Franšíza - co to je?

1/1

Franšízing je osvědčená metoda podnikání, kterou využívají miliony podnikatelů po celém světě napříč různými obory. Slovo „franšízing” má původ v anglo-francouzštině a historicky označovalo udělení výsady nebo práva — tedy možnost provozovat určitou činnost se souhlasem držitele značky. Přestože franšíza poskytuje podnikateli značnou míru samostatnosti, je důležité zdůraznit, že s volností vždy přichází i odpovědnost. Ta spočívá v povinnosti franšízanta řídit se pravidly stanovenými ve smlouvě s franšízorem. Zahrnuje to mimo jiné dodržování jednotných provozních postupů, nákup zboží od schválených dodavatelů a účast na marketingových aktivitách sítě.

Když se řekne franšízová síť, mnoho lidí si vybaví řetězce rychlého občerstvení, jako je McDonald’s nebo KFC. Tyto společnosti skutečně patří mezi nejznámější světové značky a staly se ikonami franšízingu. Franšízových konceptů je však mnohem více (viz Katalog franšíz). Zakoupením franšízové licence se podnikatel rozhoduje provozovat vlastní firmu na vlastní riziko, ale pod značkou franšízora. Silná zavedená značka může výrazně snížit riziko neúspěchu díky ověřenému know-how a rozpoznatelnosti na trhu.

Vztah obou stran je upraven franšízovou smlouvou, která přesně stanovuje vzájemné povinnosti. Základní povinností franšízora je poskytnout licenci, předat know-how a zajišťovat průběžnou podporu po celou dobu trvání smlouvy. Základní povinností franšízanta je řídit se pravidly sítě a hradit franšízové poplatky.

Franšízing však není jen prodej práva používat logo nebo ochrannou známku. Jde o komplexní systém řízení a provozu podnikání. Právě slovo „systém“ je klíčem k pochopení toho, jak franšíza funguje. Franšízant se může spolehnout na systematickou podporu – na odborná školení pro sebe i zaměstnance, marketingové kampaně podporující prodej či odborné know-how pro daný obor, například v oblasti provozu nebo účetnictví. Za tuto podporu hradí franšízant vstupní licenční poplatek a následně během trvání smlouvy odvádí určité procento z obratu. Tyto prostředky slouží celé síti – financují marketingové průzkumy, vývoj nových produktů či reklamní kampaně. Jednoduše řečeno: franšízant ve svém podnikání využívá zkušenosti, znalosti a prověřené postupy, které franšízor postupně vybudoval.

Ve střední Evropě, zejména v Polsku a Česku, začal franšízing výrazně expandovat po roce 1989. Ve Francii dnes působí přibližně 1 900 franšízových systémů, v Německu okolo 900 a v Polsku přes 1 000. V České republice je aktivních zhruba 300 franšízových značek.

Základní principy franšízové spolupráce

1. Franšízor je vlastníkem ochranné známky a značky franšízové sítě.
2. Franšízor otestoval podnikatelský koncept a prokázal jeho rentabilitu.
3. Franšízant vede podnik pod značkou franšízora samostatně jako nezávislý podnikatel.
4. Franšízant financuje podstatnou část investice do otevření provozovny a zásobení zbožím.
5. Franšízant je vlastníkem majetku ve svém podniku.
6. Franšízor předává franšízantovi know-how potřebné k vedení podniku.
7. Franšízant hradí vstupní licenční poplatek a měsíční franšízové poplatky (přímo formou poplatků, nebo nepřímo v maržích na produktech dodávaných franšízorem).
8. Franšízant stanovuje ceny zboží či služeb, takže jeho zisk závisí nejen na objemu prodeje, ale i na výši sjednané marže.
9. Franšízor má obvykle vliv na druh a skladbu sortimentu v podniku.
10. Pravidla spolupráce upravuje franšízová smlouva a praktické pokyny obsahuje operační manuál.

Pro koho je franšízing dobrým řešením a pro koho ne?

Pro podnikání zcela na vlastní pěst by se měli rozhodnout lidé, kteří se neradi podřizují stanoveným postupům, objevili vlastní tržní mezeru, mají dostatečný kapitál a již získali zkušenosti v oboru, ve kterém chtějí působit – ty jsou nezbytné pro budování vlastní značky. Výhodou je i vybudovaná síť obchodních kontaktů.

Pro ostatní může být lepším řešením využít zázemí silné franšízové značky, která jim na začátku poskytne vyšší míru jistoty, zavedené know-how a možnost rychlejšího rozvoje.

Autor

Lenka Nováková

Franšízový konzultant