Jak a proč se mění franšízing

O své užitečné zkušenosti a poznatky se podělil Barkoff v deníku New York Law Journal. Podle známého odborníka na franšízový obchodní systém je třeba se pro pochopení současné situace vrátit do 70. let minulého století, kdy se tento specifický alternativní obchodní model dotvářel do dnešní podoby. Úplné začátky je pak možné pozorovat již v 50. letech, kdy začaly růst a expandovat značky jako McDonald’s, Holiday Inn, či KFC. Dnes patří tyto restaurace k největším a nejúspěšnějším na světě, a franšízový obchodní model se dávno rozrostl i mimo restaurace a gastronomii.

V prvních letech franšízingu byl typickým franšízantem člověk (obvykle muž), který hledal způsob, jak se stát úspěšným obchodníkem s dlouhodobou perspektivou. Díky přijetí franšízového systému, využití dovedností ostatních tvůrců a účastníků obchodů, skrze školení, metodiku i za použití kapitálu se to mnoha franšízantům skutečně dařilo. Částečně díky etice své práce, částečně také proto, že jim dobří franšízoři poskytli vhodné nástroje a postupy.

Během uplynulého desetiletí však došlo k nárůstu počtu franšízantů, kteří provozují najednou i několik jednotek, a v některých případech i několik franšízových sítí. Tito franšízanti již rozhodně nemohou být podle Barkoffa považováni za malé podnikatele, jak se franšízový podnik tradičně ve světě obchodu prezentuje. Někteří franšízoři také založili společnosti, jejichž akcie jsou dnes veřejně obchodovatelné. Jiné rostly s využitím fondů soukromého kapitálu. "Můžete spočítat mnoho společností, které soutěží s ostatními co do velikosti, nebo dokonce soupeří se svými vlastními franšízami," říká Barkoff.

Téměř každá síť má přitom jak velké, tak malé franšízy. Franšízoři musí svůj systém přizpůsobovat řízení podniku tak, aby sloužil a prospíval všem, včetně jich samotných.

Je zřejmé, že velcí franšízanti se stávají více nezávislými podnikateli, často mohou již sami školit vlastní zaměstnance a manažery. Velcí franšízanti mají větší kupní sílu na to, aby získali lepší ceny od prodejců a dodavatelů bez pomoci a podpory vnějšího trhu. Také v oblasti reklamy mívají možnosti, o nichž majitelé jedné franšízové pobočky mohou jedině tak snít.

Takto "vzrostlé" franšízové sítě však již nejsou pro velké franšízanty relevantní, a jsou tak nucené své fungování měnit. Musí však najít způsob, jak uspokojit zároveň požadavky nových a malých franšízantů. Dlouhodobé cíle obou skupin jsou přitom značně odlišné. V minulosti se většina malých franšízantů dívala na své podnikání jako na prostředek k získání dalších aktiv, které by mohly být předány jejich dětem. Důsledkem je, že existuje mnoho společností, které dnes provozují děti nebo příbuzní prvních franšízantů, a staly se tak rodinnými podniky.

Barkoff si pro vysvětlení situace bere na pomoc přirovnání. Podle něho je starý franšízing stále ještě poznamenaný přátelstvím a spoluprací, kdy každoroční franšízové konference připomínaly sraz bývalých spolužáků. Mluvili společně nejen o výzvách, ale i o všech těžkostech kolem franšízingu. Mezitím ale dospěly do další fáze ve franšízingu profesionální správcovské společnosti a investoři, jejichž hlavním cílem je vydělávat peníze, rozšiřovat své hodnoty, a uvádět v realitu své obchodní cíle.

Jejich primárním cílem jednoduše řečeno již není obživa sebe a rodiny. Jejich cílem je vydělat peníze na další investice a pro investory, kteří jsou mnohdy vedení a provozu franšízové společnosti velmi vzdálení.

Na druhou stranu, starší generace franšízantů se soustředila na dlouhodobé cíle. Své podnikání dodnes mají v plánu převést na děti, pokud tak již neučinili, nebo chtějí svá práva při odchodu do důchodu prodat dalšímu franšízantovi. I proto uzavírali dlouhodobé smlouvy, i proto byly smlouvy s franšízanty vždy dlouhodobou záležitostí.

Rychle rostoucí generace franšízantů však podle Barkoffa působí na trhu zcela opačně. Zaměřují se hlavně na kratší období. Ačkoliv některé soukromé kapitálové fondy investují do franšízantů na období obvykle asi 5 let, velké množství franšízantů dnes získává také podporu třeba i jen na 3 měsíce. Investoři navíc mají tendenci měnit svá portfolia, když se investice do franšízy blíží maximálnímu pětiletému limitu. I proto se podle Barkoffa bude měnit franšízový trh v následujících letech rychleji, než kdykoliv ve své dosavadní historii.