Lídry straší dluhy i nacionalismus

Na konci prvního čtvrtletí vidělo budoucnost Evropy optimisticky 43 % vrcholných manažerů (oproti 37 % na konci loňského roku), jedná se o nejvyšší optimismus za poslední dva roky. Největší riziko pro evropskou ekonomiku lídři spatřují i nadále v nízké míře ekonomického růstu (20,5 %), nárůstu vlivu nacionalismu a protekcionismu v politice (20,3 %) a ve výši národních dluhů (17,2 %). Exportní očekávání Eurozóny stoupla z 24 na 26 %, což je po Africe druhý nejvyšší výsledek na světě.

Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Grant Thornton International Business Report 2017 (IBR), která vychází z šetření mezi tisícovkou vrcholových manažerů středně velkých firem z 15 evropských zemí.

Šestileté maximum

Tzv. Purchasing Managers‘ Index, který vypovídá o ekonomickém zdraví výrobního sektoru, dosáhl v dubnu svého šestiletého maxima. „Optimismus v Evropě převažuje, ale táhnou ho hlavně země jako Německo nebo Francie. Jižní státy vykazují optimismus jen mírně přes 20 % a také Velká Británie se už od loňského Brexitu pohybuje v hodnotách pod 30 %,“ komentuje současnou situaci David Pirner, managing partner Grant Thornton. Optimistická souhrnná čísla však neznamenají, že by se dařilo úplně všem regionům.

Itálie zůstává v nejisté situaci zejména kvůli vysokému dluhu 2,7 bilionu EUR (133 % HDP). Tamní situaci komplikuje nízká produktivita, přemíra regulací a nedostatek investic do vědy a výzkumu. Italské HDP loni vzrostlo o 0,9 %, (nejvíc od roku 2010), což s sebou nese jistou naději. Řecká ekonomika začala vykazovat známky zlepšení a schválený záchranný balíček MMF dává tamním firmám jistou záruku do budoucna.

Pro dotazované manažery je i nadále největším ohrožením rozvoje ekonomiky nízký ekonomický růst. Obavy, které nízký ekonomický růst vyvolávají, se však oproti konci roku smrskly z 24,8 % na 20,5 %. Zmenšily se také obavy z migrace z vnějšku i uvnitř EU, z deflace nebo vysoké nezaměstnanosti. Podnikoví lídři se naopak více obávají vysokých národních dluhů a nárůstu popularity nacionalistických stran.

Dvourychlostní Evropa po Brexitu

„Důvodem je hlavně obava z nástupu protekcionismu, který by byl významnou překážkou pro volný obchod mezi firmami a státy, pro volný pohyb osob i pro tok kapitálu. Volební výsledky z Nizozemska, Rakouska nebo Francie sice vyhlídky zlepšily. To ale ještě neznamená, že hrozba nástupu krajní pravice nebo populistů nehrozí v jiných zemích,“ vysvětluje Pirner.

Necelý rok od britského referenda o Brexitu se mezi manažery evropských firem zklidnila očekávání, co přinese doba po Brexitu. V současnosti si pouze jeden z dvanácti dotázaných myslí, že Brexit povede k rozpadu Unie. Nejvíce z nich (38 %) se přiklání k tomu, že Brexit povede k tzv. dvourychlostní Evropě. 25 % firem si myslí, že Brexit nebude mít na chod Unie vliv, 18 % je toho názoru, že Brexit posílí vztahy uvnitř Unie.

Většina je pro evropskou ekonomickou integraci

„Zajímavé je, že firmy z britských ostrovů jsou méně optimistické ohledně dohod, které se podaří uzavřít mezi Británií a EU, než třeba Němci. 45 % německých firem věří, že se podaří dohodnout podmínky výhodné pro obě strany. Na ostrovech tomu věří jen 39 % dotázaných,“ tvrdí David Pirner. Odpovědi napříč členskými zeměmi EU se výrazně liší v otázkách další integrace Unie.

V souhrnu je 44 % zemí pro větší politickou a 63 % pro větší ekonomickou integraci. Nejvíce politické integrace by si přáli Italové (76 %) a nejméně Finové (20 %). Větší ekonomické integraci nejvíc fandí Irsko (78 %) a nejméně Řecko (46 %). „Postoje českých manažerů z IBR2017 bohužel vyčíst nelze. Češi však bývají vůči integraci a předávání kompetencí mimo ČR tradičně jedni z nejskeptičtějších z celé EU,“ polemizuje dále Pirner. Těsná většina evropských firem (53 %) by byla pro zavedení jednotné korporátní daně v rámci EU.