06.03.2017

Ruský Žid, který stvořil obra

Nejpopulárnější a největší vyhledávač světa Google spoluvynalezl Sergej Brin. Inženýr informatiky, narozený v dobách SSSR v Moskvě, patří dnes mezi nejbohatší lidi světa.

Sergej Brin je dnes kromě jiného prezentován i jako jeden z nejúspěšnějších uprchlíků současného moderního světa, ovládaného vyspělými technologiemi. Jeho rodina uprchla z Ruska, když mu bylo 6 (narodil se v roce 1973), aby se vyhnula sílícímu antisemitismu. Jeho otec Michael byl astrofyzik, rodině se tehdy přes těžkosti podařilo získat vízum, a ze Sovětského svazu uprchnout. Ačkoliv se to může dnes zdát neuvěřitelné, Brin tvrdí, že jeho snem nikdy nebylo patřit mezi nejbohatší lidi světa, nechtěl být prý ani slavný. "Na začátku jsem nepřemýšlel o ekonomickém úspěchu, prostě jsem se bavil bez dalšího očekávání," řekl před pár dny.

Příběh společnosti Google se začal psát v roce 1995. Jako mnoho dalších úspěšných projektů, vznikl na univerzitní půdě. Do Stanfordu tehdy přijel Larry Page, a Sergej Brin jej měl za úkol seznámit s děním na škole. Přestože si prý při prvním setkání až tak úplně nerozuměli, v následujících letech se z nich stali partneři. Jejich spolupráce na různých výzkumných projektech přinesla první ovoce v podobě vyhledávače BackRub, který indexoval stránky na World Wide Webu podle jejich důležitosti.

Googol a první server postavený z Lega

Brzy poté společný vynález Page a Brina dostal své současné jméno Google. Odvozený je od matematického výrazu, a pochází z knihy Mathematics and the Imagination Edwarda Kasnera a Jamese Newmana. Termín "googol“ v ní označoval číslo vyjádřené jedničkou a následované 100 nulami. Google nejprve běžel na doméně univerzity, samotná doména google.com pak byla zaregistrována v roce 1997. Cílem dvojice autorů bylo uspořádat informace z celého světa, a učinit je na internetu univerzálně přístupné a užitečné pro všechny. Brin často později vyprávěl historku, kdy žena zachránila díky Googlu život svému manželovi – hledala kontakt na sanitku, a našla na internetu návod na resuscitaci.

Podle Brina to byl ideální příklad, jak moc může jeho vynález ovlivnit a posunout celý svět kupředu sedmimílovými kroky. Začátky samotného Googlu byly však těžké, a potíže kvůli nedostatku financí poměrně vleklé. Oficiálně se Google narodil až v roce 1998, kdy spoluzakladatel společnosti Sun Andy Bechtolsheim podepsal šek se vstupní investicí ve výši 100 tisíc dolarů. Za tyto peníze pronajali Brin s Pagem první „garážové“ kanceláře v Kalifornii. Původní server Google byl postaven ze stavebnice Lego - obliba v barvách firmě dodnes zůstala coby součást marketingové strategie. Následující léta společnost rychle rostla, zaměstnávala týmy inženýrů, budovala prodejní sekci, a svoji pubertální životní etapu dovršila přestěhováním sídla do tzv. Googleplexu v Mountain View.

Jídlo zdarma 24 hodin denně, tělocvična, a volno na soukromé projekty

Dnešním mottem internetového gigantu zůstalo "neúprosné hledání odpovědí". Google dnes zaměstnává na 500 tisíc lidí v 50 zemích světa, a produkuje stovky produktů, které používají miliony lidí na celém světě. Brin s Pagem se mezitím stali šéfy, o nichž snil nejeden student technických oborů - jejich mladistvé, svobodné a hravé myšlení působilo pozitivně na kreativitu lidí nejen v jejich firmě. Google se stal pro mnohé následovníky vzorem i díky firemní politice. Jeden den v týdnu mohou zaměstnanci pracovat na soukromých projektech, jídlo je ve firmě zdarma 24 hodin denně, hrají firemní zápasy v hokejbalu, centrála v Sillicon Valley má i tělocvičnu.

Sergej Brin vyrostl ve skutečného technologického guru, který již coby ředitel mateřské společnosti Googlu Alphabet Inc. kromě jiného rozdává svým nástupcům rady, jak v podnikání uspět. „Na první pohled se zdá jednoduché uspět s podnikáním, které nenapadlo ještě nikoho jiného. Je to naopak daleko těžší. Nesmíte přestat věřit. Potřebujete vášeň a cítit, že vás cesta baví. S vášní překonáte pochyby,“ řekl například s tím, že myšlení je princip, který lidstvo stále nutí objevovat nové postupy i vynálezy.

Inovátor Brin řídí také polotajnou sekci speciálních projektů Google X, kde vyvíjí třeba automobily s autopilotem namísto řidiče, a aktuálně se účastní protestů proti novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho antiimigrantské politice. Podle posledních údajů agentury Bloomberg vlastní majetek v hodnotě kolem 40 miliard dolarů. Investuje například do společnosti, která pracuje na nabídce soukromých letů do vesmíru, ale i do vývoje léků proti Parkinsonově chorobě. Ve volném čase se potápí a cvičí jógu. Malé cíle si dodnes zásadně nestanovuje. Dělá dobře - Google byl na začátku roku vyhlášený nejdražší značkou světa, když z trůnu sesadil společnost Apple.

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank