Rozvoj franšízingu v Česku

Pro rozvoj podnikání, včetně systémů založených na licenčních principech, mělo největší význam zrušení státního monopolu a otevření trhu pro nové podnikatele z domova i zahraničí.

O začátku franšízingu v České republice se dá hovořit od roku 1991, kdy se objevily první franšízové systémy. Mezi nejstarší franšízové sítě působící na našem území patří McDonald’s, YVES ROCHER či OBI. Přestože na český trh záhy po politických změnách vstoupily první franšízové řetězce, podmínky pro jejich rozvoj nebyly dlouho příliš příznivé.

Proč se franšízingu v Česku nedařilo

Základním předpokladem pro rozvoj jakéhokoliv systému je dostatek informací. Právě v případě franšízingu šlo o jejich nedostatek. Lidé, kteří se zajímali o vlastní firmu a podnikání, tak o možnosti franšízingu prakticky nevěděli. Nebyl kdo by organizoval semináře či konference, chyběla literatura i poradenské firmy.

Faktory, které příliš nepřály rozvoji franšízingu, byly i obecné ekonomické klima. Kultura podnikání byla na počátku 90. let na velmi nízké úrovni. Franšízing nepodporovala ani existující legislativa. Franšízing je do velké míry závislý na kapitálových zdrojích. Vzhledem k problematickému vývoji bankovního sektoru v 90. letech se však nedostávalo prostředků pro malé a střední podniky, které jsou motorem rozvoje tohoto způsobu podnikání. V neposlední řadě chyběly na českém trhu zkušenosti s podobným způsobem podnikání.

Vzniká Česká asociace franchisingu

Důležitým mezníkem pro rozvoj franšízingu v České republice bylo založení České asociace franchisingu (ČAF) v roce 1993. Asociace si klade za cíl podporovat rozvoj stávajících franšízových systémů a vytvářet příznivější podmínky pro rozvoj tohoto způsobu podnikání.

Rozkvět v dalších letech

V dalších letech zažívalo v České republice podnikání na základě franšízových licenčních smluv výrazný rozmach. Na našem území působilo kolem 250 franšízových systémů. Již dlouho přitom nešlo pouze o systémy, které pocházely ze zahraničí. Trend byl již takový, že většina konceptů působících na tuzemském trhu měla původ v České republice. Nejvíce systémů se rekrutovalo z oblasti restaurací, kaváren, čajoven a rychlého občerstvení.

Rok 2014 ukázal zejména trend spouštění franšízových konceptů u firem, které na trhu již fungovaly a rozhodly se expandovat na základě modelu franšízové spolupráce. Franšíza byla pro ně nová, tudíž mnohdy ještě neměly žádného franšízanta. To také vedlo k růstu počtu vlastních poboček franšízových firem působících na českém trhu, které vzrostly o 11,3 % na 6 432.

Po roce 2016 vstoupil český franchising do období, které lze charakterizovat jako stabilní růst spojený s profesionalizací celého odvětví. Oproti devadesátým letům a první dekádě nového tisíciletí už na trhu nepůsobila jen hrstka zahraničních značek, ale stále rostl podíl domácích podnikatelských konceptů. Právě jejich rozvoj se během následujících let stal jedním z hlavních motorů expanze franchisingu v České republice.

Proměna struktury trhu

Zatímco dříve dominovala především gastronomie, po roce 2016 začal růst franchising i v dalších segmentech. Do popředí se dostala fitness studia, beauty salony, koncepty zdravého stravování, specializovaný retail nebo různé typy služeb. Trh se postupně rozšiřoval a začal odpovídat struktuře vyspělých západních zemí, kde franchising pokrývá většinu spotřebitelských oblastí.

Výrazně posílily zejména značky, které vsadily na digitalizaci a standardizované postupy. Provozní manuály, intranety, brand portály, centrální nákup i vzdělávání franšízantů se staly běžnou součástí moderních sítí. Tato digitalizace umožnila rychlejší expanzi i menším firmám, které si dokázaly udržet kontrolu nad kvalitou poskytovaných služeb.

Ekonomické výkyvy a schopnost adaptace

Roky 2018 a 2019 přinesly stabilní ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost a větší zájem o podnikání. Mnoho lidí začalo vnímat franchising jako bezpečnější způsob rozjezdu vlastního byznysu, především v odborně náročnějších oborech.

Pandemické roky 2020 a 2021 však znamenaly pro franchising vůbec největší zátěžovou zkoušku. Přestože zejména gastronomické koncepty utrpěly uzavírkami, většina sítí prokázala vysokou flexibilitu a přešla na výdejní okénka, rozvoz, online služby či předprodeje. Silné značky dokázaly udržet své franšízanty pomocí dočasného snížení poplatků, centrální marketingové podpory nebo úprav manuálů.

Po roce 2022 se trh musel vyrovnat s vysokou inflací, růstem cen energií a se zdražováním stavebních prací. Náklady na otevření nové pobočky se v mnoha oborech zvýšily o desítky procent. To vyvolalo vznik menších, úspornějších formátů – například kiosků, mobilních jednotek či zmenšených provozoven. Rozšiřovaly se také hybridní modely, v nichž část investice převzal franšízor.

Posílení domácích značek a expanze

Od roku 2010 je patrné, že české značky tvoří dominantní část franšízového trhu. Českému spotřebiteli jsou blízké koncepty, které vycházejí z místních gastronomických, obchodních či servisních zvyklostí a současně vítají, že domácí franšízoři dokážou reagovat často flexibilněji než některé nadnárodní řetězce. České sítě postupně také expandují na Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska i dalších zemí.

Na konci roku 2024 a začátku roku 2025 se český trh vyznačuje stabilitou a širokou škálou oborů. Franchising je pevnou součástí ekonomiky a počet konceptů roste pomalejším, udržitelným tempem. V České republice působí přibližně 300 aktivních franšízových značek.

V posledních dvou letech zároveň výrazně roste počet zahraničních franšízových konceptů, které volí Českou republiku jako další trh pro svou expanzi. Jde o značky z Evropy, USA i mimoevropských regionů, které reagují na stabilitu a kupní sílu českého trhu. Zvýšený zájem zahraničních sítí doplňuje rozvoj domácích konceptů a zvyšuje celkovou konkurenci i rozmanitost franšízové nabídky. Často také zahraniční značky určují trend a laťku kvality fungování franšízových sítí.

Autor

Lenka Nováková

Franšízový konzultant