Firmy a podnikatelé znovu na startu

Více fotografií v galerii

1/2

V současné době jsme svědky toho, kdy se život podnikatelů pomalu vrací k normálnímu fungování. Bylo by však naivní myslet si, že situace, která mnoho podnikatelů v Česku postihla, se neodrazí ve statistikách. Podle informací společnosti Bisnode od vypuknutí koronavirové krize v ČR přerušilo podnikání 15 838 osob samostatně výdělečně činných, což je o čtvrtinu víc než ve stejném období loňského roku a o 45 % víc než v roce 2018.

V průběhu března a dubna, kdy tuzemskou ekonomiku ochromila vládní opatření v boji proti koronavirové pandemii podnikání přerušilo 15 838 živnostníků, což je o 26 % víc než ve stejném období loňského roku a o 46 % víc než v roce 2018. „Největší vlna se trhem převalila v březnu, kdy podnikání pozastavilo 10 033 OSVČ, což je meziročně o 47 % víc. V dubnu se situace zklidnila, činnost přerušilo 5 805 živnostníků, tedy zhruba stejný počet jako v roce 2019,“ zhodnotila vývoj analytička Bisnode Petra Štěpánová. „Ve druhém a třetím dubnovém týdnu podnikání přerušilo dokonce méně OSVČ než v roce 2019 a 2018,“ doplnila.

Otázkou je, zda za dubnovým poklesem stojí fakt, že OSVČ, kteří přerušili své podnikání, nemohou čerpat podporu od státu ve formě tzv. „pětadvacítky“, nebo blížící se termín rozvolnění vládních opatření. Podle analýzy bylo nejvíc přerušených živností v segmentu stravování, jednalo se 984 OSVČ, což ve srovnání s loňským rokem představuje 19% nárůst. Následují zprostředkovatelé velkoobchodu s 908 přerušenými živnostmi, meziročně to je o 1 144 % víc. Pomyslná třetí příčka patří kadeřnicím a kosmetičkám, kdy podnikání pozastavilo 816 z nich, tedy o 76 % víc než v roce 2019 a o 119 % víc než v roce 2018.

Koronavir ovlivnil i bankroty

Jinou situaci lze pozorovat u bankrotů firem, podnikatelů a fyzických osob. Podle společnosti CRIF bylo v průběhu dubna vyhlášeno nejméně bankrotů od června 2019, kdy u obchodních společností šlo o 44 případů, u fyzických osob podnikatelů pak o 601 bankrotů. „Dubnový počet bankrotů ovlivnil především nouzový stav a opatření související s šířením nového typu koronaviru. Podobně jako řada dalších úřadů nebo firem fungovaly i soudy v omezeném režimu,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Svoji roli podle ní sehrála i deklarovaná opatření vlády na podporu OSVČ a firem. To se promítlo především do počtu vyhlášených bankrotů, který byl nejnižší od začátku účinnosti novely insolvenčního zákona. U fyzických osob podnikatelů došlo také k výraznému snížení počtu návrhů na bankrot. „Naopak u firem se počet návrhů na bankrot nezměnil a byl dokonce nejvyšší od října 2019,“ doplňuje Kameníčková s tím, že v příštích měsících lze očekávat zvýšení počtu návrhů na bankrot firem a podnikatelů a s určitým zpožděním i růst počtu vyhlášených bankrotů.