22.01.2015

Proč založit firmu?

Chamtivost a touha po penězích je dobrá, říká Gordon Gekko, hrdina filmu „Wall Street“. Neměla by však sloužit jako hlavní motiv pro založení firmy. Ve vlastním podnikání se totiž hraje o mnohem více než jen o peníze.

Podíváme-li se na tuzemské živnostníky, kteří se lopotí od nevidím do nevidím ve svých malých firmách, většinou nás napadne, že je to otročina. Dřina, která obvykle přesahuje osmihodinovou pracovní dobu, vyčerpávající boj o zákazníky, nejistý zisk, zodpovědnost a dohled nad zaměstnanci – přesně tak vypadá skutečný denní chleba podnikatele. Přesto je vlastní podnikání stále lákavé – téměř vždy v něm vidíme cestu k nezávislosti, bohatství a splnění snů.

firma_podnikani_muzi_kravata_oblek

Pro mnoho lidí představuje vlastní podnikání přirozenou fází osobního růstu. Nabízí nezávislost a samostatnost, které jako zaměstnanec cizí firmy nezažijeme.

Dobrá zpráva pro trh

O tom, že o zakládání vlastních firem je mezi Čechy zájem, svědčí i počet nových firem na tuzemském trhu. Jen v polovině loňského roku bylo dle společnosti Bisnode v České republice zaregistrováno 12 557 nových firem. „Zvýšený zájem o zakládání nových společností signalizuje stabilizaci a postupné oživování tuzemské ekonomiky, stejně jako chuť podnikatelů investovat do nových projektů s vidinou vyšších zisků,“ komentuje výsledky statistik analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že se jedná o příznivou zprávu.

Celkem tak ke konci 1. poloviny loňského roku evidovala Bisnode ve svých databázích 400 778 firem, z čehož 6,3 % tvoří akciové společnosti, zbylých téměř 94 % pak připadá na společnosti s ručením omezeným. „Podíl akciových společností na podnikatelské základně klesá. To mimo jiné souvisí se zákazem anonymních akcií v Česku a rozvojem malého a středního podnikání,“ uvedla Petra Štěpánová. 

Téměř polovina firem, které byly registrovány během prvních šesti měsíců loňského roku, vznikla v Praze, kde bylo založeno 6256 nových společností. Následovaly Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj. Naopak nejméně firem loni zahájilo fungování v Karlovarském a Libereckém kraji a na Vysočině.

Budoucnost ve vlastních rukách

Ačkoli víme, že podnikání není ve většině případů o luxusních autech a milionářských vilách, ale spíše o tvrdé práci a mnohdy bezesných nocích, stále přibývá těch, kteří by se do vlastního podnikání rádi pustili. Dobrou zprávou je, že finance nejsou tou hlavní motivací. Co je tedy na nejistých vodách podnikání láká?

„Nejsilnějším motivem bývá mnohdy touha začít dělat něco smysluplného, co je bude naplňovat, bavit a co tu po nich zůstane. Člověk, který začíná podnikat, se chce většinou prostě realizovat,“ říká business mentorka Markéta Raková s tím, že motivů však existuje celá řada. „Někteří lidé mi říkají, že jsou díky svým zkušenostem nebo věku prakticky nezaměstnatelní, a díky tomu jim jiná možnost obživy ani nezbývá. Buď už nejsou mladí a pro zaměstnavatele perspektivní, nebo si už mnohé nenechají líbit a nechtějí být jen jedním kolečkem v soukolí,“ doplňuje Markéta Raková.

Důvody pro start vlastního podnikání se v průběhu let měnily podle toho, jak se vyvíjela situace v naší zemi. Ti, co se rozhodovali o založení vlastní firmy v prvních letech po sametové revoluci, byli plni nadšení z toho, že si vše budou moci dělat po svém. V euforii si tak brali úvěry na dříve a mnohdy i dnes nepředstavitelné částky peněz. V té době například zřejmě nikoho nemotivovalo to, že díky založení úspěšné a prosperující firmy, kterou ve správnou chvíli někomu prodají, si mohou zajistit klidnou a spokojenou budoucnost. Nebudou se muset stresovat, zda jsou dostatečně finančně zajištěni. V dnešní době, kdy víme, že se o nás v důchodovém věku již stát nepostará, patří i tento fakt k jednomu z významných důvodů, proč převzít otěže svého osudu a rozjet vlastní byznys.

 „V současné době také vnímám silnou demotivaci zaměstnanců korporátních firem. Dříve bylo takové místo výhrou a málokdo se rozhodl ho dobrovolně opustit a vrhnout se do samostatného podnikání. Nyní je tomu často naopak,“ popisuje situaci Markéta Raková s tím, že lidé si dnes čím dál víc uvědomují, že prací tráví většinu dne a nechtějí již chodit domu frustrovaní z toho, že je jejich zaměstnání nenaplňuje.       

Pro lásku i pro peníze

Ondřej Bartoš se na vysoké škole dle svých slov trochu nudil, studium ho totiž příliš nezatěžovalo. Proto se ve druhé polovině 90. let rozhodl začít podnikat ještě při studiu a se dvěma spolužáky založil firmu, která se zabývala poradenstvím a organizací konferencí. Nyní je Ondřej Bartoš jedním z předních českých investorů, kteří své peníze dávají do cizích projektů a mnohdy jim tak pomáhají na svět.

Podobnou motivaci můžeme najít i úspěšného podnikatele Radima Jančury, majitele společnosti Student Agency. Ten, i přesto, že studoval dvě vysoké školy, věděl, že ve vystudovaných oblastech nebude chtít působit. Druhou motivací pak byla touha po nezávislosti na rodičích. „Nechtěl jsem spoléhat jen na jejich financování,“ říká Radim Jančura.

To majitelka firmy na zážitky Allegria Linda Vavříkova věděla již od samého dětství, že bude podnikatelkou. Bylo jí totiž velice blízké. Příklad viděla ve své rodině, kde podnikala již její babička i maminka. „Jsem tvrdohlavý beran, který se rád vrhá do něčeho nového, za což si sám nese odpovědnost. A právě podnikání mi toto umožňuje,“ vysvětluje důvody rozjetí vlastního byznysu Linda Vavříková.

Jako z filmového trháku

Příběhy úspěšných světových podnikatelů mnohdy připomínají díla z per hollywoodských scénáristů. Například Richard Branson, zakladatel koncernu Virgin, zařadil do svého portfolia firem leteckou společnost díky tomu, že uměl riskovat a okamžitě reagoval na vzniklou situaci, která mu dala šanci. „Čekal jsem na letadlo na Panenské ostrovy, kde jsem se měl setkat s půvabnou mladou dámou. Bohužel se ukázalo, že let byl zrušen kvůli poruše. Navíc byl poslední plánovaný na tento den,“ vzpomíná podnikatel a dobrodruh „Najal jsem si tedy soukromé letadlo, i když jsem vůbec neměl peníze, abych za něj zaplatil. Na malou cedulku jsem napsal „Virgin Airlines $29” a vydal jsem se ke skupině cestujících čekajících na let spolu se mnou. Rozprodal jsem letenky na všechna volná místa a ještě tentýž večer jsme odletěli na Panenské ostrovy.“

Počítačový magnát Bill Gates přiznává, že finanční motivace byla při zakládání Microsoftu sice podstatná, ale společnost založil především proto, že si chtěl rozšiřovat obzory a získávat nové dovednosti jako programátor. Jeho hlavní konkurent, Steve Jobs, byl více idealistický.  Podle svých slov založil firmu Apple, aby „dal počítače do rukou obyčejným lidem“. Podobně přemýšlel i zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.  „Mnoho firem se zaměřuje na malé problémy. Podnikat je fajn, skutečné umění však spočívá v tom vybudovat firmu, která se zabývá opravdu podstatnými záležitostmi. Nejzajímavější je zabývat se věcmi, které trápí celé lidstvo. To pro mě vždy představovalo východisko. To je to, co chci opravdu dělat,“ říká Zuckerberg.

Myslet jako bohatí

Nikdy nebudeme schopní pochopit úmysly podnikavých lidí, kterým se podařily velké věci, dokud se nepokusíme vcítit do jejich role a nezačneme přemýšlet o penězích stejně jako oni. Podle Steva Siebolda, autora knihy „Jak myslí bohatí“, je to právě mentální přístup k otázce bohatství, co odlišuje lidi, co shromáždili velké jmění, od „obyčejných“ smrtelníků. Pokud tedy chceme i my díky svému podnikání vstoupit na cestu vedoucí k bohatství, musíme nejprve podle Siebolda odbourat přesvědčení, že peníze jsou něco špatného a špinavého. Je přeci těžké shromažďovat něco, vůči čemu v hloubi duše chováme smíšené pocity.

Dva byznysmeni a jedna žena jednají v kanceláři.

„Střední třída se zaměřuje na úspory, zatímco boháči na vydělávání. Mnoho lidí ze střední třídy má tendenci žít si nad poměry. Bohatí lidé však často žijí skromněji, než by jim stav jejich bankovního účtu umožňoval,“ píše ve své knize Steve Siebold s tím, že šetrnost, která je mnohdy mylně chápána jako špatná vlastnost, je však jen jedním z mnoha rozdílů. Daleko větší jsou odlišnosti v očekávání týkající se odměn za vykonanou práci. „Většině z nás je vlastní konvenční způsob myšlení ve stylu: vydělávám určitou částku za hodinu, a abych vydělával víc, musím buď pracovat déle, nebo dostat přidáno,“ říká Siebold. „I lidé s kvalitním vzděláním si velmi často myslí, že stačí získat další vysokoškolský titul a jejich příjmy se zvýší. Úspěšní bohatí podnikatelé však místo toho hledají nápady, jak řešit problémy jiných lidí, a díky tomu jejich majetek roste,“ doplňuje.

Prostředkem k dosažení výše uvedených cílů není nic jiného, než vlastní firma. Zatímco většina lidí odmítá nápad podnikat kvůli obavám z rizika, bohatí toto riziko akceptují. Považují ho totiž za jedinou cestu, jak vydělat opravdu vysoké částky. Na seznamech nejbohatších lidí světa tak najdeme pouze ty, kteří si vysoké jmění vydělali díky založení vlastní firmy anebo je zdědili. Těžko bychom tam hledali manažery či specialisty, ať už jsou placení sebelépe. „Podnikatelé se dokážou dívat na finanční otázky nikoli optikou emocí, ale logiky. Tato velmi cenná dovednost jim poskytuje značnou konkurenční výhodu,“ zdůrazňuje Siebold.

Je třeba si uvědomit, že podnikatelé si nemohou dovolit takový luxus jaký znají zaměstnanci mnohých firem – neznají pružné termíny. Jejich deadliny jsou otázkou života a smrti. Každodenní boj o jejich dodržování vyžaduje obrovskou motivaci a pracovní nasazení, protože nezodpovídají jen sami za sebe, ale často i za své zaměstnance. Těžká práce, která je údělem podnikatelů, však většinou přináší velké uspokojení. Pokud totiž tuto práci dokážeme zvládnout, můžeme být na sebe náležitě hrdí. I to je důvodem, proč stojí za to založit firmu. Jen tak můžeme opravdu zbohatnout.

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank