25.04.2014

Podnikáme na živnostenský list

Česká republika je jedním z mála států s vyváženým trhem podnikatelských příležitostí, jehož podmínky jsou optimálně nastaveny jak pro malé, tak i střední a velké podniky. Pokud tedy chcete začít podnikat, je na to vhodná chvíle. Nejprve si však promyslete, jakou formu podnikání zvolit. Při rozhodování je třeba vzít v úvahu právní a daňové dopady.

V České republice je nejběžnější formou podnikání tzv. podnikání na základě živnostenského listu, upravené zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, běžně označovaným jako „živnostenský zákon“.

Byznys 2 ženy s PC

Z daňového hlediska je výhodou živnostenského podnikání možnost uplatnit při výpočtu základu daně z příjmů výdaje paušálem, což může přinést významnou úsporu na dani z příjmů a zjednodušení administrativy. Další pak je nižší sazba daně z příjmů než u společností – nyní ve výši 15 %, předpokládá se ovšem její zvýšení na shodnou úroveň ve výši 19 %.

 Drobní podnikatelé preferují tuto formu podnikání ze dvou důvodů. Na rozdíl od založení obchodní společnosti je tato forma relativně finančně nenáročná. Živnostníci nemusí obstarávat prostředky na založení společnosti a na splacení jejího základního kapitálu, nýbrž zaplatí pouze správní poplatek ve výši 1000 korun za vydání živnostenského oprávnění. Dalším výhodou je i jednoduchá administrativa. Zákon neklade na živnostenské podnikání formální požadavky, tak jako v případě obchodních společností a živnostník se tedy vyhne obligatornímu vytváření orgánů, povinnému konání roční valné hromady apod.

Nevýhodou naopak je, že nedochází k oddělení soukromého a podnikatelského majetku živnostníka. Živnostník ručí celým svým majetkem za závazky, které vzniknou v souvislosti s podnikáním.

Jak je to u daní?

Z daňového hlediska je pro podnikatele výhodou možnost uplatnit při výpočtu základu daně z příjmů výdaje paušálem.  Pokud jsou skutečně vynaložené výdaje nižší než výdajový paušál, tak tento postup znamená úsporu na dani z příjmu fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění. Výhodou výdajových paušálů je také jejich jednoduchost a úspora administrativy.

Daň z příjmů se vypočte ze základu daně, kterým je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Do základu daně vstupují pouze hotové příjmy, tedy jen uhrazené vystavené faktury – pokud zákazník fakturu nezaplatí, nevzniká podnikateli povinnost odvést související daň. Při uplatnění výdajového paušálu se výdaje vypočtou procentem z příjmů, přičemž výše procenta závisí na druhu příjmů; 80 % se uplatní u příjmů z řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, 60 % se pak uplatní u příjmů ze všech živností kromě řemeslných.

V případě podnikání podle zvláštních právních předpisů, kdy podnikatel nezískává živnostenský list, se uplatní výdaje ve výši 40 % příjmů. Od roku 2013 je však možné uplatnit výdaje nejvýše do částky 800.000,- Kč, což odpovídá příjmům ve výši maximálně 2 miliony korun.

Dále je třeba zvážit, že při uplatnění výdajových paušálů nelze uplatnit určitá zvýhodnění jako je například sleva na manželku a daňové zvýhodnění na děti.

Aktuální sazba daně z příjmů pro fyzické osoby činí 15 % a je tedy nižší než sazba daně z příjmů právnických osob, která činí 19%. Připravovaná novela zákona o daních příjmů by ovšem měla sazbu daně z příjmů fyzických osob a právnických osob do budoucna sjednotit.

Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění se platí procentuální sazbou ze základu daně, tedy rovněž je zde možnost odpočtu paušálních výdajů. Příspěvky na sociální pojištění se přitom vybírají maximálně z částky 48násobku průměrného platu (pro rok 2013 1 242 432 Kč). Sazba povinných příspěvků na sociální pojištění (25% důchodové pojištění a 1,2% státní politika zaměstnanosti) 29,2 %, se specifiky při účasti v tzv. II. pilíři důchodového zabezpečení. Nemocenské pojištění je dobrovolné, vyměřovací základ si podnikatel určuje sám a pojistné se vybírá sazbou 2,3%. Sazba příspěvků na zdravotní pojištění je13,5 % a v současné době neplatí maximální vyměřovací základ.

Nevýhodou podnikání na základě živnostenského listu je, že v případě, kdy se fyzická osoba rozhodne svůj podnik prodat, bude příjem z prodeje vždy podléhat zdanění daní z příjmů. V případě podnikání ve formě obchodní společnosti je možné při splnění určitých podmínek osvobození od daně.

Nutná byrokracie

Předpokladem, aby mohla osoba podnikat jako živnostník, je získání živnostenského oprávnění. To usnadňuje tzv. jednotný registrační formulář, který lze podat na kterémkoliv živnostenském úřadě. Místo podání tedy není vázáno na bydliště či místo podnikání žadatele. Tento formulář umožňuje nejen ohlásit živnost, nýbrž i zároveň splnit povinnost registrace k dani z příjmu fyzických osob a k zdravotnímu i sociálnímu pojištění.

Podnikatel je povinen podat přihlášku k registraci dani z příjmů u místně příslušného finančního úřadu do 15 dnů od zahájení podnikání a rovněž se do 8 dnů zaregistrovat u příslušné zdravotní pojišťovny a u správy sociálního zabezpečení. Daným formulářem lze provést i registraci k ostatním daním – například k silniční dani v případě používání automobilu pro podnikání, k dani z nemovitostí i registraci k DPH nebo dobrovolnou registraci k nemocenskému pojištění. Pro registraci k jednotlivým daním lze také použít i samostatný formulář vydávaný příslušnými institucemi pro tyto účely.

Žadatel o živnostenské oprávnění musí splňovat obecné požadavky stanovené živnostenským zákonem pro výkon živnosti, tj. být starší 18 let, způsobilý k právním úkonům (tj. svéprávný) a bezúhonný (tj. mít čistý rejstřík trestů, , resp. nesmí mít v rejstříku zápis vztahující se k úmyslnému trestnému činu souvisejícímu s podnikáním či s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje).

Nejprve je nutné určit druh živnosti, pro jejíž provozování budete žádat vydání potřebného oprávnění. Zákon rozlišuje dva základní druhy živností, a sice ohlašovací a koncesované, přičemž živnosti ohlašovací se dále dělí dle své povahy na živnosti volnou, řemeslnou a vázanou.

Ohlašovací živnosti

Oprávnění k výkonu jedné ze tří živností ohlašovacích vzniká již samotným ohlášením příslušnému živnostenskému úřadu, popř. prokázáním určité kvalifikace apod. Volná živnost je v současné době pouze jedna a zákon ji označuje „sofistikovaně“ jako „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Tato živnost je pro bližší specifikaci dále vymezena 80 obory, resp. pod sebou zahrnuje 80 činností, které se považují za obor živnosti volné a pod něž své podnikatelské aktivity podřadíte. Jedná s např. o „velkoobchod a maloobchod, o „realitní činnost“ o „poradenskou a konsultační činnost, zpracování odborných posudků a studií“ apod.

 U volné živnosti postačí, pokud uchazeč splňuje obecné podmínky pro její provozování, není zde předpokladem žádná odborná způsobilost. Na živnost řemeslnou (např. kovářství, zámečnictví atd.) a živnost vázanou (např. činnost účetních poradců, vedení účetnictví atd.) má zákon již vyšší požadavky – zpravidla musí žadatel osvědčit dosažení určitého vzdělání a získání potřebné praxe v daném oboru.

Koncesované živnosti

V případě živnosti koncesované je potřeba vydání speciálního povolení, tzv. koncese od příslušné instituce (např. ČNB, Báňského úřadu, Ministerstva vnitra). Koncesovanou živností je například provozování cestovní kanceláře či detektivní kanceláře. I pokud osoba žadatele nesplňuje odborné předpoklady pro výkon živnosti, je možné využít služby tzv. odpovědného zástupce, tedy fyzické osoby, která splňuje jak obecné požadavky pro výkon živnosti dané živnostenským zákonem, tak i požadavky odborné, která bude s podnikatelem ve smluvním vztahu a která  po odborné stránce bud podnikání zaštiťovat.

Průběžné povinnosti podnikatele

V průběhu roku je podnikatel povinen vést daňovou evidenci nebo evidenci příjmů, pokud uplatňuje paušální výdaje. V prvním případě musí evidovat všechny doklady, v druhém případě postačí příjmové doklady a vydané faktury. Po skončení roku se podává na finanční úřad daňové přiznání a platí se daň z příjmu. V průběhu roku může být podnikatel povinen platit zálohy na daň z příjmů.

V průběhu roku dále vzniká povinnost platit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění své zdravotní pojišťovně a na pojistné na sociální pojištění okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud podnikatel používá k podnikání automobil, měl by vést průběžně knihu jízd, registrovat se k silniční dani a podávat k ní pravidelná daňová přiznání.

Pokud se podnikatel zaregistroval jako plátce DPH, musí vést evidenci podle zákona o DPH. Povinnost registrace k DPH obecně vzniká při překročení obratu 1 milionu korun za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V určitých případech může být výhodná dobrovolná registrace k DPH před dosažením výše uvedeného obratu, neboť obecně umožňuje uplatnit nárok odpočet DPH u nakoupených plnění. Daňové přiznání k DPH se podává měsíčně nebo čtvrtletně, v návaznosti na výši obratu a další podmínky.

To, co mnohdy vede podnikatele k zahájení onoho živnostenského podnikání, jsou již zmíněné zpravidla nízké startovací náklady, jednoduchá administrativa a přehledná organizační struktura. Je však třeba si uvědomit, že i tento způsob s sebou nese určité nevýhody. Jednou z nich může být i již uvedená skutečnost, že živnostník ručí za podnikatelské závazky celým svým majetkem. 

Ing. Dita Šulcová, LL . M. daňová poradkyně a local partner v Noerr

JuDr. Halka Pavlíková, advokátka Noerr

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank