29.07.2010

Což takhle dát si osvědčený recept?

Trh zažívá boom franšízantů. Svou značku už chtějí prodávat i banky. Pod tímto názvem jsme psali článek v časopise Strategie žurnál, zde si jej můžete přečíst také.

Světová krize ve světě sice lehce zpomalila rozvoj franšízového podnikání, ale trh východní Evropy zůstává stále ještě nenasycen. Jak toho využít?

Trh zažívá boom franšízantů. Svou značku už chtějí prodávat i banky.

Pro začátek se poučme u severních sousedů. Před několika lety byl polský trh zaplaven různými značkami z celého světa, Poláci pracovali a odváděli část svých příjmů mateřským firmám po celém světě. Postupně ale vytvořili vlastní systémy a vlastní značky, z nichž některé (např. samoobsluhy Žabka) expandují i k nám.

Franšízor a franšízant

Franšíza, v jejímž rámci poskytovatel (franšízor) za úplatek uděluje svou značku spolu s obchodním i marketingovým know-how, je takřka ideální produkt. Proč vymýšlet znovu něco, co už tisíckrát úspěšně funguje jinde? Franšízor tímto způsobem expanduje, rozšiřuje svá odbytiště a posiluje vlastní značku.

A franšízant, tedy nájemce know-how, který musí odvádět poplatky? „Až devadesát procent malých či středních podniků krachuje do pěti let od svého vzniku. S franšízou je to ale zcela jiné. Podle zkušenosti z Německa tento způsob podnikání snižuje míru podnikatelského rizika až šestinásobně,“ říká Lenka Nováková z portálu FranchisingInfo.cz. Pravdou je, že ani franšíza není vhodná pro každého a není receptem na stoprocentní úspěch. To se týká i těch nejprestižnějších značek. Mnohý spotřebitel zaregistroval, že se z českého trhu tiše vytratily značky Pizza Hut, Monton nebo Dunkin’ Donuts.

I PPF jde do boje

Headhunteři si právě lámou hlavy, kde vzít dostatek kvalitních franšízantů pro bankovní sektor, který se také chystá spustit franšízy. Jako první tento počin ohlásila mBank, která ho pak ale vzápětí kvůli krizi odložila. V Polsku už takto funguje, ostatně jako řada jiných bank. U nás je teď zřejmě nejdál UniCredit bank, franšízu připravuje i Banco Popolare a veřejným tajemstvím je chystaný nástup PPF Banky formou franšízy. „První pobočky budou vidět už letos. Do čtyř let chceme mít 180 takových poboček,“ říká šéf retailového bankovnictví UniCredit Bank Jaroslav Žahourek.

Co stojí cizí značka

A kolik musí franšízant svému „značkydárci“ odvádět? To je samozřejmě různé. „Standardně se platby za užití licence skládají z jednorázového vstupního poplatku a poté měsíčních licenčních a marketingových poplatků. Mnozí poskytovatelé licencí uvádějí výši poplatků zcela veřejně, jiní až při osobním jednání se zájemcem o licenci,“ říká Šimona Mašková z advokátní kanceláře Mašek advokáti, která se na franšízu specializuje. Poplatky se pohybují od jednoho do sedmi procent z hrubého obratu, na marketing se platí od dvou do pěti procent.

Tady se nabízí otázka, kde na vstupní poplatky vzít a nekrást. Banky mají na franšízanty při poskytování úvěru velké požadavky, ale ty se pomalu srovnávají s úvěry na normální podnikání. Například Komerční banka měla donedávna pro franšízanty speciální produkt. Jistou výhodou bylo, že v rámci tohoto produktu vyhodnocovala celou franšízovou síť včetně podpory, kterou poskytuje. Nyní už přistupuje k franšízovým klientům jako běžným podnikatelům. Franšízor má přitom snahu určovat nejen produkt a způsob distribuce, ale i cenu, a tak je franšíza vlastně jakýsi cenový kartel. Evropská unie poskytla franšízovým řetězcům výjimku, a tak se z nich stal kartel pro spotřebitele „přátelský“. Tato výjimka platí do 1. června 2011, po tomto datu již nebude moci franšízor určit jinou než maximální cenu.

Zákony či neochotné banky ovšem nejsou největším problémem českého franšízingu. Franšízor bývá zpravidla nejprve uctíván a respektován, později však, když se nájemce licence již s konceptem seznámil a sžil, začíná mít často dojem, že by to sám zvládl lépe, že mu franšízor a jeho koncept vlastně vadí. Proto přichází ke slovu kontrola. Nedodržování podmínek někdy může skončit i ukončením smlouvy.

Nejúspěšnější české franšízy

Každý zná franšízové restaurace McDonald’s, ale méně se ví o úspěšných konceptech ryze českých firem. Třeba společnost Bushman, vyrábějící oděvy pro volný čas, dnes provozuje 15 franšízových prodejen a v příštím roce jich hodlá otevřít dalších šest. Také Botanicus má české kořeny, své kosmetické a potravinářské výrobky dnes nabízí prostřednictvím 21 franšízových prodejen. Firma Profimed má zase síť značkových prodejen se zdravotnickou kosmetikou. Svou prodejní síť má i výrobce sportovního náčiní a oděvů HudySport. Skutečnost, že Alpine Pro je ryze česká firma, jsme zaznamenali až při olympiádě, kdy byl český tým výrazně oblečený. Třeba dnes tolik populární čajovny mají svůj vlastní český koncept se značkou Dobrá čajovna. Tady jde o detailní know-how nejen prodeje, ale i výroby nabízeného produktu. A podobně je tomu i v případě restaurací Potrefená husa, Švejk restaurant nebo novější Výtopna. V oblasti zdravého životního stylu se jako povedený koncept nabízí Expreska, která chce do několika let otevřít 50 provozoven.

Botanicus v současnosti prodává své výrobky v Německu, Rusku, ale třeba i na Tchaj-wanu. Dobrá čajovna má své filiálky v Maďarsku, Polsku, ale také v USA, jeden Švejk restaurant najdete například v Mexico City. Do Orlanda se chystá restaurace Výtopna.

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank