06.05.2013

Daří se nám růst

Jak se daří síti restaurací Potrefená Husa? Nejen o tom jsme si povídali s Davidem Petříkem, manažerem konceptu Potrefená Husa společnosti Pivovary Staropramen.

Jaký byl loňský rok pro koncept Potrefená Husa?

Pokud bych mě zhodnotit loňský rok, musím říci, že jsme ho zakončili s 8% růstem oproti roku 2011. Což je v současné době, kdy má český gastronomický trh sestupnou tendenci, pro nás velmi pozitivní zpráva. A jsme na tento růst pyšní. Otevřeli jsme čtyři nové provozovny a i tato expanze předčila naše očekávání co se počtu nových restaurací týká. Momentálně tak máme 29 provozoven v České republice a jednu na Slovensku. Část sítě tvoří Potrefená Husa Sportbary, část Potrefená Husa Beerpointy a také Potrefená Husa restaurace. Každý z těchto konceptů má svůj vlastní charakter včetně toho, v jakých lokalitách se nachází. BeerPoint je pro obchodní centra, Restaurace dáváme do center měst, zvláště těch historických, a Sportbary se hodí do menších měst a na sídliště.

David Petrik, beer, Staropramen Foto Pivovary Staropramen

K práci pro Pivovary Staropramen se David Petřík dostal tak, že byl před 11 lety u zrodu tehdejší Sazka Areny (dnes O2 arény) a pro firmu tehdy plnil roli Executive Chef přes kuchyně celé této nové haly. Po úspěšné spolupráci mu byl pivovarem nabídnut rozvoj restauračního řetězce Staropramen Potrefená husa.

Čím si vysvětlujte onen růst, kterého jste dosáhli?

Jedním z důležitých faktorů je jistě změna v chování zákazníků v oblasti gastronomie jako celku. Musím říci, že si pamatuji dobu zhruba před osmi lety, kdy franchising sám o sobě byl trošku hanlivé slovo, což pramenilo z jeho neznámosti. Bylo to něco, co nějakým způsobem parafrázovalo McDonald´s a ukazovalo, že se jedná o něco neznámého, drahého, neuchopitelného, neosobního. Dnes si lidé již daleko více uvědomují, že franchising je spojen s kvalitou a systémovostí. Čím dál více totiž lidé vnímají, že za své peníze chtějí větší kvalitu. Tomuto trendu samozřejmě pomáhá více aspektů. Ať už jsou to televizní pořady, které přináší určitou osvětu a učí lidi vnímat hodnotu toho, co za své peníze mají v restauracích chtít. A právě to je podle mne jeden z aspektů, proč jsme my na tomto trendu vydělali. Lidi totiž momentálně přemýšlí nad tím kde a za co utratí peníze, které si tvrdě vydělali. Dříve extra nevnímali kvalitu. Dnes si daleko více vybírají. A právě to velmi pomáhá kvalitativně a koncepčně standardizovaným podnikům, mezi něž i restaurace Potrefená Husa patří.

V tomhle udělal velkou službu trh. Nicméně i Staropramen jistě něčím přispěl k růstu popularity Potrefených Hus a potažmo tak i k jejich dobrým hospodářským výsledkům.

Samozřejmě. Další věcí, která nám třeba pomohla byla naše piva a pivní speciály, díky kterým se zvyšuje nejen naše atraktivita, ale také povědomí o našem portfoliu. Na druhou stranu se pak snažíme v našich restauracích pracovat se sezónními akcemi. Do roka takových promo akcí děláme 12. Naším cílem je tak naučit zákazníka vnímat, že naše provozovny nejsou jen o stálém jídelním lístku, ale ukazujeme jim, že pro ně máme vždy něco navíc. Důležité je i to, že se nám vesměs daří udržet cenovou hladinu našich nabízených produktů. Pokud bych měl vše jednoduše shrnout, pak dnes máme velmi silnou značku, propracovaný koncept, řadu marketingových aktivit a kvalitní partnery franchisanty.

Proč se vlastně Staropramen rozhodl pro založení tohoto konceptu?

Myšlenka vlastních restaurací vznikla před zhruba 14 lety a její cíl byl prostý: zvýšit kulturu pití piva. Zlepšit povědomí o tom, že pivo se dá pít i jinde než v hospodách čtvrté cenové kategorie. To byla ta základní myšlenka, předvést veřejnosti, že o naše pivo v hospodách umíme pečovat. Podstatou pak byl marketingový efekt, který nám to přineslo. Momentálně to však již pro nás není jen ten marketing, ale za těch 14 let se síť Potrefených Hus stala úspěšným obchodním projektem.

Kde se vzala myšlenka na jeho rozvoj prostřednictvím franchisových partnerů?

Jedním z důvodů bylo to, že jsme jako společnost Pivovary Staropramen nechtěli mít v majetku vybavení restaurací a nést veškerá podnikatelská rizika plynoucí z provozování restaurací. Byli jsme a vždy budeme primárně výrobci piva. Proto jsme hledali partnery, kteří měli před oněmi 14 lety s provozováním restaurací zkušenosti a mohli nám tak pomoci s rozjetím prvních restaurací s cílem vytvořit síť. Právě to nám umožnilo být v tomto ohledu flexibilnější, že jsme mohli rozjíždět více takových projektů najednou.

Jaké máte na tuzemském trhu další plány ohledně rozvoje?

Tu hlavní expanzi máme za sebou. Dnes se cítíme být s naším rozvojem poboček spíše na konci. Chceme se spíše soustředit na zdokonalování současné sítě našich restaurací. Nevyhýbáme se samozřejmě případným jednáním. Pakli-že najdeme zajímavou obchodní příležitost, která nám eliminuje podnikatelská rizika, s výborným partnerem na perfektním místě nevylučuji, že novou provozovnu otevřeme. Nicméně nechystáme se na masovou expanzi. Půjde spíše o ojedinělé případy. Města, ve kterých jsme chtěli být, máme již pokryta. Těmi jsou zejména ta krajská s počtem obyvatel vyšším než 60 tisíc Kč. Do menších měst s tímto konceptem jít nechceme, protože by to s sebou neslo řadu komplikací. Museli bychom se přizpůsobovat místní poptávce a také kupní síle, což by našim partnerům nemuselo zajistit tak rychlou návratnost investice. Nikdy nám nešlo o to, abychom šli cestou kvantity a museli se podřizovat lokalitě. Museli bychom se cenově přizpůsobovat, což by vedlo ke snižování kvality používaných surovin, personálu, jeho počtu a podobně.

Jak vypadá ideální franchisant konceptu Potrefená Husa?

Vnímání ideálních franchisanta se u nás za těch 14 let s postupně nabytými zkušenostmi měnilo. Mám-li ho charakterizovat, je to někdo loajální, kdo bude respektovat pravidla konceptu a podle nich restauraci řídit. Velmi často tomu tak na začátku spolupráce s franchisantem je. Nicméně postupem času se i on snaží do podnikání vnášet své nápady a záleží na zkušenosti franchisora, jakým způsobem je schopen franchisanta ukočírovat tak, aby nedošlo kvůli jeho inovacím ke změně konceptu. Dnes, i po negativních zkušenostech z minula vím, že chceme partnera, který má zkušenost z oblasti gastronomie. Ideální pak pro nás je model, kdy jeden partner provozuje více restaurací. Trendem je tak snižování počtu partnerů, nikoli však provozoven. V současné době máme 15 partnerů na 30 provozoven u nichž víme, že nám věří a chtějí otevírat další pobočky, protože vědí, že jim to přináší zisk. Pro nás je to pak o tom, že partnera pro novou restauraci nemusíme vše učit a podstupovat riziko, že spolupráce nedopadne dobře. Určitě by pak partner měl mít obchodního ducha. Bez něj se neobejde.

A jak si franchisanty vychováváte?

Podstata kvalitní spolupráce je podle mého názoru v tom, že partneři ve vás mají důvěru. Musíte mít pro ně kredit. Mají-li pocit, že tomu, co děláte nerozumíte, tak si ho u nich nezískáte a o to více na vás budou přísnější. Partneři z logiky věci chtějí co nejvíce vydělávat stejně jako my chceme mít ze spolupráce užitek. Pakli-že mají pocit, že jim svými rozhodnutími brzdíte byznys, budou vám vzdorovat. Tím, že naši partneři vidí, že námi zavedená opatření a strategie fungují, ví, že se jim táhnout s námi za jeden provaz vyplatí. Další věcí je pak samozřejmě další práce s provozovnami, která pro nás jejich otevřením nekončí, ale naopak začíná. Máme k dispozici konzultanty, kteří se starají o kvalitu sevisu, změny jídelních lístků nebo cenotvorbu. Stejně tak s našimi franchisanty spolupracují na náboru a školení managementu. Zároveň jsme to i my, kdo určitá školení připravujeme. Ať už se jedná o pivovarskou školu, setkání šéfkuchařů či různé manažerské kurzy. Navíc pro ně realizujeme promo akce, řešíme za ně víceméně marketing, apod. Snažíme se o to, aby byly jednotlivé restaurace správně obchodně nastaveny.

Jaký pozorujete zájem ze strany potenciálních franchisantů o koncept?

Obrovský, a to nepřeháním. Pomáhá tomu i ta doba a změna ve vnímání franchisingu, o které jsem mluvil na začátku. Dnes je velmi těžké vymyslet na trhu něco, čím se odlišíte. To dovedou opravdu jen fundovaní lidé, kteří dokáží s projekty najít skulinu na trhu a zprecizují ho. A takových lidí je zde málo. Ti, co se v gastronomii pohybují, chtějí mít nějakou osvědčenou značku, což je asi stejné i v ostatních odvětvích. A právě toto nám pomáhá v tom smyslu, že lidé tento fakt pochopili a nechtějí v podnikání moc experimentovat. Je třeba si uvědomit, že otevíráte-li restauraci, a je jedno zda se jmenuje Potrefená Husa nebo například „Pod Kaštanem“, vždy musí splňovat určité parametry, což stojí nemálo peněz. A dáváte-li své finance do takovéhoto podnikání, chcete mít určitou záruku, že se vám investice vrátí. Samozřejmě, stoprocentní záruku vám nedá nikdy nikdo, ale minimálně s osvědčenou značku etablovanou na trhu zmírníte rizika.

Loni o prázdninách jste s Potrefenou Husou vyjeli na festival Rock for People. Co bylo cílem projektu?

Vždy jsme se snažili být napřed, a to, co se týče nabízených piv, tak i gastronomie. Postupem času jsme dospěli k tomu, že určitá příležitost se skrývá i na takovýchto akcích. Příležitost marketingová i obchodní. Najdete tam totiž určitou masu zákazníků, kteří jsou i pro nás řekněme cílovou skupinou. A také gastronomie na festivalech není zrovna ideální a již několikrát zmíněné vnímání lidí se mění směrem kupředu. Již i tam chtějí dostat dobrý servis. A proto jsme chtěli ukázat, že na festivalech se dá nabídnout určitá úroveň gastronomie, která bude kvalitou vyhovovat i přesto, že se jedná o masovou záležitost. Když jsme se stali hlavními partnery festivalu Rock for People, spojil se tento nápad s naší snahou přinést festivalu jako partner něco nového, zajímavého pro jeho návštěvníky. Něco, čím by se festival i Staropramen odlišil. Musím říci, že jsme se setkali s opravdu pozitivními ohlasy. Že šlo o dobrý nápad bylo vidět po celou dobu festivalu. Husa měla plno.

Sdílej článek

Komentáře na fórum

0

chcete víc?

newsletter Franchising.cz

If you see this, leave this form field blank