Podle Václava Svačiny dochází k renesanci českých značek. Bushman je toho důkazem.
Pátek
18.05.2012
S franchisingem jako modelem podnikání jsem maximálně spokojený, říká Václav Svačina, franchisant společnosti Bushman.
 

Václav Svačina spojil svou profesní dráhu s českým výrobcem a prodejcem outdoorového oblečení Bushman před sedmi lety. A rozhodně nelituje. Do roku 1997 totiž pracoval jako vedoucí autosalonu a pracoval i třináct hodin denně. Neměl čas na rodinu ani na své koníčky a rozhodl se pro změnu – začal se zabývat financováním aut a dopravní techniky pro zahraniční banku. Ani v této práci nebyl spokojený, jak si představoval, a zkusil proto něco jiného a pro něj nového.

Rychlý start

První kontakt se společností Bushman proběhl na jaře 2005. „Předchozí práce mě neuspokojovala, tak jsem začal hledat novou. A jednou jsem tak seděl v kanceláři, a našel jsem inzerát, ve kterém Bushman hledal franchisanty. Poslal jsem jim mail a už to jelo,“ popisuje začátky vzájemné spolupráce. Na konci září téhož roku přebíral prodejnu v obchodním centru Zličín, na jaře roku 2006 otevřel první vlastní obchod v Letňanech. Třetí a zatím poslední prodejnu Svačina provozuje od jara 2009 v Plzni. Jak sám dodává, zpočátku byl v práci od rána do večera. Jeho rodina ale byla zvyklá, protože i v předchozích zaměstnáních trávil v práci hodně času. „Poté, co se nastavený systém zajede, tak už to není tak časově náročné. Záleží na období. Někdy nejste v práci ani hodinu, někdy třeba patnáct,“ říká Svačina. V jeho případě to znamená, že zhruba dvakrát až třikrát týdně objíždí své obchody, jeden den v týdnu tráví na centrále Bushman. Nejnáročnější měsíce jsou listopad a prosinec, kdy je ve svých prodejnách sedm dní v týdnu.

Prvotní nedůvěra bank

Když má Václav Svačina vzpomenout na to, co bylo na začátku podnikání nejtěžší, odpověď je jasná a rezolutní – přístup bank. Před sedmi lety totiž bankovní domy příliš franchising neznaly a bránily se poskytovat úvěry. V případě pana Svačiny trvalo půl roku, než dostal třímilionovou půjčku. Nyní už je situace diametrálně odlišná. Franchsing už je dostatečně známý a prověřený model podnikání a banky už se úvěrům nebrání. První Svačinova prodejna Bushman na Zličíně si vedla velmi dobře a bylo jen otázkou času, kdy si pořídí další. „Zličín byl ziskový. Navíc jsem si potvrdil, že časově se to dá zvládnout, a banky už s financováním také neměly problém, takže nebyl důvod do toho nejít,“ vysvětluje Svačina. Že by počet svých obchodů nadále rozšiřoval, Svačina neplánuje. Důvodem je především pokračující ekonomická krize. Do budoucna se ale další expanzi nebrání.

Výhody franchisingu

Svačina přiznává, že celý život má problémy s autoritami. V případě společnosti Bushman si ale nemůže na nic stěžovat. Sami franchisanti firmy jsou spolutvůrci pravidel, nic není dáno direktivně, problémy i pravidla se řeší kolektivně. Jediné a zásadní pravidlo, které musí všichni dodržovat, je cenová politika firmy. Ostatní věci jako finální výběr zboží a doplňků z aktuální kolekce pro prodej, motivace a nábor zaměstnanců je v kompetenci franchisantů. A právě v tom je podle Svačiny velká výhoda franchisingu. Člověk má za zády silnou značku, v jejímž rámci může své podnikání rozvíjet podle vlastního uvážení. Zároveň ale dodává: „Člověk, který chce franchising zkusit, musí mít všechno dobře spočítané a je nutné počítat s rezervou. Neměl by mít velké oči a raději počítat s osmdesáti procenty toho, co si původně spočítal. Ze začátku může balancovat na hranici prosperity. Franchising ale určitě doporučuji,“ dodává Svačina.

Cestování jako životní styl

Václav Svačina se smíchem přiznává, že podnikat začal hlavně kvůli svým koníčkům. A tím je cestování. Především po zemích Jižní Ameriky, jako je Peru, Chile nebo Argentina. Příští rok se energický franchisant chystá na cestu do Bolívie. „Cestování je moje vášeň. I proto jsem vždycky nosil oblečení Bushman, protože jsem věděl, že se na něj mohu spolehnout. A shodou náhod jsem se za pár let stal sám součástí Bushman týmu. Takže prodávám něco, co mám vyzkoušené a věřím tomu,“ spokojeně podotýká Svačina. Do byznysu se postupně snaží zapracovat i své dvě děti. Jednadvacetiletý syn studuje vysokou školu a zároveň na půl úvazku pracuje pro tátu. Zabývá se logistikou a obchody po technické stránce. Mladší devatenáctiletá dcera vypomáhá jako prodavačka za pultem. „Snažím se je směrovat tak, aby to po mně jednou převzali. A já už pak budu mít konečně čas jen na moje cestování,“ přeje si Svačina.