Zázračné nápady. Kde hledat?

V době, kdy se podnikání majitelů značky Airbnb teprve pomalu rozjíždělo, bylo investory v Silicon Valley označeno za zcela nehodné jejich zájmu. Po 9 letech je nyní hodnota celosvětově stále známější společnosti odhadována na 25 miliard dolarů. Opakovanému odmítnutí čelila i dnes veleúspěšná britská spisovatelka Joanne K. Rowlingová, a podobných případů existuje ve světě obchodu nepočítaně.

Jak se vlastně pozná perspektivní podnikatelská myšlenka? Před jejím uvedením do praxe jen velmi těžko. Kdo neriskuje, nezíská. Podnikání bez rizika prostě neexistuje.

Každý, kdo absolvoval základní školu dnes ví, že Země není středem vesmíru a Slunce neobíhá kolem Země, ale naopak. Je dobré si ale čas od času připomenout, že než se z této původně odmítané myšlenky stala obecně platná pravda, byl její autor Giordano Bruno dlouho zesměšňován, vězněn, a nakonec upálen zaživa na hranici. Teprve pokud se teorie ověří v praxi, stává se z ní pravda, a nikoliv pouhé blouznění nemocného vědce. To samé platí i v podnikatelském světě. Myšlenka jak vydělávat peníze, která není vyzkoušená a potvrzená praxí, má jen pramalou hodnotu. Ideálním příkladem, že se odvaha a snění přesto stále vyplatí, je americká společnost Airbnb.

Začalo to e-mailem. Jeden ze 3 zakladatelů Airbnb Joe Gebbia poslal svému tehdejšímu spolubydlícímu Brianu Cheskymu zprávu s nápadem na projekt, v jehož rámci by si vydělali "pár babek" pronájmem místa ke spaní. Psal se rok 2007, a protože v San Francisku měli ti dva problémy s placením drahého nájmu, podnikatelský nápad se zrodil vlastně z jejich vlastních potřeb. Ve městě se tehdy měla konat konference, a protože v hotelech bylo málo místa, Gebbia s Cheskym nabídli hostům kongresu alternativní a nesrovnatelně levnější ubytování se snídaní u sebe doma. Vytvořili jednoduchý web (airbedandbreakfast.com), koupili tři matrace na spaní, a přivedli na svět tzv. sdílené bydlení.

K projektu Air Bed and Breakfast byl posléze přizván Nathan Blecharczyk, nicméně zakladatelé se stále topili v dluzích, konec problémů se zdál být vzhledem k jednoznačnému odmítnutí ze strany investorů v nedohlednu. Další spásný nápad na sebe ovšem nenechal čekat dlouho. V době konání demokratické konference Gebbia s Cheskym ve městě zkusili prodávat cereálie s podobiznou Baracka Obamy, ale také informacemi o jejich společnosti. Marketingová strategie firmě vynesla 30 tisíc dolarů.

Skutečné novinky nezapadají do analýzy trhu

První investici tehdy ještě dvojice zakladatelů získala v dubnu 2009 (ve výši 600 tisíc dolarů od společnosti Sequoia Capital), a společnost začala konečně růst. Tempo jejího vzestupu se přitom každým rokem zrychlovalo. V roce 2011 působily služby Airbnb již v 89 zemích světa a počet nocí, které si její zákazníci celosvětově zabolokovali u pronajímatelů, dosáhl milionu. Dnes je firma považována za nejúspěšnější start-up na světě. Díky jejím službám si můžete na dovolenou pronajmout soukromý dům, nebo navštívit pro turisty často nedostupná místa třeba v džungli. Airbnb obchody organizuje přes internet a inkasuje provize.

"Existují dva základní důvody, proč manažeři odmítají slibné podnikatelské nápady. Obávají se o svou kariéru. V případě, že investor odmítne výborný nápad, nikdo se o jeho chybě pravděpodobně nikdy nedozví. Pokud přijme špatný nápad, přijde o peníze i dobré renomé," říká profesor Adam Grant, uznávaný odborník na marketing a obchodní psychologii. Druhým důvodem špatného odhadu jsou podle něho paradoxně zkušenosti investorů. Na základě nich totiž vyhodnocují a určují, který druh výrobků či služeb může na trhu uspět. Proto vše, co je skutečnou novinkou, a výrazně se liší od běžné tržní nabídky, v první fázi odmítají.

Lékem na tuto "manažerskou slepotu" je podle Granta vnímat svět více pozitivně nežli negativně, a v nápadech hledat spíše pozitiva a výhody, než negativa a nevýhody. Tím se také investoři a manažeři stávají postupem času vnímavější k měnícím se potřebám společnosti a trhu. Podle Granta by měli častěji hledat důvody proč kterou myšlenku přijmout, než argumenty pro její odmítnutí (což je běžná praxe). Problémem globálního trhu totiž není v tuto chvíli nedostatek kapitálu, ale nových a skutečně inovátorských podnikatelských nápadů. Ty jsou čím dál více opravdu doslova k nezaplacení.