Franšízová bitva o černochy

Amerikou zahýbal v posledních dnech skandál ohledně chování zaměstnanců kavárenské franšízové sítě Starbucks. Ti odmítli vpustit na toalety dva muže tmavé pleti, kteří si v pobočce ve Philadelphii nic neobjednali. Argument, že čekají na svého známého, nepomohl. Incident skončil přivoláním policie, část veřejnosti posléze nařkla společnost Starbucks z rasismu. V květnu proto vedení franšízové sítě na několik hodin uzavře více než osm tisíc poboček v USA. Namísto vaření kávy čeká na baristy a číšníky školení o rasové diskriminaci, aby se tak zbavili vžitých stereotypů a předsudků.

Výkonný ředitel Starbucks Kevin Johnson navíc přislíbil, že se oběma postiženým osobně omluví, čímž potvrdil, že rozhodnutí zaměstnanců mělo skutečně rasový podtext. Afroameričané a další minoritní skupiny tvoří podle vedení Starbucks asi 40 % jejich amerických zaměstnanců. Kavárny Starbucks ale bývají podle údajů analyzovaných společností Bloomberg umístěné v poměrně bohatých, "nepřiměřeně bílých oblastech", což neodpovídá firemnímu marketingu, který hlásá rasovou rozmanitost. A černochů v kavárnách pracuje pouze 9,9 %, což zase neodpovídá populaci USA, kde obyvatelé tmavé pleti tvoří 12,1 %.

Bude to stát miliony dolarů

Na kauze by tak mohl vydělat konkurenční McDonald’s, píše LA Times. Jeho restaurace totiž v USA podle analýzy skutečně prezentují všechny vrstvy obyvatelstva, a to včetně jejich barvy pleti. Ve franšízovém řetězci McDonald’s pracuje 13,2 % černochů, což je dokonce víc, než kolik jich žije v americké populaci. Od počátku 70. let působí v rámci sítě společnost organizovaná skupinou černošských franšízantů. Na tuto "koalici" dohlížel Herman Petty, který v roce 1968 založil v Chicagu první pobočku coby afroamerický majitel. McDonald’s svou bitvu o černochy nad Starbucks dlouhodobě vyhrává, a aktuální kauza mu jen nahrává do karet.

Starbucks se přitom také snaží, od 90. let za pomoci společnosti Magic Johnson Enterprises investoval po celém světě do výstavby nových poboček v méně lukrativních městských čtvrtích, aby se nejen ve Spojených státech dostal mezi chudší vrstvy obyvatelstva. Zatím poslední z těchto franšíz má vyrůst v britském Birminghamu. "Každý z těchto obchodů prospívá," uvedlo vedení Starbucks, které sídlí v Seattlu. "Podniky mají plnit svou roli a nést zodpovědnost za řešení společenských výzev," tvrdí. "Bude to stát miliony dolarů, ale investice do našich lidí a společnosti jsem nikdy nepovažoval za náklad," dodal ředitel Starbucks Howard Schultz.