Nejdřív Ukrajina, potom Chorvatsko

Jak se síti BON BON na českém trhu daří?

České síti BON BON se daří pořád stejně, což může být do jisté míry zneklidňující. Máme totiž pocit, že abychom dosahovali stejných výsledků, musíme více a více pracovat. U nás se krize tedy neprojevila tím, že by nám klesly tržby, ale musíme vynaložit větší energii na to, abychom si udrželi stávající úroveň. Změnilo se podle Vás nákupní chování Čechů vlivem současné ekonomické situace? Je pravda, že lidé stále více zvažují svoje nákupy, respektive více přemýšlí nad částkou, kterou u nás utratí. Pozorujeme tedy, že nákupy v našich prodejnách jsou menší, ale naštěstí i četnější. I proto nám tak tržba zůstává stejná. Nicméně jako výrobce čokolády bych si samozřejmě přála, aby rok od roku rostla.

Myslíte si, že se tato situace v dohledné době změní?

Jako optimista jsem si tím jistá. Jsem přesvědčena, že ten, kdo dnes podniká poctivě a s patřičným nasazením, musí očekávat, že se jeho snahy zúročí. My v celé naší firmě, včetně sítě BON BON, pro to děláme maximum. Chystáme se na trh uvést novou řadu pralinek, neustále vymýšlíme novinky, snažíme se naše zákazníky překvapovat.

V roce 2012 jste otevřeli druhou prodejnu v Bulharsku. Jak se na tamním trhu podniká?

Bulharský trh je velmi příjemný z toho důvodu, že zde české zboží vnímají jako kvalitní. A navíc mají v Bulharsku Čechy rádi. Z tohoto hlediska tak můžeme říci, že se nám tam daří dobře. V současné době jednáme s bulharskými partnery o otevření dalších dvou franchisových prodejen, smlouvy jsou těsně před podpisem. Jeden obchod značky BON BON by tak měl zahájit provoz na začátku příštího roku v bulharském hlavním městě Sofii. Dá se tedy říci, že byznys v Bulharsku se nám pomalu, ale jistě rozjíždí.

Máte v hledáčku již nějaké další země, do kterých byste s obchody značky BON BON chtěla zamířit?

Coby výrobci čokolády a marcipánu jsme samozřejmě rádi za každé nové odbytiště. V současné době jednáme o vstupu na Ukrajinu. Naši značku na tamním trhu bude rozvíjet náš masterfranchisový partner, který měl o náš koncept velký zájem. Osobně bych pak velmi ráda, ať už odsud z České republiky nebo prostřednictvím masterfranchisanta, přivedla naši značku BON BON do Chorvatska, a to během příštího roku. Tamní situace je v současné době pro obchodníky příznivá, a to i díky boomu, který zažívá budování nákupních center. Ta zde momentálně rostou jako houby po dešti.

Jaké plány má síť BON BON do roku 2013?

Pomineme-li již zmiňovanou chystanou expanzi do Chorvatska a na Ukrajinu, i v České republice jsou ještě oblasti, kde nemáme zastoupení. Jedná se zejména o Olomoucko a Západní Čechy. Právě tam budou mířit naše kroky při hledání franchisových partnerů. Na začátku roku pak dojde k otevření našeho nového obchodu, a to v Praze na Jungmannově náměstí.

Před nedávnem jste si, jak jste již dříve sama řekla, splnila sen a otevřela v Táboře muzeum čokolády a marcipánu. Co v něm může návštěvník vidět?

Muzeum je postaveno na myšlence, jejímž cílem je, aby jeho návštěvníci něco ochutnali, něco se dozvěděli a hlavně se pobavili. V muzeu je krásná chocolaterie, ve které nabízíme mnoho specialit z čokolády a marcipánu a také výbornou kávu. Současně s ochutnáváním je možné za oknem, kde pracují cukráři, pozorovat, jakým způsobem se sladké dobroty vyrábí, jak se tvaruje marcipán. V muzeu samotném je pak zhruba 50 exponátů vyrobených z čokolády a marcipánu, máme tam velkou sbírku čokoládových a marcipánových výrobků na motivy pohádek, jedna místnost je pak věnovaná městu Tábor. V ní mohou návštěvníci vidět věrnou repliku táborského náměstí o velikosti 2x2 metry. To vše z marcipánu a čokolády. A protože jsme muzeum, které může čekat mnoho návštěvníků z řad těch nejmenších, chtěli jsme, aby se i oni u nás zabavili. Dětem tak umožňujeme zajít do speciální dílny, kde si mohou pod vedením našeho odborného personálu vyzkoušet práci s marcipánem a vymodelovat si z něj figurku, kterou si následně odnesou domů jako hezkou vzpomínku. A nejen to, vydat se mohou i do pohádkového sklepa, kde na něj budou čekat čerti vařící čokoládu a permoníci, kteří jim čokoládu narubou. Naše muzeum je totiž jediné, které stojí na čokoládové hoře.

Jaký je mezi lidmi o návštěvu takového muzea zájem?

Musím zaklepat. Zájem je opravdu velký, dělá nám to radost. Je fajn, že nejen školní výpravy se k nám hrnou, ale mám velkou radost, že naše muzeum vzbudilo velký zájem i u seniorů.

V roce 2012 jste získala Ocenění českých podnikatelek v kategorii Středně velká společnost. Co pro Vás takováto cena znamená?

Neberu to jako ocenění pro mne. Chápu to jako cenu pro celou naši firmu, pro celý náš kolektiv, bez kterého bych na ni nikdy nedosáhla. Já jsem totiž mnohdy jen ten člověk, který přijde s nějakou myšlenkou, ale kdybych kolem sebe neměla šikovné pracovníky, jako mám, tak bych ji mnohdy ani nedotáhla do konce. Samozřejmě mám z takového ocenění radost. Vidím v tom nejen odměnu za naši práci, ale také nástroj, díky kterému můžeme na naši práci upozornit veřejnost.