nejen nevymahatelný, ale i neplatný. Česká republika je také smluvní stranou Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, která zaručuje, že rozhodčí nálezy vydané v některém ze členských států Newyorské úmluvy, budou na území České republiky vykonatelné stejným způsobem jako rozhodčí nálezy vydané v České republice. Tato úmluva má veliký význam i z toho důvodu, že celkový počet smluvních států je 147, takže rozhodčí nález vydaný téměř kdekoliv na světě, může být vykonán na území České republiky. Pokud budete stranou rozhodčího řízení v České republice a protistrana bude mít sídlo v jednom z členských států Newyorské úmluvy, například v USA, není následně v zásadě problém se domoci vykonání rozhodčího nálezu v domovském státu protistrany, v tomto příkladu tedy v USA.

Pokud je tedy rozhodčí nález vykonatelný, je takzvaným exekučním titulem, a na jeho základě může být smluvní strana donucena ke splnění povinnosti, která jí byla stanovena rozhodčím nálezem, pokud takovou povinnost nesplní dobrovolně. Na základě rozhodčího nálezu, který stanoví povinnost jedné smluvní strany zaplatit straně druhé určitou finanční částku, může být tedy provedena i exekuce na majetek smluvní strany, která měla povinnost platit, pokud tuto svou povinnost nesplnila ve stanovené době dobrovolně.

Určení rozhodčího soudu a jeho pravidel

V závislosti na tom, kdo spor v rozhodčím řízení rozhoduje, je možné dělit rozhodčí řízení na dva základní typy. Prvním z nich je rozhodčí řízení institucionální, kdy je rozhodčí řízení rozhodováno stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Na tomto místě je třeba uvést, že v současnosti je jediným stálým rozhodčím soudem s obecnou působností pouze Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. V takovém případě postačuje ve smlouvě pouze odkázat na rozhodčí řád či pravidla, která byla vydána rozhodčím soudem, a obsahují veškeré informace o tom, jakým způsobem bude rozhodčí řízení probíhat, zejména počet rozhodců a jejich výběr, jednací jazyk či rozhodné právo.

Druhou variantou je takzvané ad hoc rozhodčí řízení. V tomto typu rozhodčího řízení nerozhoduje stálý rozhodčí soud, ale rozhodce či rozhodci, které si strany samy ve smlouvě zvolí. Zde je nutné zmínit, že ve smlouvě musí být uvedeny všechny podmínky, za nichž má ad hoc rozhodčí řízení probíhat a nestačí pouze odkázat na rozhodčí řád, který vydal jiný subjekt než stálý rozhodčí soud. Tato situace se v minulosti v praxi vyskytovala poměrně často a vedla až k soudním sporům o platnost takové rozhodčí doložky. Dokonce tuto věc posuzoval i Nejvyšší soud České republiky, který ve svém rozhodnutí 23 Cdo 963/2011 uvedl, že pokud rozhodčí smlouva (tedy rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci) neobsahuje přímé určení rozhodce nebo případně způsob jeho určení a pouze odkazuje na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná. Pokud si tedy smluvní strany mezi sebou smluví, že jejich případné spory by měly být rozhodovány v ad hoc rozhodčím řízení, je jistě vhodnější, když si nechají rozhodčí doložku vypracovat od právníka se zkušenostmi v této oblasti, aby předešly případným sporům o platnost rozhodčí doložky.

Specifické podmínky také platí například pro rozhodčí doložky sjednané ve smlouvách, kde je pouze jedna strana podnikatelem a druhá je spotřebitelem. Vzhledem k tomu, že obchodní smlouvy jsou sjednávány mezi dvěma podnikateli, uplatní se na ně pouze výše zmíněné standardní požadavky pro rozhodčí doložky.

Závěr

Rozhodčí doložka či smlouva o rozhodci může být samozřejmě velice praktickým smluvním ustanovením, které se v budoucnu při případném sporu, může stát výhodným pro obě smluvní strany. Na druhou stranu je vždy nutné posoudit, zda je rozhodčí doložka v uvedeném znění platná a zda případné rozhodčí řízení nezpůsobí nepřiměřené náklady. Proto je důležité dávat pozor na takové aspekty, jako jazyk, ve kterém bude rozhodčí řízení vedeno, místo, kde bude rozhodčí řízení vedeno a samozřejmě i případné osoby rozhodců, které budou spor rozhodovat. Pokud si nejste jisti, zda je rozhodčí doložka v pořádku a nepředstavuje pro vás riziko, je vždy vhodné se poradit se specializovaným právníkem.

Philip Smitka, advokát v AK Noerr

Jan Mlčák, právník junior AK Noerr


Populární na fóru

Česko jako domov pro nové značky

Blbost. Bylo jich skoro dvojnásobek. Viz https://www.retailguide.cz/cs/38-novych-znacek-na-ceskem-trhu/

1 komentář(e)
posledni 08.02.2023
Běžná výše poplatků

Dobrý den, poplatky se vždy stanovují individuálně dle finančních výsledků a výnosnosti daného konceptu, mohou to být % od 2-10% nebo fixní poplatky nebo kombinace...

2 komentář(e)
posledni 28.02.2021
Běžná výše poplatků

Dobrý den, zajímalo by mě, jaká je běžná výše poplatků. Jedná se o neznámou firmu podnikající na poli zábavy, něco jako lasergame, VR, únikovky. Děkuji za...

2 komentář(e)
posledni 04.01.2021
Franšíza - co to je?

Taky bych chtěl začít podnikat a nemám s tím skoro žádné zkušenosti. O franchisingu jsem si dost přečetl a příjde mi to jako ideální start do podnikání pro...

1 komentář(e)
posledni 18.11.2019
Ochranné známky je třeba kontrolovat

Má někdo zkušenost s monitoringem ochranných známek? Našel jsem www.ipdefender.eu a je bezonkurenčně nejlevnější i se zdarma verzí do 3 ochranných známek a má...

1 komentář(e)
posledni 06.05.2019
Franchisingová smlouva

Sice jsou náležitosti trochu volnější, ale to může představovat výhodu i nevýhodu zároveň. Vždycky je na místě nechat si poradit od odborníků a mít jistotu,...

2 komentář(e)
posledni 30.11.2017
Franchisingová smlouva

Hraapla@seznam.cz

2 komentář(e)
posledni 21.05.2017
Rozvoj franšízingu v Česku

Dobrý den, můžu se zeptat kolik je v roce 2017 nebo 2016 už franchisingových poboček v ČR? DĚKUJI

1 komentář(e)
posledni 03.03.2017