Rozhodnutí k nezaplacení

Libor Strnad vystudoval obor mechanik – seřizovač pro obráběcí stroje v automobilce Mladá Boleslav. Do svých 30 let se věnoval řemeslu, pracoval u soustruhu. V té době ho ani nenapadlo, že by někdy podnikal,  nebo vedl lidi. V práci, kterou dělal, byl spokojený. Určitá změna nastala v momentě, kdy nastoupil  do firmy zabývající se výrobou a montáží plastových oken jako vedoucí údržby. Postupně se však vypracoval, a když v roce 2004 ze společnosti odcházel, opouštěl post ředitele firmy a zároveň byl před dokončením studia na vysoké škole. „Během působení v této firmě jsem si prošel téměř všechna oddělení. Pokud mi tedy ve výrobě někdo řekl, že něco nejde, nebyl pro mne problém mu ukázat, že to jde,“ říká Libor Strnad.

Franchisa? Nic nového!

A právě když odcházel od výše zmíněného výrobce oken, rozhodl se začít podnikat. Nejprve ho uvažování zavedlo k možnosti, že si obchodní středisko, ve kterém působil v Praze také jako obchodní zástupce, vezme do svých rukou jako franchisu. S majitelem firmy se však nedohodli na podmínkách a tak Liboru Strnadovi nezbývalo nic jiného, než si založit vlastní firmu. Samozřejmě v oblasti, kterou nejlépe zná – prodej oken.  Firmě, která  sídlí v pražském Karlíně, se dařilo a funguje dodnes. Nicméně vzhledem k tomu, že zakázky jsou těsně navázány na vývoj českého stavebnictví, které v poslední době nezažívá zrovna nejlepší časy, začal se rozhlížet po dalších možnostech, které mu český trh nabízel.

„Přemýšlel jsem spolu s rodinou poměrně dlouho, hledali jsme projekty, do kterých se vrhnout, ale pořád jsme nevěděli, jakým směrem se vydat. Nakonec jsme se všichni shodli na tom, že pokud podnikat, tak v oboru potravin s tradicí, protože jsme si v určitou dobu uvědomili, že základem zdraví jsou tradiční a dobře vyrobené potraviny. Jíst budeme pořád a všichni,“ vzpomíná Libor Strnad s tím, že prvotní ideou bylo otevření prodejny potravin ve stylu koloniálu Bajza tak, jak ho známe z knihy Karla Poláčka „Bylo nás pět“, či stejnojmenného televizního seriálu. „Věděli jsme, že chceme jít cestou kvalitních potravin. Byli jsme zvyklí, že pro svou potřebu jezdíme nakupovat k místním výrobcům “ doplňuje Libor Strnad. A jak se rozhodl, tak také udělal. Začal hledat místo, kde prodejnu otevře. Ač ze středočeských Peček, jeho první volba padla na lázeňské město Poděbrady, další možností byl Kolín a do třetice se jako eventualita jevil i Nymburk.

V oblasti maloobchodu byl dle svých slov Libor Strnad nováčkem, nicméně štěstí přeje připraveným a tak náhoda tomu chtěla, že v televizi viděl rozhovor s panem Jiřím Málkem, spolumajitelem franchisového konceptu Náš Grunt. Původně Libor Strnad tuto firmu kontaktoval s prosbou o radu. Tu mu Aleš Kotěra a Jiří Málek z Našeho Gruntu byli ochotni poskytnout, nicméně slovo dalo slovo a Libor Strnad se rozhodl rozjet své podnikání pod jejich značkou. Rozhodnutí stát se franchisantem konceptu Náš Grunt zpětně hodnotí jako nejlepší, které udělal. A to nejen kvůli penězům, které díky tomu ušetřil. Hlavní úspora totiž byla v čase.

Úspěch nepřijde hned

Cesta od onoho pověstného „plácnutí“ si s Naším Gruntem, do otevření pobočky v Poděbradech, trvala zhruba šest měsíců. Stalo se tak na jaře roku 2012. Díky tomu, že o podnikání v oblasti prodeje potravin Libor Strnad uvažoval již před dohodou s franchisovým konceptem Náš Grunt, měl v přípravách určitý náskok. Například při hledání vhodné provozovny. Naprosto přesně věděl, jaké parametry by měla splňovat. „Chtěl jsem, aby se před ní dalo zaparkovat. Bylo třeba se zcela vyhnout schodům, aby k nám mohli pohodlně dorazit všichni, například i maminky s kočárky,“ popisuje svůj záměr Libor Strnad.

Trvalo to sice nějaký čas, ale místo pro farmářskou prodejnu objevil. Prostor se nacházel v nově vzniklé budově, která se kolaudovala týden před otevřením samotného obchodu. „Mělo to jednu nespornou výhodu. Prostor byl upraven přímo na míru našim potřebám. I kolaudován byl již jako prodejna potravin. To vše nám ušetřilo nejen mnoho času, ale také peněz, které bychom vydali na rekonstrukci již existujících prostor,“ vysvětluje Libor Strnad s tím, že úpravami vznikl prostor i pro kancelář jeho stavební firmy, která sídlí v pražském Karlíně. Díky tomu se samotné prodejně snížily náklady na nájem, o který se dělí s dalším byznysem Libora Strnada.

Samotnému otevření však předcházelo mnoho věcí, se kterými bylo třeba se vypořádat. A právě zde ocenil Libor Strnad výhody vyplývající ze zapojení se do franchisového konceptu. „V podstatě jsme dostali podnikání na klíč, a to včetně dodavatelů. To je obrovská pomoc,“ říká Libor Strnad a dodává: „Franchisor nám mimo jiné poradil, jak nastavit ceny, uspořádat zboží v regálech. Velkým přínosem byla i školení, která celý náš tým absolvovala v jedné z pražských prodejen Našeho Gruntu.“

Podpora však pokračuje i po otevření. Dnes svým franchisantům společnost Náš Grunt pomáhá s objednávkami, kontrolou zboží. Hledají také nové dodavatele, které následně prověří, sledují novinky, například i v legislativě. Určité dodavatele může Libor Strnad navrhnout i sám, nicméně vždy musí projít kontrolou a schválením ze strany vedení franchisové sítě.

Úsměv nic nestojí         

Sebelépe vymyšlený koncept, sebelépe vybavená provozovna by však nefungovali v momentě, kdy by kolem nich nebyl vytvořen ten správný tým. Libor Strnad měl to štěstí, že na začátku základ týmu měl. Na podnikání byla rozhodnutá se alespoň dílem podílet celá rodina. V obchodě tak najdeme nejen samotného Libora Strnada, ale také jeho dceru Kristýnu, v případě nutnosti je připravena se za prodavačský pult postavit i manželka pana Strnada.

Celý příběh si můžete přečíst v magazínu Vlastní firma FRANCHISING v čísle 2/2014.