Hodnoty mají smysl

1/1

Nastavení pravidel ve společnosti, ovlivňuje spokojenost zaměstnanců. Lidé dnes více přemýšlejí nad tím, v jakém prostředí pracují a chtějí mít možnost to ovlivnit. Zásadní to je pro více než čtyři pětiny z nich. Je však důležité, jakým způsobem se nové zvyklosti zavádějí. 

Nastavená pravidla

Ve velkých zahraničních společnostech, které působí v České republice firemní kultura zahrnuje vše od etického kodexu až po dress code a je obvykle implementována ze zahraniční matky. Menší firmy mají výhodu, že tyto praviidla  mohou budovat od základů s pomocí svých vlastních zaměstnanců.

„Když v zahraniční centrále rozhodnou, že firma bude mít ty a ty hodnoty, česká pobočka s tím nic nezmůže. Pokud jsou noví zaměstnanci s firemní kulturou a všemi pravidly podrobně seznámeni v rámci zaškolování, pak je vše v pořádku,“ vysvětluje Olga Hyklová, výkonná ředitelka Advantage Consulting

.Na druhou stranu se však vyskytují případy, kdy jim pravidla přicházejí pouze e-maily bez toho, aby je s nimi kdokoliv konzultoval. Podle Hyklové tyto zprávy zaměstnanci často nečtou a už vůbec je neberou za své.

Důležitý dialog

Efektivnější cestou je zaměstnance, kterých se tyto změny týkaj zapojit přímo.  V ideálním případě by měla  firma využít workshop, pro který si každý připraví prezentaci toho, jaká by podle něj společnost měla být. Společnou diskusí se pak doberou k hodnotám, které chtějí všichni uvést do praxe.  „Není těžké tyto hodnoty vymyslet, ale spíše se na nich dokázat shodnout a docílit toho, aby je všichni chápali stejným způsobem. Nejnáročnější meta pak přichází nakonec: uvedení hodnot do reálného života firmy,“ upozorňuje Hyklová.

Podle ní by se lidé měli navzájem upozorňovat, pokud někdo jedná proti těmto pravidlům. Na začátku to sice vyvolávalo konflikty, ale právě díky nim se vzájemné problémy následně vyjasnily. Hyklová připomíná, že dnes již nové kolegy vybírají tak, aby zapadali do firemní kultury.

Problematické léto

Právě v tomto horkém období, může být dodržování firemní kultury ve formě dresscodu poněkud složité.  „Chápu zaměstnavatele, kteří mají důvody, proč vyžadují stoprocentně formální oblečení i v letním počasí. Jako zákazník ale mnohem raději vidím zástupce firmy v tričku nebo v košili s krátkým rukávem než upoceného obchodníka v obleku,“ myslí si Hyklová.

Olga Hyklová poznamenává, že dnes již některé firmy tyto pravidla zmírnily. V mnoha případech mohou zaměstnanci být oblečeni civilně a oblek je potřeba vzít si pouze na schůzku se zákazníkem.

Víc než práce

Současným trendem, který se dotýká firemní kultury, je společenská odpovědnost společností. Podle průzkumů chce stále více zaměstnanců pracovat pro podnik, které nějakým způsobem pomáhá druhým nebo svému okolí. Tato snaha se však proti ní někdy může obrátit.  „Typickým příkladem může být třeba pomoc při stavbě škol v Africe. Ve chvíli, kdy se taková společnost svých zaměstnanců na názor neptá a předloží jim to jako hotovou věc, nastávají v 90 procentech případů problémy. Oni by totiž třeba uvítali firemní školku, nebo pomoc dětem v Česku,“ poznamenává Hyklová.

Pokud se totiž samotní zaměstnanci s projektem neztotožní, tato činnost nezvýší jejich hrdost a loajalitu k mateřské společnosti. Ideální je proto zapojit zaměstnance do společné diskuze o projektu do kterého by se chtěli zapojit. Nutit své podřízené do něčeho co nechtějí dělat, nemá valného smyslu. „Úplně nejefektivnější je zapojení zaměstnanců prostřednictvím dobrovolnictví, nebo podporou sociálně znevýhodněných lidí tak, aby se toho oni sami účastnili, i když posílání peněz formou dárcovství nijak nekritizuji,“ říká Hyklová

„Možností, jak může být firma společensky prospěšná, je spousta. Ať už se jedná o péči o zaměstnance a podporu různorodosti z pohledu pohlaví nebo etnika, ochranu přírodních zdrojů nebo pomoc komunitám v místě, kde společnost podniká,“ uzavírá Pavlína Kalousová z Byznys pro společnost, největší platformy pro rozvoj trvale udržitelného podnikání v ČR.