Zahraničí hraje na Slovensku prim

1/1

Zhruba 100 zahraničních franšízových značek funguje v současnosti na Slovensku. Dalších více než 30 se na vstup na slovenský trh dlouhodobě připravuje. Z toho vyplývá že zastoupení domácích sítí je ve výrazné menšině a výrazná změna se nedá očekávat ani v následujícím roce. Jak informovala Slovenská franšízingová asociace, v blízké budoucnosti se na trh chystá vstoupit zhruba 7 značek původem ze Slovenska.

Ve vyspělých zemích je však dlouhodobý trend opačný. Počet domácích značek v nich převyšuje počet těch zahraničních. „Jedním z důvodů této skutečnosti je to, že vznik, tvorba a rozvoj nové, původem slovenské, franšízové sítě je dlouhodobý a poměrně finančně náročný proces. Každý franšízový koncept nabízený jako úspěšný a hodnotný produkt musí být nejprve v praxi ověřený, jinak si nezíská důvěru rozumného zájemce o licenci,“ říká Jozef Šétaffy, prezident Slovenské franšízingové asociace (SFA).

Franšízovým řetězcem s nejvyšším počtem provozoven je podle údajů SFA na Slovensku síť minipekáren Fornetti, kterých na trhu najdeme 250. Následují realitní společnosti RE/MAX se 43 a Directreal s 31 pobočkami. Čtvrté místo patří COOP Jednotě, která má stejný počet provozoven jako Directreal. První pětku pak uzavírají pneuservisy Pneubox s 30 obchodními místy.

Vliv podnikatelského prostředí

V průběhu letošního roku ukázal rozvoj franšízingu na Slovensku své příznivé i nepříznivé stránky. Pozitivním trendem je expanze úspěšných franšízových konceptů, které na slovenském trhu už působí a otevírají nové provozovny. „Tento rozvoj podporuje zejména výstavba nových obchodních center i v menších městech, čímž se vytváří další prostor pro umístění poboček zavedených značek,“ vysvětluje Jozef Šétaffy.

Jako negativum lze pod Šétaffyho hodnotit stagnaci reálného vstupu nových zahraničních konceptů i přesto, že řada z nich svůj příchod na slovenský trh již dlouhodobě avizuje. „Příčinou jsou zejména přetrvávající nepříznivé podnikatelského prostředí, vysoká byrokratická zátěž a daňové zatížení, stejně tak i zdlouhavá a nepředvídatelná vymahatelnost práva. Kupní síla spotřebitelů je pak strukturovaná a stále poměrně nízká,“ doplňuje Šétaffy s tím, že i přes dřívější optimistická makroekonomická očekávání vlády ohledně trhu přetrvávaly i v roce 2014 důsledky krize, které pociťovali hlavně malí a střední podnikatelé.