24.04.2013

Stále rosteme

Firma Tescan se loni umístila na prvním místě v ocenění Štiky českého byznysu v ČR. Generální ředitel Jaroslav Klíma zhodnocuje v rozhovoru úspěchy společnosti.

Popsal byste jak se dařilo loni Vaší společnosti Tescan?

V minulém roce se TESCANu dařilo skvěle. Naše tržby vzrostly o 51 %, (poprvé přesáhly miliardu korun), provozní zisk vzrostl o skoro 90 %, náš hlavní závod v Brně přijal 48 nových spolupracovníků. K 1. lednu 2013 jsme tedy v Brně zaměstnávali 204 lidí. Odhadujeme však, že naše činnost vytváří na Brněnsku a ve východních Čechách dalších 300 pracovních míst u našich dodavatelů komponentů a služeb. Nárůst tržeb i spolupracovníků zaznamenaly i naše dceřiné firmy v Číně a USA. Uvedli jsme na trh nové výrobky, o které je velký zájem, a pokračovali ve vývoji dalších, které představujeme letos. Daří se nám pronikat do nového segmentu trhu – polovodičového průmyslu a výzkumu. Takže v prvním čtvrtletí 2013 opět vzrostly naše tržby o 25 % ve srovnání s prvním kvartálem 2012 a neočekáváme letos žádné odbytové potíže. Loni v září jsme zahájili stavbu nové velké provozní budovy a čekáme, že naše výroba se do ní přesune letos v létě. Výrobu a vývoj tedy neomezují ani prostory, ani nedostatek kapitálů, natož pak nedostatek nápadů. Omezujícím faktorem je nedostatek kvalifikovaných lidí mnoha profesí.

tescan klima Foto Tescan

Společnost Tescan patří mezi světové dodavatele rastrovacích elektronových mikroskopů a zakázkových sestav pro použití v materiálovém inženýrství, průmyslu, biologii, kriminalistice a vědeckých laboratořích.

Jak jsou úspěšné Vaše pobočky v USA a Číně?

Obě jsou úspěšné, ta v USA o něco více. Když jsme do nich investovali, předpokládali jsme, že budou ztrátové až 5 let a teprve pak začnou vydělávat. Jejich úkolem bylo získat rychle co největší podíl na trhu, prodat a nainstalovat co nejvíce mikroskopů s tím, že jejich uživatelé budou šířit pověst o kvalitě našich přístrojů. Náklady byly až na druhém místě, naše investované peníze měly být využity k získání kvalitních spolupracovníků, k vybudování poboček a předváděcích laboratoří a investicím do reklamy, k účastem na konferencích a výstavách… Celkově nám tyto investice měla vynahradit zvýšená výroba a prodej v Brně, zvýšená sériovost výroby atd. K našemu překvapení se však naše čínská dcera dostala do černých čísel už po třech letech a americká dokonce ve druhém roce činnosti. Tam se náš prodej z asi 3,5 milionu dolarů v roce 2010 zvednul na skoro 16 milionů dolarů v roce 2012. V naší nejsilnější kategorii - mikroskopech s wolframovou katodou – obsazujeme 30 % trhu v USA a Kanadě a podobného výsledku dosahujeme i v Číně. Ukazuje se, že v některých teritoriích je takováto přímá angažovanost výrobce velice žádoucí. Nemusí tomu však tak být všude a vždy, jak ukazuje náš prodej v Koreji, který je dokonce vyšší než v Číně. Přitom využíváme služeb místního distributora. Obdobně je tomu i v Rusku, kde jsme jedničkou na trhu.

V Číně jste chtěli založit základnu. Jak probíhají přípravy?

Zmíněný plán na vybudování předváděcího a servisního střediska v Číně prozatím vázne hlavně na potížích se získáváním místních kvalifikovaných spolupracovníků pro aplikace a servis a zřejmě i na určité kulturní a komunikační bariéře. Je rozšířeným evropským omylem myslet si, že v Číně jsou nadále k dispozici levné pracovní síly. Takový technický úředník schopný komunikovat alespoň částečně srozumitelně anglicky, kvalifikovaný servisní technik nebo operátor mikroskopu v Šanghaji nebo Pekingu požaduje mzdu asi o 20 % vyšší než lépe kvalifikovaný pracovník v Brně! Také nájmy místností, ceny aut a podobně jsou v Číně vyšší než v Evropě. Takže je nakonec možné, že plánovaná základna pro jihovýchodní Asii vznikne jinde, třeba v Singapuru. Je tam sice dráž, ale i vyšší koncentrace kvalifikovaných lidí.

Kam dále plánujete expandovat do zahraničí?

V současnosti máme nainstalovány mikroskopy ve více než 60 zemích celého světa. Z významných zemí neprodáváme jen v Japonsku, které je sice největším trhem přístrojů s částicovou optikou, ale současně je trhem velmi uzavřeným se silnou ochranářskou politikou. V Japonsku existuje několik významných výrobců elektronových mikroskopů a souvisejících zařízení a japonská vláda je nehodlá vystavit otevřené konkurenci na domácím trhu. Proto i nejrenomovanější evropské nebo americké firmy z oboru i přes vysoké investice na japonském trhu jen paběrkují. Nehodláme se proto do takovéhoto dobrodružství v dohledné době pouštět, naší politikou je zvyšovat podíl na trhu ve významných zemích, kde již jsme přítomní, ale kde zdaleka nevyužíváme veškerý dostupný potenciál a kde náš tržní podíl neodpovídá kvalitě našich výrobků.

Jak byste zhodnotil trh, na kterém Vaše společnost Tescan působí?

Světový trh přístrojů s částicovou optikou je stále rostoucí, jeho růst je však pomalejší než růst našich prodejů. Takže je zřejmé, že se nám daří nejen obsazovat nové trhy, ale že náš prodej roste i na úkor naší konkurence v zemích se stabilním trhem. Důležitá je dobrá diverzifikace a to jak teritoriální, tak i segmentů trhů v jednotlivých zemích. Považuji za důležité, že prakticky přesně jedna polovina našich prodejů směřuje k firemní klientele a druhá polovina k zákazníkům v institucích financovaných z veřejných rozpočtů. Jsou to různé výzkumné instituce, univerzity, ale i kriminalistické laboratoře nebo resort obrany. Získat zakázku je zde pracnější, zdlouhavější, ale veřejný sektor má větší stabilitu a setrvačnost – objednává v souladu s pevně daným plánem i v době, kdy podniky rychle reagují na místní ekonomickou situaci a ruší svoje projekty. Pomáhá nám tak stabilizovat prodej a překlenovat výkyvy v poptávce např. polovodičového průmyslu, který je sice velice lukrativní, ale enormně cyklický. Celkově se však v našem oboru předpovídá stabilní růst minimálně až do roku 2017.

Co pro Vás znamená ocenění v soutěži Štiky českého byznysu?

Soutěž Štiky českého byznysu považuji za nejobjektivnější podnikatelskou a manažerskou soutěž v ČR, protože hodnocení se provádí strojově na základě auditovaných hospodářských výsledků podniků za minulé tři roky. Ocenění v takové soutěži má pak pro podnikatele jako jsem já dva významy. Ten první je vnitřní: já i moji společníci jsme lidé kritičtí i sebekritičtí. Ocenění jako toto nám říká, že svoji práci děláme dobře. Je to takový malý doping – injekce sebevědomí i chuti do další práce. Vidím, že na naše spolupracovníky to působí podobně, jsou ubezpečení, že rozhodli správně, když spojili svoji profesionální kariéru a v důsledku toho i prosperitu své rodiny s naší firmou. Ten druhý dopad jsem očekával navenek. Věřil jsem, že oceňování a popularizace poctivých a úspěšných českých podniků pomůže měnit vztah české společnosti k podnikatelům, který je po zkušenostech minulých 20 let celkem oprávněně negativní. A také jsem doufal, že bude trochu více slyšet názor lidí, kteří se nejen dokázali uživit sami, ale i vytvářejí příležitosti pro výdělek ostatních, znají svět a prosazují se v mezinárodní konkurenci. Ale ukazuje se, že jsem mýlil. Velká média soutěž ignorovala, veřejnost zřejmě zajímá mnohem více na vteřinu obnažená bradavka nějaké hvězdičky než hospodářství a politika – asi se máme pořád ještě příliš dobře.

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank