K čemu je zákaz konkurovat

1/1

Navzdory revoluci v soukroměprávních vztazích před více než dvěma lety si zákoník práce zachoval svoji svébytnost i pokud se týká úpravy podmínek konkurenční doložky. Při uzavírání konkurenční doložky v pracovněprávních vztazích je tak nutné dodržovat především podmínky stanovené zákoníkem práce.

Výběr zaměstnance

Závazek nekonkurovat nelze sjednat s kdekým. Zákoník práce předpokládá takovou dohodu pouze se zaměstnancem, od nějž to lze spravedlivě požadovat, a to s ohledem na povahu informací, s nimiž v rámci pracovního poměru u zaměstnavatele přichází do styku, pracovní a technologické postupy a další skutečnosti, jejichž využití pro jiný subjekt může závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. V praxi se tento institut proto používá zpravidla u odborně-specializovaných nebo manažerských pozic.

Obsah závazku

Podstatou konkurenční doložky je závazek zaměstnance, že se po sjednanou dobu (nejdéle však jednoho roku) po skončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo měla vůči němu soutěžní povahu. Aby byla dohoda vyvážená, je naopak zaměstnavatel povinen zavázat se, že za dodržení této povinnosti bude zaměstnanci vyplácet kompenzaci. Minimální výše kompenzace činí nejméně polovinu průměrného výdělku zaměstnance (při skončení pracovního poměru).

Konkurenční doložku je možno sjednat od počátku pracovního poměru (včetně zkušební doby) nebo kdykoliv v jeho průběhu. Zaměstnavatel si může dále v dohodě vymínit povinnost zaměstnance zaplatit smluvní pokutu pro případ, že zaměstnanec závazek z konkurenční doložky poruší. Sjednaná smluvní pokuta musí být přiměřená. Přiměřenost je podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nutno posuzovat případ od případu, obecně by však požadovaná suma neměla přesáhnout celkovou výši kompenzace vyplácenou zaměstnavatelem. Rovněž je důležité pamatovat na to, že zaplacením smluvní pokuty závazek nekonkurovat zaniká.

Odstoupení od konkurenční doložky

Zaměstnavatel může odstoupit od konkurenční doložky pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Toto ustanovení poměrně dlouho rozdělovalo odbornou právnickou veřejnost na dva tábory. Jeden zastával názor, že zaměstnavatel může za doby trvání pracovního poměru odstoupit bez dalšího. Druhý se domníval, že odstoupení od konkurenční doložky je možné pouze za předpokladu, že tomu tak bylo dohodě se zaměstnancem výslovně sjednáno, a to včetně důvodů pro toto odstoupení, neboť podmínka obsažená v zákoníku práce představuje pouze časové omezení a nikoliv důvod.

Pozdějšímu výkladu dal za pravdu v nedávných rozhodnutích i Nejvyšší soud, který potvrdil, že důvody odstoupení od konkurenční doložky musí být předem sjednány písemně a být dostatečně konkrétní (např. neuspělo ani ujednání, že zaměstnavatel může odstoupit „s uvedením důvodu nebo bez něj“).

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Nynější možnost uzavřít konkurenční doložku bez ohledu na existenci zkušební doby má i svou stinnou stránku. Jedná se o případy, kdy zaměstnanec nečekaně doručí zaměstnavateli zrušení pracovního poměru ve zkušební době s okamžitou účinností (pracovní poměr pak skončí uplynutím takového dne).

Pokud zaměstnavateli reálně ještě nevznikla potřeba závazky z konkurenční doložky uplatňovat (např. zaměstnanec se ještě neměl možnost detailně seznámit se specifiky obchodní činnosti daného zaměstnavatele, aby případné zneužití takto získaných informací pro konkurenta mohlo zaměstnavatele poškodit nebo ohrozit), má zaměstnavatel v praxi často problém od konkurenční doložky do skončení pracovního poměru úspěšně odstoupit, což je většinou téměř nemožné, neboť takový zaměstnanec zpravidla ihned po předání pracovních pomůcek a vyřízení nezbytné ukončovací agendy pracoviště opouští.

Výpověď konkurenční doložky

Ani zaměstnanec nezůstává zcela vyloučený z možnosti se z konkurenční doložky předčasně vyvázat. Na rozdíl od zaměstnavatele může nicméně konkurenční doložku jednostranně písemně ukončit pouze po skončení pracovního poměru a jen za předpokladu, že je zaměstnavatel alespoň 15 dnů v prodlení s výplatou kompenzace nebo její části. Konkurenční doložka zanikne prvním dnem kalendářního měsíce následujícím po doručení výpovědi zaměstnavateli.

V praxi k prodlení dochází většinou v případech podezření, že zaměstnanec konkurenční doložku porušuje a zaměstnavateli se příčí hradit mu kompenzaci, kterou pak bude poměrně složitě vymáhat zpětně. Byť je tento postup lidsky pochopitelný, právně může mít za následek výhodu pro zaměstnance, který (téměř beztrestně) konkurenční dohodu vypoví.

Sečteno a podtrženo

Na první pohled jednoduchý institut může ve skutečném životě přinést poměrně dost obtíží. Považujeme proto za vhodné před jeho použitím dobře zvážit všechna pro a proti, i s ohledem na možnosti změny okolností popisované v tomto článku.