Stále rosteme

Popsal byste jak se dařilo loni Vaší společnosti Tescan?

V minulém roce se TESCANu dařilo skvěle. Naše tržby vzrostly o 51 %, (poprvé přesáhly miliardu korun), provozní zisk vzrostl o skoro 90 %, náš hlavní závod v Brně přijal 48 nových spolupracovníků. K 1. lednu 2013 jsme tedy v Brně zaměstnávali 204 lidí. Odhadujeme však, že naše činnost vytváří na Brněnsku a ve východních Čechách dalších 300 pracovních míst u našich dodavatelů komponentů a služeb. Nárůst tržeb i spolupracovníků zaznamenaly i naše dceřiné firmy v Číně a USA. Uvedli jsme na trh nové výrobky, o které je velký zájem, a pokračovali ve vývoji dalších, které představujeme letos. Daří se nám pronikat do nového segmentu trhu – polovodičového průmyslu a výzkumu. Takže v prvním čtvrtletí 2013 opět vzrostly naše tržby o 25 % ve srovnání s prvním kvartálem 2012 a neočekáváme letos žádné odbytové potíže. Loni v září jsme zahájili stavbu nové velké provozní budovy a čekáme, že naše výroba se do ní přesune letos v létě. Výrobu a vývoj tedy neomezují ani prostory, ani nedostatek kapitálů, natož pak nedostatek nápadů. Omezujícím faktorem je nedostatek kvalifikovaných lidí mnoha profesí.

Jak jsou úspěšné Vaše pobočky v USA a Číně?

Obě jsou úspěšné, ta v USA o něco více. Když jsme do nich investovali, předpokládali jsme, že budou ztrátové až 5 let a teprve pak začnou vydělávat. Jejich úkolem bylo získat rychle co největší podíl na trhu, prodat a nainstalovat co nejvíce mikroskopů s tím, že jejich uživatelé budou šířit pověst o kvalitě našich přístrojů. Náklady byly až na druhém místě, naše investované peníze měly být využity k získání kvalitních spolupracovníků, k vybudování poboček a předváděcích laboratoří a investicím do reklamy, k účastem na konferencích a výstavách… Celkově nám tyto investice měla vynahradit zvýšená výroba a prodej v Brně, zvýšená sériovost výroby atd. K našemu překvapení se však naše čínská dcera dostala do černých čísel už po třech letech a americká dokonce ve druhém roce činnosti. Tam se náš prodej z asi 3,5 milionu dolarů v roce 2010 zvednul na skoro 16 milionů dolarů v roce 2012. V naší nejsilnější kategorii - mikroskopech s wolframovou katodou – obsazujeme 30 % trhu v USA a Kanadě a podobného výsledku dosahujeme i v Číně. Ukazuje se, že v některých teritoriích je takováto přímá angažovanost výrobce velice žádoucí. Nemusí tomu však tak být všude a vždy, jak ukazuje náš prodej v Koreji, který je dokonce vyšší než v Číně. Přitom využíváme služeb místního distributora. Obdobně je tomu i v Rusku, kde jsme jedničkou na trhu.

V Číně jste chtěli založit základnu. Jak probíhají přípravy?

Zmíněný plán na vybudování předváděcího a servisního střediska v Číně prozatím vázne hlavně na potížích se získáváním místních kvalifikovaných spolupracovníků pro aplikace a servis a zřejmě i na určité kulturní a komunikační bariéře. Je rozšířeným evropským omylem myslet si, že v Číně jsou nadále k dispozici levné pracovní síly. Takový technický úředník schopný komunikovat alespoň částečně srozumitelně anglicky, kvalifikovaný servisní technik nebo operátor mikroskopu v Šanghaji nebo Pekingu požaduje mzdu asi o 20 % vyšší než lépe kvalifikovaný pracovník v Brně! Také nájmy místností, ceny aut a podobně jsou v Číně vyšší než v Evropě. Takže je nakonec možné, že plánovaná základna pro jihovýchodní Asii vznikne jinde, třeba v Singapuru. Je tam sice dráž, ale i vyšší koncentrace kvalifikovaných lidí.

Kam dále plánujete expandovat do zahraničí?

V současnosti máme nainstalovány mikroskopy ve více než 60 zemích celého světa. Z významných zemí neprodáváme jen v Japonsku, které je sice největším trhem přístrojů s částicovou optikou, ale současně je trhem velmi uzavřeným se silnou ochranářskou politikou. V Japonsku existuje několik významných výrobců elektronových mikroskopů a souvisejících zařízení a japonská vláda je nehodlá vystavit otevřené konkurenci na domácím trhu. Proto i nejrenomovanější evropské nebo americké firmy z oboru i přes vysoké investice na japonském trhu jen paběrkují. Nehodláme se proto do takovéhoto dobrodružství v dohledné době pouštět, naší politikou je zvyšovat podíl na trhu ve významných zemích, kde již jsme přítomní, ale kde zdaleka nevyužíváme veškerý dostupný potenciál a kde náš tržní podíl neodpovídá kvalitě našich výrobků.

Jak byste zhodnotil trh, na kterém Vaše společnost Tescan působí?

Světový trh přístrojů s částicovou optikou je stále rostoucí, jeho růst je však pomalejší než růst našich prodejů. Takže je zřejmé, že se nám daří nejen obsazovat nové trhy, ale že náš prodej roste i na úkor naší konkurence v zemích se stabilním trhem. Důležitá je dobrá diverzifikace a to jak teritoriální, tak i segmentů trhů v jednotlivých zemích. Považuji za důležité, že prakticky přesně jedna polovina našich prodejů směřuje k firemní klientele a druhá polovina k zákazníkům v institucích financovaných z veřejných rozpočtů. Jsou to různé výzkumné instituce, univerzity, ale i kriminalistické laboratoře nebo resort obrany. Získat zakázku je zde pracnější, zdlouhavější, ale veřejný sektor má větší stabilitu a setrvačnost – objednává v souladu s pevně daným plánem i v době, kdy podniky rychle reagují na místní ekonomickou situaci a ruší svoje projekty. Pomáhá nám tak stabilizovat prodej a překlenovat výkyvy v poptávce např. polovodičového průmyslu, který je sice velice lukrativní, ale enormně cyklický. Celkově se však v našem oboru předpovídá stabilní růst minimálně až do roku 2017.

Co pro Vás znamená ocenění v soutěži Štiky českého byznysu?

Soutěž Štiky českého byznysu považuji za nejobjektivnější podnikatelskou a manažerskou soutěž v ČR, protože hodnocení se provádí strojově na základě auditovaných hospodářských výsledků podniků za minulé tři roky. Ocenění v takové soutěži má pak pro podnikatele jako jsem já dva významy. Ten první je vnitřní: já i moji společníci jsme lidé kritičtí i sebekritičtí. Ocenění jako toto nám říká, že svoji práci děláme dobře. Je to takový malý doping – injekce sebevědomí i chuti do další práce. Vidím, že na naše spolupracovníky to působí podobně, jsou ubezpečení, že rozhodli správně, když spojili svoji profesionální kariéru a v důsledku toho i prosperitu své rodiny s naší firmou. Ten druhý dopad jsem očekával navenek. Věřil jsem, že oceňování a popularizace poctivých a úspěšných českých podniků pomůže měnit vztah české společnosti k podnikatelům, který je po zkušenostech minulých 20 let celkem oprávněně negativní. A také jsem doufal, že bude trochu více slyšet názor lidí, kteří se nejen dokázali uživit sami, ale i vytvářejí příležitosti pro výdělek ostatních, znají svět a prosazují se v mezinárodní konkurenci. Ale ukazuje se, že jsem mýlil. Velká média soutěž ignorovala, veřejnost zřejmě zajímá mnohem více na vteřinu obnažená bradavka nějaké hvězdičky než hospodářství a politika – asi se máme pořád ještě příliš dobře.