Podnikatelský záměr bez chyb

Často okolo sebe slýcháme, že plánování je na nic a dostaneme se díky němu jen do zbytečného stresu v momentě, kdy vše nejde podle plánu. A přiznejme si, stává se to poměrně často. Nicméně pokud uvažujeme o rozjetí vlastního byznysu, plánování se rozhodně nevyhneme. Zejména chceme-li pro jeho financování využít externích zdrojů, a to ať už od banky, soukromých investorů (tzv. business angels), evropských fondů nebo dokonce žádat podporu i u Úřadu práce. V tom momentě se bez pečlivě zpracované strategie neobejdeme. A není nic horšího, než když je podnikatelský záměr šitý horkou jehlou.

Stručně, jasně, výstižně

Podnikatelský záměr shrnuje informace o teprve vznikající firmě. Musí investorům a věřitelům odpovědět na otázky, zda je podnikatelský zájem hoden jejich pozornosti a zda se do něj vložené finanční prostředky vrátí s patřičným zúročením.

Nezávisle na tom, zda žádáme o prostředky t evropských fondů, nebo zda komunikujeme se soukromým investorem, musíme podrobně popsat druh našeho záměru a veškeré s ním související finanční aspekty. Bohužel častou chybou je, že se namísto konkrétního popisu našich idejí zbytečně soustředíme na stylistické zpracování a kompozici podnikatelského záměr. Tím však plýtváme nejen čas náš, ale hlavně těch, kdo si ho budou číst.

Čtenáři našeho záměru chtějí zjistit, jakým způsobem má naše podnikání fungovat, na čem budeme vydělávat a k čemu vlastně potřebujeme peníze externích investorů.  „Nezaměřujme se tedy na popis právní struktury firmy. Nejdůležitější je pečlivá analýza ekonomického prostředí daného podniku. Investoři neradi pročítají marketingová zpracování. Záleží na přesnosti detailů,“ říká Lenka Nováková, Business Development Manager poradenské společnosti PROFIT system.

 Při sestavování podnikatelského záměru stojí za to se na okamžik vcítit do osoby, která bude při čtení našeho „díla“ zvažovat, zda se jí kvůli němu vyplatí sáhnout do peněženky. Pamatujme na to, že dokumenty tohoto typu nebudou prohlíženy v naší přítomnosti, takže po jejich odevzdání již nebude prostor pro vysvětlování jakýchkoli pochybností a doplňování dalších informací. Skutečným uměním je popisovat jednotlivé otázky vyčerpávajícím způsobem, ale přitom stručně. Je tak dobré, aby podnikatelský záměr měl konzistentní styl. Často se totiž stává, že na jeho přípravě spolupracuje více lidí, a právě proto je potřeba jej na závěr sjednotit.

Buďte realisty!

Uvědomění si toho, že na spolehlivosti a atraktivitě podnikatelského záměru závisí osud firmy, svádí potenciální podnikatele velice často na scestí. Za každou cenu se snaží prezentovat svoje nápady v samých superlativech, čímž se velmi často chytají do pasti nedostatku objektivity.

Pokud se budeme silou snažit investorovi nasadit růžové brýle, vystavujeme se vysokému riziku, že přestaneme být důvěryhodní. Každý podnikatelský nápad má svoje silné a slabé stránky. Investoři jsou si toho velmi dobře vědomi a to samé očekávají i od podnikatele. Pokud s nimi totiž počítá již na startu, má šanci je překonat. Schovávání problémů pouze zvyšuje riziko selhání. Přespříliš optimistická vize potenciálnímu investorovi spíše přivodí mdloby, než aby jej podnítila k podpoření našeho záměru.

Nejdříve kontroluj, potom počítej

Odvážné předpoklady týkající se příjmů a optimistické prognózy zisků neplynou vždy ze záměru zakrýt tržní nepřízeň. Stejně často za nimi stojí nedostatečná znalost oboru, špatné zhodnocení tržní situace nebo podcenění konkurence. Je to chyba, která může diskvalifikovat i ten nejlepší podnikatelský záměr. Investoři si mohou myslet, že autor podnikatelského záměru si nedal tu práci, aby správně odhadl počet klientů a míru poptávky.

Proto se vyplatí každé uvedené číslo a částku podpořit patřičným a co možná nejneprůstřelnějším opodstatněním. Úroveň prodeje, ceny, výrobní kapacita podniku a na druhé straně výše investičních nákladů a náklady na realizaci jednotlivých projektů - přítomnost každého z těchto prvků musí být podpořená důvěryhodnými předpoklady. „Pokud podrobně zanalyzujeme potřeby potenciálních klientů, potom by nám příprava spolehlivé finanční analýzy neměla činit potíže,“ myslí si Lenka Nováková s tím, že není špatné pokusit se vytvořit analýzu náchylnosti podniku na měnící se ekonomické prostředí, v němž bude fungovat.

Během přípravy podnikatelského záměru je dobré přednést posuzovateli nejen čísla, nákresy a tabulky, ale připojit i náčrt předpokládaných ekonomických událostí. Dokument se totiž nemůže omezovat jen na popis finančních toků, nákladů a příjmů. I když v procesu plánování představují klíčový prvek, nemohou obsáhnout popis tržního prostředí, konkurence a SWOT analýzu (z angl. – Strenghts – Weaknesses – Opportunities – Threats). Právě SWOT analýza ukazuje silné a slabé stránky projektu, stejně tak jako budoucí jeho možnosti a rizika. Důležité je ohlídat si také to, aby se do číselných výkazů nevloudily účetní chyby. Ty by v podstatě veškeré naše snahy znehodnotily.

Nejen obsah, i forma hraje roli

Opravdovým prokletím podnikatelů usilujících o získání vnějších zdrojů kapitálu jsou formální chyby, jichž se při tvorbě podnikatelských záměrů dopouštějí. Týká se to především těch podnikatelů, kteří se snaží získat chybějící finance z některého z evropských fondů, nebo žadatelů o podporu od Úřadů práce určenou na rozjezd vlastního podnikání. Ano, je to tak, Úřad práce nabízí lidem v jeho evidenci možnost získat dotaci na start vlastního byznysu. Ta je určena na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Pro její získání je však třeba splnit řadu podmínek, které vychází zejména z nařízení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Právě kritérium formální správnosti je tím prvním sítem, přes které procházejí žádosti o finanční podporu. Rozhodující instituce se tak musí vypořádat s řadou nesprávně podaných žádostí, kvůli formálním nedostatkům tak končí v odpadkovém koši. Děje se to i přesto, že instituce na svých internetových stránkách většinou uvádí poměrně přehledný návod, jak o dotaci žádat. Mnohdy pak zveřejňují i seznam nejčastějších chyb.

Mezi takové chyby patří například banální věci jako chybějící podpis žadatele nebo podání žádosti na neplatném formuláři. I když by se mohlo zdát, že podnikatel vážně pomýšlející na získání grantu, ať už odkudkoli, se takových chyb nedopustí, opak je však mnohdy pravdou. Pokud při vyplňování takovéto žádosti nevyužíváme služeb poradce, je dobré si alespoň dvakrát prověřit, zda používáme opravdu ten správný formulář. Pokud si nejsme jistí, není nic lepšího než kontaktovat rovnou zdroj, tedy poskytovatele dotace, a správnost si ověřit u něj. Nic to nestojí a naopak nám to může ušetřit spoustu času a starostí.

Poradci PROFIT system franchise services.