Kupní síla Čechů roste

Průměrná kupní síla obyvatel České republiky v roce 2017 dosahuje 8 394 eur (218 000 Kč) na osobu za rok. Oproti předcházejícímu roku jde o 8% nárůst. Nejvyšší úroveň kupní síly lze sledovat v Praze, která celkový průměr ČR převyšuje o téměř 30 %, i když se v poslední době ukazuje, že se její dominance mírně snižuje.

V přepočtu na obyvatele meziročně nejvíce vzrostla úroveň kupní síla na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku (kolem 11 %), nejméně v okresech České Budějovice a Pardubice (méně než 6 %). Podle výledků výroční studie společnosti GfK dosahuje celková kupní síla obyvatel ČR nyní hodnoty 88 804 mil. eur. To je v průměru 8 394 eur na osobu za rok, v přepočtu přes 218 000 Kč ročně.

Tato hodnota vyjadřuje průměr republiky a má výrazné regionální i lokální odchylky. Lze nalézt obce, jejichž obyvatelé disponují v průměru polovinou této hodnoty a na druhé straně i města, kde se průměrná hodnota kupní síla na obyvatele pohybuje přes 130 % celostátního průměru.

Ekonomika slabších regionů nabírá na síle

„Tradičně nejvyšší kupní silou disponuje Praha. Průměrný index kupní síly obyvatel hlavního města se pohybuje na hodnotě 129,9 % celostátního průměru. V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem České republiky mírně, ale vytrvale snižuje – v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 % celostátního průměru, v roce 2016 131,3 %,“ říká František Diviš, Senior Project Manager z GfK.

To neznamená, že by reálná hodnota kupní síly v Praze klesala, v průměru na osobu se zvýšila kupní síla obyvatel metropole z 9 598 eur v roce 2015 na 10 908 eur v roce 2017. Znamená to však, že se začínají více prosazovat i některé oblasti, kde se v posledních letech úroveň kupní síly zvyšuje rychleji než v Praze.

Vyšší růst kupní síly lze sledovat podle GfK například ve východní části republiky, především v oblastech Olomouckého a Jihomoravského kraje, a také s výjimkami v severozápadní části ČR. Naopak nižší nárůst hodnoty kupní síly lze zaznamenat v ekonomicky tradičně silnějších regionech – v Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Obdobný trend byl pozorován již v loňském roce, a pakliže se v dalších letech potvrdí, může to znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět uzavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle.

Příkladem města s rychle rostoucí kupní silou je například moravská metropole Brno, kde od roku 2010 vzrostla kupní síla o téměř 27 % (v ČR jako celku pouze 22 %).

„Ve velkých městech jako je Brno lze také nalézt výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech. Studie „Kupní síla 2017“ například zjistila, že v případě Brna představují v rámci města tyto rozdíly až 25 procent, obdobná situace panuje samozřejmě i v dalších velkých městech a v budoucnu tyto trendy budou dále pokračovat,“ dodává Šimon Dvorský z GfK.