Bude EU chránit franšízing?

Evropský parlament přijal k projednání studii o fungování franšízingu v členských zemích. Zpracovává několik možností, jak zákonně posílit v rámci obchodních sítí pozici franšízantů, tedy licenčně smluvních partnerů, kteří provozují pod známou značkou svůj vlastní podnik. Zpráva, která vznikla na základě iniciativy holandského europoslance Dennise de Jonga tvrdí, že franšízant je často oproti majitelům franšízových společností a konceptů v nevýhodné pozici, a navrhuje několik možností, jak tuto situaci řešit do budoucna.

Zpráva žádá především zavedení právního rámce pro jednotlivé země. Někteří europoslanci hodlají vyjádřit zklamání nad tím, že franšízing je v současné době v EU nedostatečný. Představuje totiž pouze 1,89 % HDP oproti 5,95 % v USA a 10,83 % v Austrálii. Navíc 83,5 % obratu franšízových sítí v rámci EU se nachází v pouze 7 evropských státech. Franšízing má přitom podle poslanců veškerý potenciál z hlediska dosažení jednotného trhu v maloobchodním sektoru, a je vhodným prostředkem k založení podniku se sdílenou investicí mezi franšízorem a franšízantem.

Nekalá obchodní praxe

Franšízing navíc vede k vytváření pracovních míst, celkovému rozvoji podnikání, a získávání nových schopností a dovedností. Představuje také častý a vhodný model mezinárodní spolupráce uvnitř EU. Stávající právní předpisy o franšízách se přitom mezi jednotlivými státy značně liší, jsou zdrojem technických překážek, a mohou ve svém důsledku od franšízingu odrazovat. Stejně tak mohou mít tyto skutečnosti podle EU vliv na volbu samotných spotřebitelů a tedy budoucí úspěch franšízových společností.

Konkrétní zásady a právní předpisy by měly zajistit v budoucnu smluvní práva a povinnosti stejné pro všechny. Mezi ně by měla patřit například povinnost správně a úplně informovat franšízanty před uzavřením samotné franšízové smlouvy. Požadavek, aby franšízant nakupoval od franšízora ​​výrobky a služby nesouvisející se samotným konceptem, by mohl snadno představovat nekalou obchodní praxi. Jednotlivé klauzule smlouvy by měly být jasně formulovány, a měly by být přiměřené, i co se týká doby trvání.

Nedostačující mají být také informace o fungování jednotlivých franšízových značek ve všech průmyslových odvětvích. Neexistuje tak žádný přehled o nevýhodných smlouvách či nekalých obchodních praktikách. Tyto části smluv totiž navíc velmi často zůstávají důvěrné. Zřízeno by tak mělo být kontaktní místo pro stížnosti a informování o franšízovém trhu v EU, spolupracovat by mohl Eurostat. O změnách by měla Evropská komise rozhodnout v lednu 2018.