Franšízové trendy 2017/2018

Obecně lze říci, že franšízing se v Evropě v budoucnu ponese ve znamení silných mezinárodních značek. Malé lokální franšízové sítě budou mít boj o přežití na trhu stále těžší, výhodnější postavení jim neslibuje ani potenciální změna zákonů EU, která má přinést např. větší ochranu franšízantů a jejich investic.
Úterý
02.01.2018
Mezi největší trendy patří v Evropě tzv. multi-unit franšízing, internacionalizace sítí, i spolupráce značek s finančně silnými partnery.
 

Získávat kvalitní franšízové partnery je čím dám tím těžší. Vzhledem k více než příznivé situaci na trhu práce a nedostatečnému počtu kvalifikovaných pracovníků se potenciální franšízanti totiž ​​zpravidla domnívají, že je snadné najít dobré, lukrativní zaměstnání, nebo udělat rychle kariéru v rámci své současné společnosti. Proč se pak pouštět do riskantního podnikání, byť třeba franšízing nabízí do jisté míry i jasné záruky úspěchu? K čemu nezávislost, když se zaměstnancům firem daří, a jsou spokojeni?

Požadavky franšízora navíc mohou být stejně zavazující a svazující jako požadavky klasického zaměstnavatele. Jenže bez nároku na placenou dovolenou, výhodného zdravotního pojištění, či vyhlídek na vysoký starobní důchod. Franšízoři, kteří chtějí s nabídkami na nové franšízy u adeptů uspět, jsou proto nuceni lákat své obchodní partnery na nové speciality a speciální výhodné nabídky. Tento fakt přinesl na franšízový evropský trh několik viditelných nových trendů.

1. Franšízanti vlastní vícero franšíz jedné značky

Nedostatek franšízových partnerů v posledních letech vede k tomu, že franšízové ​​systémy se stále častěji rozšiřují za pomoci svých stávajících partnerů v rámci tzv. multi-unit franšízingu. Majitelé franšízové licence vlastní a provozují vice franšíz jedné společnosti. Tento přístup však není pro mnohé stávající licenční partnery ani vhodný, ani žádoucí. Požadavky a pracovní profil franšízanta se totiž v takovém případě výrazně mění.

V USA vlastní více franšíz na 20 % všech franšízantů, a multi-unit franchising využívá až polovina tamních sítí. Velkou část z nich trápí kromě jiného nástupnictví nové generace franšízantů, kteří by se postarali o úspěch stávajících poboček úspěšných franšízových sítí v následujících desetiletích. Těch je totiž kriticky málo. Multi-unit franšízing je proto (i přes svoji rostoucí popularitu) řešením trochu z nouze, a bývá mnohdy problematičtější a náročnější než klasický franšízing, kdy franšízant vlastní pouze jednu provozovnu.

Zatímco i u nás mnoho franšízantů řídí své podnikání samostatně a navíc se aktivně podílí např. na výrobě, franšízing s více jednotkami často vyžaduje naopak výhradně manažerskou odpovědnost za řízení nově vzniklé franšízové "podsítě". Pro mnoho franšízových partnerů, kteří spíše než obchod jako takový milují své obory podnikání, nemusí být proto přechod na řídící pozici právě atraktivní vyhlídkou na budoucnost. Navíc v takových případech obvykle franšízantům značně naroste jak míra pracovní zátěže, tak osobní zodpovědnost. Problematické bývá i hledání vhodného personálu pro franšízy, což také odrazuje mnohé odvážlivce.

2. Do malých franšízových sítí vstupují velcí investoři

S trendem multi-unit franšízingu přišel do Evropy i nárůst počtu firem, které využívají pro expanzi investory, jež vlastní často právě vícero franšíz, a stávají se tak v podstatě podílníky celé značky. Přinášejí do společnosti žádaný kapitál i manažerské schopnosti, které v nich mnohdy citelně chybí. Často mívají od počátku v plánu otevřít hned několik franšízových poboček, jejich počet i podoba by měly být jasně stanovené v licenční smlouvě. Příkladem může být například společnost KFC. Americký řetězec rychlého občerstvení se globálně rozšiřuje za pomoci finančně silných franšízantů jako je polská společnost AmRest, nebo australská franšízová skupina Collins Foods Limited.

Ne mezinárodním poli se tak i v Evropě vytvořila v posledních letech skupina velkých firem, které stejně tak vlastní více franšízových značek (jedná se pak o tzv. multi-brand franšízing). Multibrandová franšízová strategie je rozšířená například v maloobchodním prodeji. Firmy či majitelé s více franšízovými jednotkami se v takovém případě stávají národním či nadnárodním partnerem hlavního franšízora (majitele značky). Již zmiňovaný polský AmRest je například nejen hlavním evropským master-franšízantem KFC, ale také stěžejním partnerem dalších velkých franšízových systémů jako je Starbucks, Pizza Hut nebo Burger King. Zájemci o klasickou zahraniční franšízu nemají za konkurence podobných gigantů pražádnou šanci.

3. Franšízové značky přerůstají státní hranice

Tlak, který se stále častěji projevuje v malých a středních franšízových systémech, je také důsledkem rostoucí konkurence finančně silných mezinárodních hráčů, kteří jsou navíc někdy podpořeni agresivními investičními společnostmi. Některé evropské franšízové ​​systémy proto usilují o vlastní expanzi a růst závazků na mezinárodní úrovni, a chtějí být v tomto směru atraktivní také pro investice.

Hledání nových franšízových partnerů je pro firmy stále náročnější, nabízejí proto mnohdy velmi výhodné nabídky spolupráce. Pokud se rozhodnou růst za hranice domoviny, výhodným řešením pro ně bývá spojení s finančně silným partnerem, který dominuje trhu v cílové lokalitě.

Převzetí malých lokálních podniků zahraničními investory bude stále častějším řešením tam, kde vlastní síly pro další růst franšízové sítě již nestačí. V Česku je ideálním příkladem koupě Forsty’s Pizzy, kterou "spolkla" loni španělská franšízová síť Telepizza. V Německu v roce 2016 podobně získala společnost Domino Pizza Enterprises a Domino Pizza Group z Velké Británie přední německý franšízový systém Joey’s Pizza. Cíleně dochází ze stejných důvodů i ke spojování samotných franšízových značek pod jednu "střechu", u nás se takto sloučily např. firmy Sklizeno, My Food a Náš grunt.

4. Podmínky franšízové spolupráce musí být transparentní

Spolu s růstem požadavků ze strany uchazečů o nové franšízy jsou nuceny franšízové sítě a franšízoři stále více otevřeně hovořit o podmínkách licenčních smluv. Výhodami a speciálními nabídkami lákají do svých řad nové franšízanty, a snaží se je motivovat k maximálním výkonům. Mnohé značky proto například zcela upustily i od samotných licenčních poplatků, a inkasují pouze procenta z měsíčního obratu svých franšíz. Tlak na co možná nejvýhodnější podmínky pro franšízanty způsobil také rostoucí požadavky na přesnost a detailnost franšízových smluv, které stále častěji obsahují např. i zevrubné obchodní plány pro jednotlivé franšízové pobočky, a jsou tak větší zárukou pro návratnost vložených investic.

Všechny tyto trendy však mají jedno společné - pomalu, ale jistě zvětšují propast mezi klasickými franšízory, franšízanty a franšízovými systémy, a značkami, které bez provozní účasti vlastní silní investoři a dominantní mezinárodní hráči. První vstupovali do podnikání kvůli obživě rodiny, splnění životního snu, nebo prostě kvůli práci, kterou měli rádi. Druzí vnímají obchod a firemní politiku čistě jako svůj ekonomický zájem. Soustředí se spíše na hladký chod celé franšízové sítě.

Na hodnocení, zda se franšízing v Evropě ubírá na začátku roku 2018 tím správným a kýženým směrem, není nyní vhodná chvíle. Nicméně je zjevné, že z malého lokálního podnikatelského modelu přerůstá v obrovský celistvý mezinárodní obchodní systém, v němž se nejlépe cítí velcí i malí investoři, a nikoliv podnikatelé jako takoví. Velkou chybou by se mohl postupem času stát i fakt, že se z něho zároveň vytrácí jeho největší síla - totiž osobní zápal a zodpovědnost malých franšízantů, díky nimž každá franšíza (byť třeba vlastněná globální značkou typu McDonald’s) zůstávala podnikem s rodinným duchem a hodnotami.

Uklidňujícím je v tomto směru na druhou stranu fakt, že do Česka některé západní trendy - a to ani ty evropské - nikdy nedorazí ve své původní síle. V ČR je franšízing i na přelomu let 2017 a 2018 stále ve fázi popubertálního dospívání, zralého poznávání, a nadšeného očekávání dalšího rychlého rozvoje.


Populární na fóru

Česko jako domov pro nové značky

Blbost. Bylo jich skoro dvojnásobek. Viz https://www.retailguide.cz/cs/38-novych-znacek-na-ceskem-trhu/

1 komentář(e)
posledni 08.02.2023
Běžná výše poplatků

Dobrý den, poplatky se vždy stanovují individuálně dle finančních výsledků a výnosnosti daného konceptu, mohou to být % od 2-10% nebo fixní poplatky nebo kombinace...

2 komentář(e)
posledni 28.02.2021
Běžná výše poplatků

Dobrý den, zajímalo by mě, jaká je běžná výše poplatků. Jedná se o neznámou firmu podnikající na poli zábavy, něco jako lasergame, VR, únikovky. Děkuji za...

2 komentář(e)
posledni 04.01.2021
Franšíza - co to je?

Taky bych chtěl začít podnikat a nemám s tím skoro žádné zkušenosti. O franchisingu jsem si dost přečetl a příjde mi to jako ideální start do podnikání pro...

1 komentář(e)
posledni 18.11.2019
Ochranné známky je třeba kontrolovat

Má někdo zkušenost s monitoringem ochranných známek? Našel jsem www.ipdefender.eu a je bezonkurenčně nejlevnější i se zdarma verzí do 3 ochranných známek a má...

1 komentář(e)
posledni 06.05.2019
Franchisingová smlouva

Sice jsou náležitosti trochu volnější, ale to může představovat výhodu i nevýhodu zároveň. Vždycky je na místě nechat si poradit od odborníků a mít jistotu,...

2 komentář(e)
posledni 30.11.2017
Franchisingová smlouva

Hraapla@seznam.cz

2 komentář(e)
posledni 21.05.2017
Rozvoj franšízingu v Česku

Dobrý den, můžu se zeptat kolik je v roce 2017 nebo 2016 už franchisingových poboček v ČR? DĚKUJI

1 komentář(e)
posledni 03.03.2017