Zájem o ochranu duševního vlastnictví stoupá

Tuzemští podnikatelé v uplynulých měsících schytali hned několik ran v podobě omezení jejich fungování. Projevilo se to i na právních otázkách, které řeší?

V loňském i předloňském roce jsme zaznamenali mnoho dotazů na výklad konkrétních vládních opatření, která bohužel nebyla vždy jednoznačná a často se měnila, avšak vedle toho se řešené právní otázky a problémy významně nezměnily. Obecně lze říct, že byla řada podnikatelů v důsledku pandemie nucena především přistoupit k novým metodám prodeje – dominovaly nejrůznější on-line platformy, ale překvapivě zažil restart také prodej přes telefon. S touto formou je spojena značná regulace – ať už záležitosti týkající se spotřebitelského práva, tak osobní údaje. A je žádoucí mít tyto věci v pořádku, neboť jsme zaznamenali také zvýšenou aktivitu kontrol ze strany České obchodní inspekce, Úřadu pro ochranu osobních údajů a dalších.

Jednou z oblastí, které se v rámci Vaší advokátní praxe věnujete, je ochrana duševního vlastnictví. Změnila pandemie nějak situaci v této oblasti?

S pandemií se výrazně urychlil přechod do online prostředí a rozvoj e-commerce, se kterým je také tradičně spojena problematika práv duševního vlastnictví. Zvýšená konkurence podnikatelů v online prostředí způsobená vysokým nárůstem počtu e-shopů a jiných alternativních obchodních modelů, jako jsou například marketplace – online tržiště zprostředkovávající prodej zboží od individuálních obchodníků. Pandemie tak ještě více akcentovala potřebu se jasně odlišit od konkurence a efektivně chránit svoji značku a know-how – tedy například i prostřednictvím registrace ochranných známek, smluvního ošetření autorských práv k fotografiím umístěným na webu či nastavením smluv s programátory a správci webových stránek. Specifickými tématy loňského roku jsou pak doménové spory či zvýšené riziko prodeje padělků.

Řada podnikatelů těmto záležitostem v začátcích podnikání nevěnuje dostatečnou pozornost a často se stává, že až poté přichází za námi pro radu. To je ale často pozdě. Pro lepší představu uvedu praktický příklad, kdy začínající firma s velkým potenciálem podepíše nevýhodné smlouvy s vývojáři a nezaregistruje včas ochranné známky pro svá loga či klíčová doménová jména – při prodeji firmy investorům o několik let později se poté může ukázat, že tento stav lze zpětně napravit velmi složitě, což má často dopad na kupní cenu společnosti. V tom horším případě to vede k dlouholetým soudním sporům.

V jednom z našich rozhovorů jste uvedl, že oblast duševního vlastnictví je právní disciplína, která v posledních letech prodělala nejen v rámci České Republiky velkou proměnu. Je podle Vás dokončena, nebo máme stále co dohánět?

Dle mezinárodních inovačních indexů vydávaných Světovou organizaci duševního vlastnictví Česká republika zaostává ve využívání potenciálu duševního vlastnictví. Legislativní rámec pro ochranu know-how a inovací je například v anglosaských zemích, zejména v USA a Velké Británii, na velmi vysoké úrovni, tedy chrání postavení autorů a tvůrců mnohem více a současně je registrace různých práv za účelem jejich ochrany mnohem flexibilnější než v konzervativní Evropě. Na druhou stranu zájem o ochranu duševního vlastnictví dlouhodobě roste také v ČR, z čehož mám velkou radost. Také naše kancelář se snaží ochranu duševního vlastnictví vylepšovat – důkazem toho je nedávno spuštěný projekt Certoo sloužící autorům, kteří vytváří autorská díla (fotografie, projekty, software, písničky apod.) zaznamenat existenci tohoto díla v čase. Toto technické řešení je postaveno na blockchainové technologii, které věříme.

Je stále nějaké téma, které u nás není dostatečně legislativně řešeno?

Právní rámec je při velmi dynamickém rozvoji světa a inovativních obchodních modelů podnikání v online prostředí, který nelze předem dost dobře předvídat, často o krok zpět. Z naší praxe mohu říct, že aktuálně například narážíme na nedostatečné legislativní ukotvení provozovatelů online tržišť, nákupních galerií, které pouze zprostředkovávají zboží od často zahraničních prodejců, aniž by byli přímo prodejci. Legislativní změny budou nezbytné i v rámci plánované strategie digitalizace, kterou v roce 2020 pod názvem A Europe fit for the digital age představila Evropská komise. I zde můžeme očekávat především změny v oblasti poskytování digitálních služeb na síti, a to jak na úrovni uživatelů, tak i na úrovni podnikatelů.

Franšízové podnikání, resp. franšízing jako takový stále není jasně právně upraven. Je to něco, co rozvoj tuzemského franšízového trhu podle Vás může brzdit?

Při přemýšlení nad zavedením nové zvláštní úpravy je nutné brát v potaz, že tato mince má dvě strany. Výslovná úprava určité problematiky v zákoně nabízí určitou míru právní jistoty a možnosti adresátů právních norem se obrátit při nejasnostech na znění, výklad, příslušného zákona. Příliš vysoká míra regulace však může být spíše brzdou pokroku a rozvoje obchodu z důvodu různých, často nepřiměřených, omezení a překážek. Jsme proto v případě franšízingu zastánci toho zachovat spíše volnější režim a ponechat nastavení smluvních vztahů mezi franšízorem a franšízantem na smluvní volnosti těchto stran. Za klíčové v tomto případě považujeme z pozice podnikatele nepodcenit přípravu znění franšízingové smlouvy. Pokud je franšízingová smlouva kvalitní, lze předejít řadě problémů.

Jaké hlavní legislativní novinky čekají podnikatele v roce 2022?

Letošní rok přináší řadu novinek, od ledna 2022 dochází k posílení pozice spotřebitele při změně poskytovatele internetu – nově bude mít poskytovatel služby přístupu k internetu povinnost zajistit, aby každý účastník na svou žádost mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné. Od července 2022 pak platí odložená účinnost příslušné části novely zákona o elektronických komunikacích, kde dochází ke změně pravidel kontaktování za účelem marketingu. Novela u telefonních čísel obsažených v účastnických seznamech změnila princip opt-out (tzn. účastník se musí vyjádřit, že marketingové hovory nechce) na opt-in (tzn. účastník se musí vyjádřit, že marketingové hovory chce, respektive je neodmítá). Pokud je však příslušný kontakt dostupný jinde než přímo v účastnických seznamech, například na webových stránkách či jiném veřejném seznamu, lze jej využít pro marketing.

Dále je vhodné připomenout nutnost České republiky transponovat směrnici EU o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů. Na soukromé subjekty (podnikatele) se povinnosti budou vztahovat až po přijetí českého zákona, což lze předpokládat v první polovině roku 2022. Cílem je zajistit ochranu zaměstnanců a dalších osob v situacích, kdy se rozhodnou oznámit protiprávní jednání, které je v rozporu s veřejným zájmem, a to zejména prostřednictvím zavedení bezpečných vnitřních oznamovacích systémů. Návrh českého zákona předpokládá, že tato povinnost se bude vztahovat na všechny subjekty s více než 25 zaměstnanci.