Podoba franšízových smluv se změní

Více fotografií v galerii

1/2

Současná situace je pro podnikatele v Česku náročná. Mohou být podle Vás držitelé franšízových licencí oproti jiným podnikatelům v nějaké výhodě?
Máte pravdu, že aktuální situace je pro řadu podnikatelů nepříznivá, mnohdy až kritická. Zřejmě nejvíce postižení budou v první fázi obchodníci, kteří musí mít dle nařízení vlády zavřené své provozovny a nemohou tak prodávat své výrobky či služby. V další fázi se může jednat o obchodníky, kteří nabízí zboží či služby, které nebudou předmětem aktuální poptávky. Za této situace mohou mít skutečně franšízanti určitou výhodu, neboť jsou součástí silné, většinou mezinárodní sítě. Vidím zde určitě větší vyjednávací sílu s dodavateli a pronajímateli, velkou výhodou jsou také nižší fixní náklady s ohledem na časté sdílení mzdových, účetních a IT služeb. Vždy však bude záležet na tom, jak je franšízová síť vnitřně nastavena a řízena. Stejně tak bude rozhodovat ekonomická síla daného řetězce a možnost čerpat z úspor z předchozích let. Určitou nevýhodou franšízových sítí naopak může být to, že franšízanti jsou na základě franšízových smluv povinni platit nejrůznější poplatky, kdy jen některé z nich jsou závislé na objemu obchodů zrealizovaných franšízantem. Bude záležet na individuálním nastavení a vyjednávání každého jednotlivého franšízanta, jak se s poskytovatelem franšízy dohodne ohledně fixních poplatků. Je také možné, že řada franšízových sítí zavře své provozovny v zemích, které pro ně nejsou globálně důležité, což může být bohužel případ České republiky a Slovenska.

Co vnímáte jako hlavní problém, pomineme-li ohrožení zdraví, který aktuálně postihl tuzemské podnikatele?
Současný stav zaviněný pandemií koronaviru v podstatě nikdo nečekal a podnikatelé neměli šanci se předem připravit. Kombinace zákazu prodeje v řadě maloobchodních provozoven spojená s obecně nižší poptávkou zákazníků po zboží a službách (až na vybrané komodity) vede logicky k tomu, že podnikatelé negenerují žádné nebo jen minimální tržby, což je po mnoha letech ekonomického růstu pro řadu podnikatelů velmi šokující. Naopak tu zůstávají mnohdy velmi vysoké fixní náklady – ať už se jedná o zmiňované franšízové poplatky, nájemné, náklady na mzdy, leasingy na auta, stroje apod.

Právě snaha o snižování nákladů vede k tomu, že kromě vyjednávání s pronajímateli o výši nájemného (v případě prodejen, které musí mít zavřeno) podnikatelé redukují počty svých zaměstnanců nebo jejich mzdy. Určitou záchranou mohou být také nejrůznější státní dotace, bezúročné půjčky, odklady plateb nájemného a podobně, nicméně pozitivní dopad některých těchto opatření je přinejmenším diskutabilní. Dalším problémem, který pozorujeme u řady podnikatelů, pak může být naopak nedostatek pracovní síly v případě zaměstnanců v karanténě nebo zaměstnanců ze zahraničí, kteří nyní narychlo opustili Českou republiku. Je potřeba si uvědomit, že současná situace téměř jistě přinese ochlazení celé ekonomiky, takže spotřebitelé budou nadále utrácet méně a za jiné zboží než před vypuknutím pandemie. Aktuálně je tu bohužel celá řada otázek, na které nikdo nezná odpověď – jak dlouho bude trvat současný krizový stav a jak dlouho bude následně ekonomice trvat, než se začne opět blížit hodnotám, které tu byly před pandemií. Již z minulé krize však vyplynulo mnoho pozitivních zpráv a nových příležitostí. Každé krátkodobé ochlazení ekonomiky většinou vede ke zlepšení celé řady procesů, vyčištění trhu a dalším inovacím. Jsme toho ostatně svědky už nyní – práce na dálku, přechod do on-line prostředí, zeštíhlení týmů i zlepšení efektivity práce.

Máte zkušenosti s přípravou franšízových smluv. Pamatují na krize jako je tato, zahrnují například něco ohledně tzv. zásahu vyšší moci?
Velmi často smlouvy ujednání o vyšší moci obsahují, ale je vždy na individuálním posouzení, jestli jsou tato ujednání použitelná také za současné situace. Je tedy třeba v každém jednotlivém případě na základě smluvní definice vyšší moci posoudit, zda výskyt koronavirové pandemie definici obsaženou ve smlouvě naplňuje. Samotné naplnění definice vyšší moci však nestačí. Je nutné, aby překážka v podobě koronaviru, resp. s ním spojených vládních opatření, byla příčinou nesplnění povinnosti řádně a včas. Další právní otázky, které v dnešních dnech řešíme, se týkají možností snížení sjednané ceny za zboží nebo služby. Jedná se tak především o úvahy, jestli smlouva byla uzavřena v době, kdy bylo či nebylo možné šíření koronaviru a závažnost jeho důsledků a vládami přijatých opatření rozumně předpokládat, nebo jestli ve smluvních vztazích dojde mezi stranami ke zvlášť hrubému nepoměru, co se týče nákladů a plnění jedné strany. Samostatnou otázkou jsou pak možnosti, za kterých je možné smlouvu ukončit, ať už v důsledku neplnění jedné ze stran nebo s ohledem na obavy z budoucího vývoje.

Čeho se podle Vás může za takovéhoto stavu franšízant dožadovat na franšízorovi?
V případě, že si strany dohodnou zvláštní úpravu ve smlouvě, tak potom samozřejmě záleží na konkrétních ustanoveních smlouvy, jaká práva a povinnosti strany mají. Nicméně obecná úprava obsažená v občanském zákoníku umožňuje v situaci, kdy nastane změna okolností tak podstatná, že založí zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran, požadovat po protistraně obnovení jednání o podmínkách smlouvy. To však pouze za situace, kdy na sebe strana ve smlouvě nepřevzala tzv. nebezpečí změny okolností. Tedy například v případě, kdy v důsledku vládních opatření spojených se šířením koronaviru musí obchodník uzavřít provozovny na delší dobu, mohl by mu vzniknout nárok na změnu (finančních) podmínek, za kterých je franšíza poskytována. Takové změny by se navíc případně mohl domáhat i soudně. Další aspekt pak souvisí s náhradou škody. Pokud strana smlouvy poruší svou smluvní povinnost v důsledku vyšší moci, není v takovém případě povinna nahradit škodu, kterou takovým porušením způsobila. Tím však nejsou dotčená další případná práva spojená s porušením smlouvy jako například smluvní pokuty nebo právo od smlouvy odstoupit. Z toho důvodu je proto určitě lepší okolnosti a následky zásahu vyšší moci ujednat uceleně ve smlouvě a nespoléhat se pouze na obecnou zákonnou úpravu.

Jak podle Vás ovlivní tato zkušenost franšízové smlouvy do budoucna?
Úprava zásahu vyšší moci často ve smlouvách, se kterými jsme se mohli v praxi setkávat, chyběla. Asi to je dáno povahou, která plyne již ze samotného názvu institutu „vyšší moc“ – tedy něco, co neovlivníme, nedokážeme předvídat a lidé mají tedy tendenci takováto rizika marginalizovat a nevěnovat jim pozornost. Nicméně smlouvy se píšou právě pro situace, kdy běžná pravidla z jakéhokoliv důvodu přestanou fungovat. Ať už proto, že mezi stranami vznikne spor nebo proto, že se zásadně změní vnější okolnosti, například v důsledku přírodní katastrofy nebo epidemie nové virové nákazy. Je evidentní, že smluvní strany i jejich právní zástupci budou pod vlivem událostí tuto regulaci vnímat mnohem citlivěji a přikládat jí větší důležitost než doposud.

AK Havel&Partners
Ivan.Rames@havelpartners.cz