Technostres obchází firmy

Společnost Microsoft se začátkem roku dotazovala na 20 tisíc zaměstnanců firem na využití technologií a produktivitu práce. Mnozí z nich vypověděli, že neustálý přísun e-mailových zpráv a všemožných upozornění či vzkazů od přátel negativně ovlivňuje jejich míru schopnosti se soustředit. Někteři dokonce tvrdili, že rozsah a způsob užití technologií v zaměstnání je zastavil v růstu produktivity práce. Podle odborníků jsou tito lidé oběťmi tzv. technostresu.

Technostres poprvé definoval v roce 1984 ve své stejnojmenné knize americký psychoterapeut Craig Brod. Podle něj mohou být jeho důsledky pro lidstvo prý dokonce horší než AIDS a rakovina dohromady. "Moderní pracovníci mají na dosah ruky moderní technologie. Ale tato dostupnost nemusí nutně znamenat zlepšení jejich pracovního výkonu," potvrzuje zpráva Microsoftu. Pouze 11,4 % pracovníků z Evropy se podle studie cítí být "vysoce produktivní". Mezi rušivé faktory patří i neustálé požadavky na aktualizace, prvenství ale patří zprávám, které upozorňují na novinky na sociálních sítích.

Nepřetržitě na dosah

"Neustálá konektivita" s sebou podle analýzy přinesla očekávání, že zaměstnanec bude nadřízenému neustále k dispozici, že je nepřetržitě na dosah. Často od nich firma požaduje, aby reagovali na upozornění či požadavky v jakoukoliv denní, večerní, a dokonce i noční hodinu. Tyto režimy flexibilní práce přitom původně předpokládaly, že povedou k rychlému zvýšení produktivity zaměstnanců. Namísto toho ale pracovníky v těchto firmách "kosí" moderní nemoc, způsobená neschopností vyrovnat se zdravým a pozitivním způsobem s novými technologiemi, způsoby komunikace, přístupem k práci.

Míra technostresu se odvíjí od věku, pohlaví, vzdělání, úrovně počítačové gramotnosti. Pokud je mu člověk vystaven delší dobu a s velkou intenzitou, má technostres také negativní fyziologické následky. Patří mezi ně bolesti zad, krční páteře nebo ramen, problémy se zrakem, únava očí, či potíže z dlouhodobého a jednostranného zatěžování ruky (tzv. syndrom karpálního tunelu). V psychologické oblasti jsou dopady ještě četnější: netrpělivost, nepříjemné pocení, záchvaty hněvu, nespavost, noční můry, bolesti hlavy, žaludku a zažívací problémy, poruchy paměti aj. psychosomatické obtíže.

Digitální kultura? Třeba určený čas, kdy se mají vyřizovat e-maily

Studie Microsoftu doporučuje proto ve firmách zavádět funkční "digitální kulturu". Ta by měla popisovat kromě jiného způsob, jakým společnost využívá technologie tak, aby mohla ona sama poskytnout zaměstnancům dostatek informací a vzdělání či školení v žádaném směru, tedy pro práci s počítačem či jinou technologickou "vymožeností". Lze také např. určit a vyhradit v rámci pracovní doby čas, kdy se mají či nemají vyřizovat e-maily. Průzkum podle Microsoftu prokázal, že po stanovení jasných pravidel produktivita práce ve firmě opět stoupá.

"Jsou to nezamýšlené důsledky, na které bychom měli začít myslet již při zavádění technologií do jednotlivých firem," uvedl profesor Manchester Business School Cary Cooper pro BBC. A dodal, že moderní technologie jsou skvělé pro komunikaci, zatím ale nejsou potvrzeny jejich pozitivní dopady na výkonnost. "Technologie mohou lidi přetížit a učinit je méně produktivní, protože se v nich chytí, namísto aby je používali k poskytování služby nebo produktu," řekl Cooper. Britské Národní forum pro zdraví a blahobyt v práci uvedlo e-maily jako druhý nejškodlivější problém zejména ve velkých firmách. "Produktivita bývá následkem kreativní výměny informací. Naopak jistě nepochází od lidí, sedících před strojem, který posílá e-maily," dodal profesor.