Šťastná kancelář jako konkurenční výhoda

Aktivní prací trávíme většinu svého života. Navazujeme v ní nová přátelství a vztahy, získáváme v ní stále další a další zkušenosti a schopnosti. Není se proto co divit, že na prostředí a způsob, kterým trávíme svou pracovní dobu, jsou ze strany zaměstnanců kladeny čím dál tím vyšší nároky. Dvěma důležitými složkami, které mají vliv na spokojenost a výkonnost zaměstnanců, jsou pracovní prostředí nebo také vzhled a fungování kancelářského prostoru a pracovní doba. Je jasné, že místo výkonu práce souvisí s jejím druhem. Zaměstnanci továren, autodílen, pekáren a jim podobných asi nemohou tolik řešit vybavení své „kanceláře“ jako například pracovníci marketingu či účetní. Když jim náplň jejich práce zatím neumožňuje ovlivnit přímo místo výkonu své profese, mohou se těšit do různých odpočinkových zón či společných prostor celé firmy.

O to, kam budou noví zaměstnanci nastupovat, se zajímají nejen oni sami, ale často také personální agentury. Svým klientům pomáhají hledat nové pracovní síly a dbají proto i na jejich budoucí spokojenost. „Existuje celá řada studií, které tvrdí, že spokojený zaměstnanec je výkonnější. Například průzkum University of Warwick zjistil, že šťastní pracovníci jsou o 12 % produktivnější, a nešťastní o 10 % méně produktivní než průměr,“ říká k tomuto tématu Jitka Součková, marketingová manažerka společnosti Grafton Recruitment. Nespokojení zaměstnanci dělají na své pozici jen nezbytné minimum práce, výkonní nedocenění pracovníci z ní rovnou odcházejí. Problematice odchodů se blíže věnovala i studie Columbia University, která ukázala, že obměna pracovníků firem s bohatou firemní kulturou je 13,9 %, ale pravděpodobnost změny místa u zaměstnanců organizací s chudou firemní kulturou je 48,4 %.

Příjemným prostředím proti fluktuaci

To už jsou celkem velké rozdíly a je jasné, že náklady na vysokou fluktuaci zaměstnanců se mohou vyšplhat do vysokých čísel. Pokud si chce firma kvalitní pracovníky udržet, měla by dle odborníků investovat prostředky do zlepšení své firemní kultury a prostředí. „Příjemné pracovní prostředí se stává nástrojem boje o zaměstnance i jeho udržení. Firmy proto investují do kultivace prostředí, ať již jde o kancelářské či výrobní provozy. Důraz se klade nejen na ergonomii a pohodlí konkrétního pracovního místa, ale i na odpočinkové zóny, zázemí v podobě kuchyněk či sociálního zařízení se sprchami, dostatek parkovacích míst, a dokonce prostor pro sportovní aktivity,“ dodává Součková.

Společnosti ABSL, JLL a Skanska zrealizovaly průzkum, který dal zaměstnancům z oboru sdílených podnikových služeb (zajišťují účetní, právní či marketingové služby, technickou podporu či dokonce výzkum a vývoj) prostor otevřeně se vyjádřit na téma ideální kanceláře a jejích vlastností. Vyplynulo z něj, že 73 % dotazovaných pracovníků by uvítalo příležitost prohlédnout si své potenciální pracovní místo před tím, než podepíší pracovní smlouvu. Podle průzkumu považují zaměstnanci za nejdůležitější aspekty dostupnost tzv. oddělených tichých zón pro individuální práci, účinný systém klimatizace a ventilace, a dostatečný přístup denního světla. Lokalita kancelářské budovy se v rámci průzkumu umístila až na 9. místě – důležitější pro dotazované byly například káva, čaj a nealkoholické nápoje na pracovišti zdarma, zajištění samostatných relaxačních a kreativních zón a dostatek zeleně v kanceláři, včetně blízké dostupnosti parků a zelených ploch nebo výhledu na ně.

„Firmy z oboru podnikových služeb jdou často ještě dál a v kancelářích nabízí celou řadu vymožeností, jako jsou například běžecké tratě na střeše budovy, kde se mohou zaměstnanci proběhnout a vychutnat si přitom pohled na město nebo rockové místnosti vybavené kytarami a bubny,“ zmiňuje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje a zastupuje firmy z oboru podnikových služeb. Mezi dalšími vymoženostmi zmiňovali zaměstnanci třeba relaxační prostory připomínající alpské chaty s krbem, tmavé místnosti pro meditaci či krátký ozdravný spánek, koktejlové bary, venkovní kuchyně s grilem nebo možnost zapůjčit si elektrické auto a zajet si s ním na schůzku.

Týmová práce na prvním místě

Moderní kanceláře dnes velmi často zahrnují open space. Důvodem je především to, že tento způsob uspořádání má velký vliv na týmovou spolupráci a zároveň i na efektivitu práce. „V segmentu sdílených podnikových služeb to platí dvojnásob. Pokud je open space dobře organizován, je možné eliminovat i hluk, který je obvykle považován za nejrušivější faktor na pracovišti. Nutno podotknout, že open space získává na oblibě. Dokazuje to i zjištění Eurostatu, z něhož vyplývá, že pokud se zaměstnanci jednou do tohoto typu pracovního prostoru dostanou, takřka 85 % z nich by se již nechtělo stěhovat zpět do uzavřených, malých kancelářských buněk,“ komentuje Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.

Podle odborníků má open space nenahraditelnou roli v rámci přirozené komunikace, předávání know how a firemní kultury, ale také efektivity využití prostoru. Zároveň se ale od open space kanceláří tak, jak byly budovány v minulosti, tzn. otevřený nečleněný prostor, obecně upouští, a to zejména ve společnostech, kde je právě důležitá komunikace mezi jednotlivými pracovníky. V současnosti firmy často přistupují k řešení otevřených kanceláří, které jsou ale prostorově, akusticky a opticky členěny na jednotlivé zóny odpovídající velikostem spolupracujících týmů. „Toto řešení odstraňuje negativa open space kanceláře, ale zároveň nepřináší negativa zcela uzavřených kanceláří. Částečně trend zcela otevřených kanceláří přetrvává snad jen v call a support centrech, a to z důvodu kontroly volajících a také šetření nákladů za nájem prostor,“ říká Radek Mašinda, Chief Designer z designérské kanceláře U1, která se zabývá právě navrhováním vhodných firemních interiérů.

Zařadit do prostoru kanceláří rozumný objem odpočinkových zón, zejména těch, které jsou zaměřeny na krátkodobou a aktivní relaxaci (například fotbálek, kulečníkový stůl nebo šipky), je rozhodně vhodné, a ze zpětných reakcí od jeho klientů přínosné pro lepší soustředění na pracovní výkon a celkovou spokojenost. „Nadužívání odpočinkových zón v interiéru je ale kontraproduktivní jak ve smyslu využití prostoru, tak jejich efektu – jednoduše takové zóny bývají prázdné, protože většina pracovníků prostě nechce být v práci do večera, protože si 4 hodiny ‚hráli‘ a potom nestíhají svou práci,“ říká Mašinda. Pro efektivitu, a i spokojenost zaměstnanců se tak ukazují být zásadní z hlediska funkce a vizuálního řešení správně nastavené pracovní, polo-pracovní a jednací zóny.