Moje firma Podnikání

Zábava v práci

1/1

09.03.2015

Téměř hodinu z pracovní doby tráví Češi na internetu, v pátek je to až 88 minut.

Během této doby si čeští zaměstnanci kontrolují sociální sítě, čtou soukromou poštu a zprávy, navštěvují e-shopy nebo hrají počítačové hry. Průměrnou firmu v Česku tak stojí lelkování zaměstnanců 32 760 korun ročně. Není tedy divu, že počet firem, které svým zaměstnancům monitorují mobilní telefony a tablety, vzrostl v loňském roce o 20 procent.

Nejvíce času tráví Češi brouzdáním po sociálních sítích. Na nich stráví denně průměrně 12 minut. Následuje 11,5minutová četba soukromé elektronické pošty a sedm minut pro on-line komunikátory, jako je třeba Skype. Vedle rostoucí popularity Facebooku a ostatních sociálních sítí se oblibě zaměstnanců těší i on-line nákupy. Těmi stráví zaměstnanci 6,9 minuty. Zaměstnanci přitom bez dovolení vedení firmy techniku pro osobní účely užívat nesmějí, navíc jejich pracovní nasazení může zaměstnavatel sledovat.

„Zaměstnavatel má právo monitorovat pohyb svých zaměstnanců na internetu či využívání firemních počítačů, mobilních telefonů a tabletů. Cílem kontroly ale nesmí být zjišťování obsahu e-mailových zpráv, obsahu SMS nebo MMS. Zaměstnavatel může pouze zjistit, zda zaměstnanec respektuje, popřípadě v jaké míře nerespektuje, zákaz využívání techniky pro svou osobní potřebu. Zaměstnavatel pak může k okamžitému skončení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností použít například výpis rozsahu užívání zaměstnancova počítače,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Zájem o monitoring zaměstnanců mají v Česku čtyři firmy z pěti. V Česku vedle softwaru, který sleduje soukromé využívání internetu, neustále přibývá počet kamerových systémů, které zaznamenávají dění na pracovišti. I jejich umístění má ale jasná pravidla. „Na pracovišti a ve společných prostorách firmy by kamerový systém v zásadě instalován být neměl, pokud jím je narušováno soukromí zaměstnance. Mezi prostory vyloučené ze sledování zaměstnavatelem by měla patřit zejména kancelář zaměstnance, chodby nebo sociální zařízení," vysvětluje Jiří Hartmann s tím, že v případě instalace kamerového systému ze závažného důvodu na místa, kde záznamy narušují soukromí zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen před zahájením provozu kamer oznámit zaměstnanci rozsah a způsob provádění kontroly. Navíc, pokud ze sledování firma pořizuje záznam, musí kamerový systém zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů.