Exportérům roste sebevědomí

Společnost DHL Express vyhlásila letošní výsledky Exportního výzkumu DHL, který naznačuje nárůst exportního sebevědomí a optimistická očekávání pro další období. Exportní výzkum již od roku 1999 mapuje názory nejvýznamnějších českých exportních firem na aktuální exportní trendy, jejich zkušenosti s obchodováním na zahraničních trzích, očekávání a hodnocení budoucího vývoje.

Výzkum se provádí na základě dotazování ředitelů a členů top managementu 300 českých exportních firem, které náhodným výběrem z exportní databáze zajišťuje společnost GfK. "Zaznamenáváme hlavně reakci exportérů na ukončení intervencí ČNB, které se promítlo do konkurenceschopnosti českých exportérů. Exportéři se častěji ohlížejí po možnosti obnovit spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu,“ shrnul výzkum Pavel Krista, Client and Research Consultant - Financial Services & Technology GfK Czech.

Růstový trend firmy očekávají i v následujícím roce. Počet těch, které jsou v tomto ohledu optimistické, oproti stejnému období loňského roku mírně vzrostl. Index dlouhodobého exportního sebevědomí, který se v posledních třech letech pohyboval kolem hodnoty 40 bodů, v letošním měření opět mírně vzrostl, a to na hodnotu 45 bodů. Hodnota indexu tak dosáhla „pokrizového“ maxima.

Vlastními silami k úspěchu

Počet těch, kteří očekávají spíše zhoršení, je stejný jako v předchozím měření v roce 2016. Celkem 74 % exportérů očekává spíše stagnaci ve změně exportních podmínek.

Nejvýznamnějším faktorem, který firmám pomáhá s exportem na zahraniční trhy, zůstává stejně jako v minulých letech jejich vlastní aktivita. Následuje zlepšení spolupráce s obchodními partnery a vyšší poptávka po jejich produktech, resp. nárůst zakázek. Pětici nejdůležitějších faktorů pro růst exportu uzavírá nový obchodní partner a nové technologie výroby. Oslabování kurzu koruny Českou národní bankou považuje v současné době za stimul exportu pouze pětina firem.

Druhým rokem rostou exportní rizika, která vnímají čeští vývozci. Hlavním „tahounem“ v rámci této kategorie je růst nákladů. Nedostatek odborných pracovních sil je pravděpodobně důležitým faktorem, nárůst o 3% body je však pod hranicí statistické zobecnitelnosti. Dlouhodobě představují významné riziko kurzy měn, z průzkumu ale vyplývá, že oproti roku 2016 došlo u tohoto faktoru k poklesu.

Mezi nejčastější důvody k optimismu patří pak i nadále ekonomická očekávání spojená s novými trhy a oživenou poptávkou.

Nejvíce tuzemských firem, v současnosti 98 % z nich, míří svým exportem do zemí Evropské unie. Do Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu exportuje třetina firem, což je stejné jako v minulém roce. K mírnému meziročnímu poklesu zastoupení českých exportérů došlo u exportu do oblasti Číny a Jihovýchodní Asie. Za poklesem očekávání od Severní Ameriky mohou stát i protekcionistické signály vysílané současnou administrativou Spojených států amerických.

Důvěra v EU se zlepšila

Největší exportní příležitosti do budoucna vidí čeští vývozci, stejně jako v předešlém roce, v Německu. Na druhém místě je stále Rusko, na třetím místě Slovensko. Indie se z třetího místa v roce 2016 dostala až na 13. místo. Čína naopak mírně poskočila nahoru, ačkoli nedosahuje hodnot z let 2015 a 2014. Výrazný nárůst zájmu o Indii zaznamenaný v roce 2016 v letošním roce spadl na pouhé 1 procento z původních 11 procent.

A jak tuzemští exportéři vnímají události, které by mohly ovlivnit český export? Ze zkoumaných možných událostí na mezinárodní scéně čeští exportéři nejčastěji očekávají zpomalení ekonomiky EU, je ale vnímáno jako méně pravděpodobné, než v roce 2016. Zahájení jednání o odchodu dalších států z EU a případný návrat k původním měnám považují exportéři v příštím roce spíše za nepravděpodobný. Významný vývoj kurzu Eura vůči koruně také spíše neočekávají. Euro by podle exportérů mělo v horizontu dalšího roku spíše oslabovat, než posilovat.

Podíl exportérů, kteří se obávají bezpečnostních rizik ve vztahu k exportu, nadále klesá. Letos se rozhodně nebo spíše cítí ohroženo 11 % exportérů, což je o 10 % méně než v roce 2016. Někteří uvádějí ohrožení zaměstnanců v důsledku zvýšené přítomnosti migrantů.