Hudební byznys se stále mění

Již na střední škole jste se začal věnovat hudbě a česká veřejnost Vás zná zejména jako zakladatele skupiny The Ecstasy of Saint Theresa. Kdy přišlo rozhodnutí začít „fungovat“ i jako producent?
Fungovat jako producent jsem začal, když mě opakovaně oslovovali jiní interpreti, abych produkoval jejich nahrávky. Mě samotného by to nikdy nenapadlo. Dřív jsem se vždycky překvapeně ptal, proč zrovna já. Většinou jsem se dozvěděl, že se jim líbí moje předchozí nahrávky. Teď už se neptám.

Na české hudební scéně působíte již řadu let, jak se v průběhu času fungování v tuzemském hudebním průmyslu změnilo?
Od doby kdy jsem vydal svoji první nahrávku, v roce 1991, se tuzemský hudební průmysl změnil výrazně. Je sice například méně spontánní, ale zároveň mnohem víc profesionální. I propojení se zahraničím je dnes mnohem výraznější a přirozené. Dnes už je celkem běžné spolupracovat na domácí nahrávce například s producenty ze zahraničí nebo i celou nahrávku vytvořit třeba ve studiích Abbey Road. To by v roce 1991 znělo jako sci-fi.

Jak se dnes podniká v hudební branži?
Hudební průmysl prochází již několik let poměrně turbulentním obdobím, kdy digitalizace mění jeho podobu skoro každý týden. Umožňuje to hledat nové způsoby nejen distribuce hudby, ale i vlastně celkového fungování hudebního interpreta. Zvláště pro ty, kteří už nechtějí pracovat se zavedenými velkými vydavatelstvími, která se mimochodem také teprve snaží v této digitalizací pozměněné době zorientovat.

Určitě můžete porovnat český hudební byznys s tím zahraničním. Jak si na tom v porovnání ten náš stojí?
Tuzemský hudební průmysl se o ten zahraniční zajímá, ovšem ten zahraniční o tuzemský vůbec. Ale hlavně, tuzemský hudební průmysl je hlavně hudební. A až dlouho potom je to průmysl. Není schopen generovat podobné obraty, jako třeba ve Švédsku, které má skoro stejný počet obyvatel. A bohužel ani jako třeba v Norsku, které má obyvatel o polovinu méně než ČR.

Co vidíte jako největší problém dnešního hudebního průmyslu z pohledu producenta?
Nevím, jestli bych to úplně nazval problémem, ale hudba všeobecně dnes výrazně prohrává v pozornosti s dalšími odvětvími zábavního průmyslu. Především herní průmysl dnes nad hudebním výrazně vítězí. A díky tomu, z pohledu producenta, chybí nejen posluchači, ale i dostatek nových talentů.

Umělci jsou podle mého názoru často rádi, stojí-li za nimi velké vydavatelství. Mají podle Vás šanci uspět na trhu i ta menší?
Tady bych si dovolil polemizovat. V dnešní době, kdy distribuci hudby dominuje digitální prostředí, mnoho umělců preferuje pracovat s menšími vydavateli. A nezřídka si i nahrávky vydávají sami. Mají vše pod kontrolou a digitální distribuci řídí z jednoho počítače ve vlastní ložnici. Velká vydavatelství už nemají tu sílu udělat mezinárodní hvězdu z každého interpreta, pro kterého se rozhodnou.

Podle čeho si vybíráte projekty, na nichž se podílíte jako producent?
Základní předpoklad je, že jsem přesvědčen o talentu daného umělce a materiálu, který chce se mnou nahrávat. Víte, že budete muset do projektu vložit velkou investici vlastního času a energie, někdy i vlastních finančních prostředků. Proto musíte být přesvědčen, že to stojí za to. A nemyslím tím obchodní úspěch dané nahrávky, ale že výsledek bude pro vás mít hodnotu svou uměleckou kvalitou.

Celý rozhovor najdete v magazínu Vlastní firma FRANCHISING 01/2017.