Kvalitní pracovníky i služby dělá praxe

1/1

Co vás před 14 lety přimělo k založení společnosti Medical Plus?
Od roku 2003 vlastním ambulantní revmatologickou a osteologickou ambulanci, Medical Plus vznikla o tři roky později jako logické rozšíření poskytovaných zdravotních služeb. Od roku 2003 se také datuje vznik našeho Centra biologické léčby zánětlivých revmatických onemocnění. Jsme tedy jedno z prvních privátních center v ČR. A dnes, po 15 letech praxe lze bez nadsázky říci, že tuto léčbu můžeme přirovnat k zázraku, který vrací těžce nemocné zpátky do aktívního života.

Nakolik je složité v současné době u nás podnikat v oboru zdravotnictví?
Možná je to složitější než v jiných oborech. Lékař by se měl plně věnovat jen svému medicínskému oboru. Měl by se celoživotně vzdělávat, zvyšovat kvalitu poskytované péče, učit nastupující doktorskou generaci, předávat jí své znalosti a zkušenosti, a především se věnovat svým pacientům a léčit je. To se od něj očekává.

Bohužel je tu však i druhá strana mince. A tou je mnohdy přebujelá administrativa, nepřehledná legislativa a celá řada mnohdy byrokratických nařízení a požadavků. Pro jedince je velmi obtížné se orientovat. Řada ambulancí je pak odkázána na externí služby, nejen účetní a ekonomické, ale služby IT, právní, organizační a další. Ne že by si lékař neuměl osvojit alespoň část těchto služeb, ale i pro něj má den 24 hodin.

Vývoj nových léčiv i medicínské technologie jdou velmi rychle dopředu. Přístrojové vybavení ordinací je stále náročnější, vyšetřovací techniky se zdokonalují. Ze které ordinace ještě dnes slyšíte klapot psacího stroje? A s tím vším by se měl lékař vyrovnat, protože to vše je ve prospěch pacienta.

V českém zdravotnictví je podobně jako v jiných specializovaných oborech velký nedostatek pracovníků. Pociťujete tento problém i vy?
Vnímáme ho všichni. U všech zdravotních profesí platí více než kde jinde, že teprve delší praxe je předpokladem kvality poskytované péče. Řadu let trvá, než se z absolventa stane kvalitní zdravotník. A pak jeho případný odchod znamená citelnou ztrátu. A že mnozí odcházejí, je všeobecně známo. Za lepšími podmínkami, někdy i úplně mimo obor. Nabídky přicházejí i ze zahraničí. Dnešní mladá generace to vnímá jinýma očima. Jsou zcestovalí, jazykově vybavení, vzdělání je v EU uznáváno. Nelze se jim mnohdy divit.

Vaše dcery studují medicínu. Počítáte s tím, že jednou vaši firmu převezmou?
Přála bych si to. Ale pokud si zvolí své vlastní obory a budou chtít jít svojí cestou, nebudu jim bránit.

V projektu Ocenění českých podnikatelek jste získala Cenu za inovativní řešení. Jak toto ocenění vnímáte?
Je to velké překvapení i pocta. Ale nepřipadám si nijak výjimečná. Vedle mne by určitě mohla stát stovka dalších žen, které se snaží dělat svoji práci co nejlépe, i přestože mají mnoho dalších povinností. A také, není to jen cena pro mne – je to ocenění celého našeho týmu a všech, kteří mi v mé práci pomáhají. A jistě také zásluha mých učitelů a profesorů.