Strach firem pomíjí

Výhled ekonomiky se zdá být příznivý. Sdílíte tento pocit?

Růst HDP za první kvartál řadí Českou republiku mezi evropské premianty. Příznivý zůstává i výhled na celý letošní rok. Ostatně je to nedávno, co i tak konzervativní organizace, jako ministerstvo financí, zlepšila výhled české ekonomiky na celý letošní rok. Očekává růst HDP o 3,9 %. V podobný růst věříme i my. Optimismus sdílí i české firmy. Když jsme se jejich generálních ředitelů ptali, jestli očekávají letos růst tržeb, kladně odpovědělo 80 % dotázaných. Proti loňsku jsou české firmy odvážnější, více věří v růst a intenzivněji chtějí inovovat.

Je zde naopak něco, čeho se obávají?

V předchozích letech patřil mezi největší hrozby vývoj ekonomiky, ať už té české nebo i té globální. Tato hrozba prakticky zmizela. Podobný průzkum mezi lídry firem po celém světě potvrzuje, že tento typ obav z firem zmizel prakticky napříč kontinenty. Nejvíce se v českých firmách bojí nedostatku lidí s odpovídajícími znalostmi a schopnostmi.  Potažmo řeší, jak si udržet stávající zaměstnance, aby jim je nepřetáhla konkurence, a jak získat nové schopné pracovníky. Opět je to v souladu s očekávaným vývojem ekonomiky. Klesá nezaměstnanost, v meziročním srovnání očekáváme, že bude nižší i na konci roku. Rostou mzdy, celkově očekáváme, že budou firmy přidávat v průměru 2,5 %.

Vedle nedostatku lidí slýchávám také často, že čeští podnikatelé řeší i osobní problém, komu předat firmu. To vypadá jako příjemná starost…

Pravdou je, že řada podnikatelů, kteří začátkem 90. let zakládali své firmy, se nyní dostávají do věku, kdy už by si chtěli odpočinout nebo se věnovat nějaké jiné podnikatelské aktivitě. Příjemnou starostí je předání tehdy, pokud majitel firmu na takový krok dlouhodobě připravoval, sám má svou i její budoucnost pečlivě rozmyšlenou a ideálně má i potomka, kterému může firmu nyní nebo v budoucnu předat. Ale ani pokud se rozhodne firmu prodat, nejedná se o žádnou tragédii. Ve skutečnosti se více firem prodává, než je předáno další generaci. Pro trh to znamená, že můžeme letos a v následujících letech očekávat řadu fúzí a akvizic, jejichž motivem bude výstup stávajícího majitele z investice nebo přibrání strategického investora. Aktivita na trhu fúzí a akvizic roste. Očekávám, že jich bude letos více než loni a podobný trend bude pokračovat i v následujících letech. Opravdu velkých transakcí bude sice poskrovnu, očekávám ale rostoucí počet prodejů malých a středních firem.

Expandují české firmy jen doma, nebo kupují jiné podniky i v zahraničí?

Domácí trh jim je pochopitelně nejbližší, ale je malý. Proto máme řadu klientů, kterým pomáháme se vstupem na zahraniční trh, ať už koupí nějaké tamní firmy nebo založením pobočky, i v daleké cizině. Tedy nejen v Evropě, ale třeba i v Africe, Asii či Jižní Americe. Po útlumu během krize pozorujeme oživení i v této oblasti. Větší či méně vyspělé trhy mohou nabídnout vyšší ziskovost, ale za cenu vyššího rizika. Nebo naopak některé české firmy volí rozvinutější trhy, než je Česko, z důvodu lepší vymahatelnosti práva, nižší administrativní zátěže či kvalitnější infrastruktury.

Pokud zůstaneme doma, co čeká české firmy v nejbližší době. Například z vašeho pohledu daňového odborníka? Firmy si stěžují na intenzivnější kontroly v oblasti DPH…

Počet daňových kontrol se výrazně nezměnil, ale díky analytickým nástrojům finanční správy jsou nyní přesněji zacílené. Domníváme se, že kontroly budou čím dál cílenější, a to také díky mnohem většímu objemu dat, která bude mít finanční úřad k dispozici od příštího roku hlavně díky elektronické evidenci tržeb a kontrolnímu hlášení. Otázkou je, zda dokáže tato efektivně data využít například data pro výběr subjektů, ke kterým půjde na kontrolu.

Na co by se firmy měly ještě připravit?

Od začátku příštího roku budou muset podávat tzv. kontrolní hlášení. Ta by měla státu umožnit spárovat faktury na straně dodavatele a odběratele tak, aby si firmy nenárokovaly vrácení daně tam, kde nedošlo k faktickému plnění. Řešení však zatěžuje i poctivé plátce. A teprve před nedávnem se firmy dozvěděly, co vše bude nutné finanční správě reportovat a v jaké struktuře. U velkých firem to znamená, že teprve nyní mohou začít upravovat své interní systémy tak, aby dokázaly automatizovaně vygenerovat a elektronicky podávat tato hlášení. Jde o poměrně složité změny, které jim mohou trvat i několik měsíců. Malé firmy či podniky s lokálním softwarem budou mít jednodušší situaci, ale i tak si změna vyžádá nějaký měsíc na zavedení. Některé údaje, které bude kontrolní hlášení vyžadovat, totiž firmy v současné době vůbec neschraňují a zjednodušeně řečeno, ve svém účetním systému na ně nemají políčko.