Peníze z Eurofondů leží ladem

Vyplývá to z analýzy v rámci Indexu očekávání firem ČSOB a šetření mezi 500 českými firmami. O evropské dotace v minulosti zažádala pouze každá zhruba desátá firma. I když programy běží už dlouhá léta a peněz je v dotačních programech dostatek, zástupci firem bývají podle analýzy zaskočeni častými změnami pravidel a jejich složitým výkladem. I proto se mnozí obracejí na poradenské firmy. Polovina malých a středních firem se evropské dotace pokouší získat sama.

"Proces získání dotací EU je složitý a administrativně náročný, proto by se firmy měly raději spolehnout na profesionály. Je to podobně jako s daňovým nebo právním poradenstvím. Zákony jsou složité, často se mění, a proto firmy využívají profesionální daňové poradce či právníky," uvedl ředitel ČSOB EU Centrum Jakub Tomaštík. Poradenství bank při vyřizování evropských dotací přitom zatím využívají jen čtyři procenta dotazovaných firem, většina se obrací na poradenské firmy (41 procent).

Český průmysl si mohl na prahu nového programovacího období 2014–20 podle Tomaštíka gratulovat, protože ve srovnání s jinými oblastmi podpory vyšel jako vítěz. Ve svém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) získal o více než 1,2 mld. eur prostředků než v předchozím programovacím období 2007–2013. "Vzhledem k tomu, že ČR získala pro celé programovací období méně prostředků než v přechozí sedmiletce, je nárůst příspěvku Unie o 38 % na podporu českého průmyslu opravdu bezprecedentní! O to tragičtěji vypadají reálná čísla o stavu čerpání těchto prostředků ve čtvrtém roce programovacího období," říká ředitel ČSOB EU Centrum.

Z české chlouby česká ostuda

Dle oficiálních statistik byla k 7. 4. 2017 vydána Rozhodnutí o poskytnutí dotace pouze v objemu 15,6 mld. Kč z celkového balíku 117 mld. Kč (tj. pouhých 13 %). Ještě horší je stav skutečně vyčerpaných dotací na schválené projekty, který dosáhl ke stejnému datu pouze 0,56 mld. Kč (tj. neuvěřitelných 0,5 % z celého operačního programu). "Naše výkonnost v čerpání EU fondů pro podnikatele je velmi slabá i ve srovnání s našimi sousedy, což má negativní dopad na konkurenceschopnost českých podniků. Na Slovensku mají rozděleno již 22 %, v Maďarsku 36 % a v Polsku 52 %," vysvětluje Tomaštík. 

A co je podle experta ČSOB hlavní příčinou nečerpání dotací? V první řadě jsou to byrokratické požadavky na povinné přílohy k žádostem o podporu ze strany české vlády. Tyto požadavky nejsou podle Tomaštíkových slov požadavkem Evropské komise a v ostatních operačních programech nejsou uplatňovány. Příkladem je podrobný položkový rozpočet, projektová dokumentace či stavební povolení. Vyřízení těchto příloh trvá měsíce, je velice nákladné a žadatelé nemají žádnou jistotu, že jejich doložením podporu získají.

Počkejte si, za rok už bude všechno jinak

Další příčinou nečerpání fondů je  nový a duplicitní systém hodnocení hospodárnosti projektu. "Jedná se o subjektivní posuzování „předražování“ jednotlivých položek v rozpočtu projektu, což mívá fatální dopad na celkový výsledek hodnocení žádosti. Hodnotící proces se tak neúměrně zatěžuje, stává se velice nepředvídatelným a kvůli administrativní náročnosti často zabere až rok," říká Jakub Tomaštík. Třetím důvodem jsou podle něho  nevhodně nastavená kritéria pro hodnocení a výběr projektů a omezení finanční alokace určené pro velké podniky, jejichž investice jsou zcela zásadní pro dosažení cílů v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a energetických úspor.

V předchozím období (2007 - 2013) přitom ČR čerpala z evropských strukturálních fondů 25,8 miliardy eur (přibližně 670 miliard korun). Z nich byla zhruba každá dvacátá proplacená koruna zatížena tzv. běžnými nesrovnalostmi, tedy chybami v žádostech. Přesně 88 haléřů z každé stokoruny pak připadá na nesrovnalosti účelově podvodného charakteru. V podílu nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru je Česko v EU na čtvrtém místě za Slovenskem, Itálií a Lotyšskem. U běžných nesrovnalostí, u nichž nebyl prokázán úmysl fondy EU zneužít ve svůj prospěch i při nesplnění podmínek k jejich získání, je Česko druhé hned za Slovenskem.

Postihy za účelové podvody přitom takřka v Česku zaznamenány nejsou. Mezi lety 2009 a 2016 čeští vyšetřovatelé a státní zástupci tři doporučení podle výroční zprávy OLAF prověřili, ale nezahájili trestní stíhání. Ve čtyřech případech trestní stíhání přerušili a jen dva případy dospěly do stadia obžaloby.