Bohatší západ a chudší východ

Podle aktuální studie společnosti INCOMA GfK se regionální rozdíly v koupěschopnosti obyvatelstva stále více prohlubují. Bohatší území stále více zvyšují svůj náskok na úkor ekonomicky slabších oblastí. Nejlíp si dlouhodobě stojí Praha a města v jejím okolí jako Říčany, Brandýs n. L. – Stará Boleslav a Čelákovice. Nejhorší situace je v Moravskoslezském či Ústeckém kraji – v některých obcích se úroveň kupní síly pohybuje dokonce pod 70% českého průměru.

Nadále platí, že Čechy si obecně stojí lépe než Morava. Mezi deseti okresy s nejvyšším indexem kupní síly se tak umístil jen jeden z Moravy (Brno-město na šesté pozici). Naproti tomu mezi deseti okresy s nejnižší kupní silou jich na Moravě leží celých devět. Na pomyslném chvostu žebříčku figurují okresy Bruntál, Hodonín, Karviná, Znojmo a Šumperk.

V praxi tyto rozdíly znamenají, že například průměrná domácnost dvanáctitisícového Jeseníku disponuje roční částkou činící v přepočtu 17,635 EUR (zhruba 450 tisíc Kč), zatímco průměrná domácnost jen o něco větších, ale u Prahy ležících Říčan má k dispozici již 22,385 EUR (skoro 580 tisíc Kč). Bohatší části republiky ale mají vyšší životní náklady.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že Česká republika se stále nachází výrazně pod celoevropským průměrem. Průměrný Čech má přibližně o 42 % nižší disponibilní příjmy v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami. Jsme na tom nicméně stále o něco lépe než Polsko, Maďarsko a Slovensko. Posledně jmenovaná země se nám ovšem zřetelně přibližuje.