Historie franšízingu

Ve středověku licence k provozování určité činnosti (např. využívání lesů za poplatek nebo poskytování služeb, organizování trhů, obchod v dané oblasti apod.) udělovali králové nebo čelní církevní představitelé. V 19. století se poskytovatelé licencí rekrutovali především z představitelů řemeslnických cejchů v britském City, kteří - po zaškolení - udělovali řemeslníkům povolení k provozovaní činností.

Americké kořeny

Vezmeme-li v úvahu rozmach, s jakým se vytvářely franšízové systémy v USA, není divu, že tato země bývá uznávána za kolébku moderního franšízingu. Prekursorem není však Mc Donald`s – nejpopulárnější příklad podnikání na základě licence. Franšízing má totiž dva úplně jiné americké otce: Izáka Singera a Johna S. Pembertona. První z nich byl výrobcem šicích strojů. V polovině 19.století vytvořil síť distributorů (angl. dealers), kteří za poplatek mohli prodávat jeho produkty v určené oblasti. Koncem tohoto století se John S. Pemberton, vynálezce nejpopulárnějšího nápoje světa - Coca-Coly – rozhodl pro zpřístupnění svého know-how producentům nápojů, kteří díky tomu mohli vyrábět i prodávat úplně stejnou Coca-Colu, jakou vymyslel Pemberton.

Ve 30. letech 20. století rozvoj motorizace přinutil výrobce automobilů hledat nové způsoby prodeje. Jako skvělé řešení se ukázaly sítě dealerských míst fungujících na zásadách franšízingu. Tento model spolupráce se nijak výrazně nelišil od v současnosti používané distribuce výrobků na principu franšízingu.

Po 2. světové válce instituce franšízingu v USA prošla obdobím opravdového rozkvětu s mnoha úspěchy v řadě dalších odvětvích hospodářství, především pak ve službách a gastronomii. Tyto obory vyžadovaly větší podporu ze strany majitelů licencí. Franšízanti tak získávali znalosti spojené nejenom s prodejem produktu či poskytováním služby, ale také z vedení celého podniku (od vizualizace místa, uniforem personálu přes způsoby realizace služeb, obsluhy klienta, až po pokyny v propagaci a marketingu). Takovému modelu se již dá říkat franšízing. Franšízoři v USA rozvíjeli své sítě velmi dynamicky, a v 60. letech začali expandovat do Evropy.

Franšízing v Česku

Počet franšízových konceptů se v roce 2014na tuzemském trhu zvýšil na 246, což představuje meziroční nárůst o více jak 12 %. Mezi firmy, které spustily svůj franšízový koncept se řadí i velké společnosti, které objevily výhody franšízového způsobu rozvoje. Důkazem mohou být například značky jako Parky´s společnosti Kostelecké uzeniny, nebo Bernard PUB Rodinného pivovaru Bernard.

Rok 2014 ve franšízingu ukázal zejména trend spouštění franšízových konceptů u firem, které na trhu již fungují a rozhodli se expandovat na základě modelu franšízové spolupráce. Franšíza je pro ně nová, tudíž mnohdy ještě nemají žádného franšízanta. To také vedlo k růstu počtu vlastních poboček franšízových firem působících na českém trhu, které vzrostly o 11,3 % na 6432.