Rodinnému byznysu se daří

1/1

Celkem 65 procent rodinných firem po celém světě zaznamenalo v uplynulém roce růst tržeb. Ještě více (81 procent) jich pak očekává jejich další nárůst v následujících pěti letech. Výrazný růst tržeb v letošním průzkumu zaznamenaly zejména rodinné firmy z východní Evropy, Jižní Ameriky a Blízkého východu. Jejich pokles naopak potkal necelou pětinu firem, předloni to bylo 34 procent. Ukázal to tradiční Celosvětový průzkum rodinných firem prováděný PwC mezi téměř dvěma tisíci vedoucích představitelů rodinných firem z více než 30 zemí světa.

Aby se rodinným firmám podařilo plánovaných rostoucích tržeb dosáhnout, potřebují na to získat a udržet si schopné zkušené zaměstnance. A právě nedostatek talentů považují tyto společnosti za jednu ze dvou největších hrozeb pro své podnikání. Tou druhou je, zda se jim podaří předat svou firmu, ať už v rámci rodiny, či někomu zvenčí. „Řadu příkladů úspěšných rodinných firem máme i v České republice. Navzdory své relativně krátké novodobé historii zhruba 20 let se naučily přistupovat k podnikání zodpovědně a s dlouhodobou perspektivou. Těží ze své flexibility a schopnosti rychle reagovat na nenadálé tržní příležitosti i rizika,“ říká partner PwC Česká republika David Borkovec.

Jak z průzkumu dále vyplývá, rodinné firmy považují svou vlastnickou strukturu za konkurenční výhodu. Díky ní jsou pružnější a těží ze své kontinuity a dlouhodobé perspektivy. V průzkumu také zmiňují svou významnou roli při tvorbě pracovních míst a stabilizující funkci, kterou mají v ekonomice. Vlastníci firem jsou přesvědčeni, že fungují na základě silnějšího souboru hodnot než jiné tipy firem. Například 81 % z nich věří, že i v těžkých ekonomických časech bojují mnohem více za udržení každého pracovního místa a mnohem více se věnují otázkám týkajícím se zaměstnanosti a dalších problémů regionu, kde působí.

„Průzkum ukázal, že rodinné firmy mají smysl pro odpovědnost za vytváření a udržování pracovních míst, a to i v těžkých časech. Na druhou stranu jsou ale velmi nespokojené s tím, že necítí dostatečnou podporu ze strany státu. Mají pocit, že dostatečně neoceňuje to, co mu přinášejí,” doplňuje Borkovec.