Evropský kodex etiky franchisingu

Úvod

Evropská franchisingová federace (EFF) vznikla 23. září 1972. Jejími členy jsou franchisingová sdružení z jednotlivých států anebo franchisingové federace z oblasti Evropy. EFF má také členy přidružené, tj. franchisingová sdružení nebo franchisingové federace mimo Evropu, a také jiné osoby, které se v rámci vykonávaného povolání zajímají o franchising nebo se angažují v činnostech s ním spojených. Členové sdružení nemají hlasovací právo a nemůžou být funkcionáři EFF.

Cíle EFF jsou, mimo jiné, vypracování nestranných a kompetentních výzkumů týkajících se veškerých otázek spojených s franchisingem, koordinace jednání členů federace, propagace franchisingu a zejména podpora zájmů členů uskupení.

V rámci EFF působí také Právní komise, kde působí vždy po dvou právnících z každého sdružení jednotlivé země anebo federace s vysokou kvalifikací v otázkách spojených s franchisingem. EFF utvořila navíc Arbitrážní komisi franchisingu, která je do dispozici stranám, které jí chtějí předložit své spory k rozhodnutí.

Evoluce a stále vzrůstající význam franchisingu v hospodářství Evropských společenství, ale také Rozhodnutí evropských společenství ve věci skupinového vynětí pro franchisingové smlouvy, které nabylo platnosti 1. února 1989, způsobily, že EFF se rozhodla aktualizovat její stávající Etický kodex.

Nynější Etický kodex je konečným produktem prací realizovaných Evropskou federací franchisingu a jejích členů, tj. sdružení z Rakouska, Belgie, Dánska, Německa, Francie, Itálie, Holandska, Portugalska a Velké Británie, ve spolupráci s Komisí evropského společenství. Zastupuje předchozí Evropský etický kodex a všechny zemské i regionální Kodexy existující doposud v Evropě.[1]

Svým vstupem do EFF jeho členové berou na vědomí Evropský kodex etiky franchisingu a plně se zavazují řídit se jeho rozhodnutími. Je samozřejmostí že zákonodárné sbory jednotlivých zemí do něj mohou zavádět jiné klauzule nebo rozhodnutí a EFF se proti tomu nebude bránit, pokud tyto klauzule nebo rozhodnutí nebudou v nesouladu s Kodexem, nebudou ho zbavovat závazné moci a budou připojované ke Kodexu jako samostatný dokument.

Svým vstupem do EFF se jeho členové zavazují převádět na své vlastní členy povinnost dodržování a řízení se rozhodnutím nynějšího Evropského kodexu etiky franchisingu.

1. Evropský kodex etiky franchisingu

I. DEFINICE FRANCHISINGU

Franchising je systém prodeje zboží, služeb nebo technologií, který se týká úzké a trvalé spolupráce mezi právně a finančně odlišnými i nezávislými podniky, poskytovatelem franchisingu a jeho individuálními franchisanty. Podstata tohoto systému spočívá v tom, že dodavatel franchisingu poskytuje svým jednotlivým franchisantům právo a zároveň je zavazuje k povinnosti provozování činnosti v souladu s jeho koncepcí. V rámci a na dobu platnosti vyhotovené písemné franchisové smlouvy a na oplátku za bezprostřední nebo zprostředkované finanční odměny má individuální franchisant právo využívat obchodní název poskytovatele franchisingu, jeho ochranné značky zboží nebo značky služby, know-how, metody provozování hospodářské činnosti, technické znalosti, systém postupu a jiných práv intelektuálního nebo průmyslového vlastnictví, a také využívat stálou obchodní a hospodářskou pomoc ze strany poskytovatele franchisingu.

• "know-how" je soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících z franchisorem získaných a ověřených zkušeností, jež jsou utajené, podstatné a identifikované;
• "utajené" znamená, že know-how, jako celek nebo v přesném složení navzájem spojených elementů není obecně známé nebo snadno dostupné; nelze však tento termín chápat příliš úzce, tedy tím způsobem, že každá jednotlivá součást know-how má být zcela neznámá nebo by ji nemělo být možné získat jiným způsobem než pouze díky hospodářské činnosti provozované franchisorem;
• "podstatné" znamená, že know-how zahrnuje informace, které jsou nosné pro prodej zboží nebo poskytování služeb konečným uživatelům, a zejména pro prezentaci zboží, jeho přetváření v souvislosti s poskytováním služeb, pro metody obsluhy klientů a pro administrativu a správu financí. Know-how musí být užitečné pro franchisanta tak, aby mu k datu uzavření smlouvy vytvořilo možnost zvýšit jeho konkurenceschopnost, zejména zlepšením jeho efektivity a usnadněním vstupu na nový trh.
• "identifikované" znamená, že know-how musí být popsané dostatečně vyčerpávajícím způsobem, aby bylo možné zjistit zda splňuje kritéria důvěrnosti a podstatnosti; popis know-how může být umístěn ve franchisové smlouvě, v odlišném dokumentu nebo zapsán jakýmkoliv jiným přijatelným způsobem.

II. HLAVNÍ ZÁSADY

• Franchisor je iniciátorem franchisingové sítě, kterou tvoří on sám a jeho individuální franchisanti, pro které je v dlouhodobé perspektivě opatrovníkem.

A. Povinnosti franchisora:

Franchisor je povinen:

• před začátkem vytváření franchisingové sítě vést nějaký čas s úspěchem činnost v alespoň jedné pobočce;
• být majitelem a mít zákonný nárok na používání obchodního názvu své sítě, ochranné značky zboží nebo jiných odlišujících označení;
• zajistit individuálnímu franchisantovi vstupní školení a další obchodní a technickou podporu v průběhu celého období platnosti smlouvy.

B. Povinnosti franchisanta:

Franchisant je povinen:

• snažit se podle svých nejlepších možností rozvíjet franchisingové činnosti a udržovat jednotný vzhled a renomé franchisingové sítě;
• zpřístupňovat poskytovateli franchisingu ověřitelná hospodářská data kvůli možnosti určit stupeň rozvoje franchisanta a rovněž poskytovat franchisorovi finanční zprávy jež jsou nezbytné pro efektivní správu franchisingové sítě; kromě toho na žádost franchisora umožnit ve vhodné době poskytovateli franchisingu a jeho představitelům přístup do svých prostorů a ke své dokumentaci;
• v průběhu platnosti smlouvy i po jejím vypršení neposkytovat třetím osobám know-how franchisora.

C. Další povinnosti obou stran:

• Ve vzájemných vztazích jsou obě strany povinny jednat poctivě. Poskytovatel franchisingu písemně vyrozumí individuálního franchisanta o porušení kteréhokoliv z ujednání smlouvy, a stanoví mu vhodný termín k odstranění tohoto pochybení.
• Strany budou řešit stížnosti a spory v dobré víře v bezprostředních rozhovorech a jednáních vedených v duchu přátelství a poctivosti.

III. NÁBOR, INZERCE A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

• A. Oznámení o náboru franchisantů musí být jasné a bez zavádějících informací;
• B. Všechny inzeráty a veškerý propagační materiál, sloužící náboru franchisantů a zabývající se přímo nebo nepřímo eventuálními budoucími výsledky, čísly nebo výdělky, jež jednotliví franchisanti očekávají, musí být věcně správné a srozumitelné.
• C. Aby budoucí franchisanti byli při uzavírání každé závazné úmluvy plně obeznámeni se stavem věcí, bude jim v přiměřené lhůtě před podepsáním této závazné úmluvy předán jeden exemplář platného Kodexu etiky spolu s kompletní a přesnou písemnou formulací všech informací a podkladů, důležitých pro franchisový poměr.
• D. Pokud franchisor vyžaduje od kandidáta na franchisanta uzavření předvstupní smlouvy, je zapotřebí dodržovat následující zásady:
  • i. před podpisem jakékoliv předvstupní smlouvy je kandidát na franchisanta povinen obdržet písemné vyrozumění o cílech uzavření této smlouvy a výši eventuální odměny, kterou by měl zaplatit franchisorovi na pokrytí jeho skutečných nákladů jež mu vznikly v průběhu platnosti předvstupní smlouvy. V případě, kdy dojde k uzavření franchisové smlouvy, je tato odměna vrácena nebo zúčtována ve vstupním poplatku, který má být uhrazen franchisantem;
  • ii. předvstupní smlouva by měla blíže určovat období její platnosti a obsahovat rozhodnutí určující způsob jejího zrušení;[2]
  • iii. franchisor může za účelem ochrany svého know-how a jednotného vzhledu své firmy do smlouvy umístit zákaz konkurence a/nebo doložku o utajení

IV. VÝBĚR FRANCHISANTŮ

Franchisor je povinen vybírat a akceptovat jako franchisanty pouze ty, kteří po výběrovém řízení prokázali základní schopnosti, vzdělání, vhodné osobnostní rysy a finanční prostředky dostačující k provozování franchisingového podniku.

V. FRANCHISOVÁ SMLOUVA

• A. Franchisová smlouva musí být v souladu se zákony dané země, zákony evropských společenství a nynějším Evropským kodexem etiky franchisingu.
• B. Smlouva musí vyjadřovat zájmy členů franchisové sítě ohledně právní ochrany i průmyslového a intelektuálního majetku franchisora a v udržení jednotného vzhledu i renomé franchisové sítě. Veškeré dohody a ustanovení týkající se franchisových vztahů by měly být zhotoveny v úředním jazyce země v níž se nachází sídlo individuálního franchisanta nebo přeložené do tohoto jazyka překladatelem. Podepsané smlouvy se bez odkladů předají franchisantovi.
• C. Franchisová smlouva musí precizním způsobem určovat práva a povinnosti stran a veškeré ostatní podmínky spolupráce.
• D. Nezbytné minimum podmínek smlouvy by mělo vypadat následovně:
  • oprávnění udělená franchisorovi;
  • oprávnění udělené franchisantovi;
  • zboží nebo služby, které mají být dodávány franchisantovi;
  • povinnosti franchisora;
  • povinnosti franchisanta;
  • platební podmínky franchisanta;
  • období platnosti smlouvy, které by mělo být dostatečně dlouhé, aby umožnilo franchisantům zhodnotit jejích počáteční, specificky franchisovou investici
  • podmínky za jakých může dojít k prodloužení smlouvy;
  • podmínky za jakých individuální franchisant může prodat nebo převést právní nárok k franchisovému podniku a eventuální předkupní právo franchisora v této oblasti;
  • ustanovení, vztahující se na použití franchisorových typických znaků, jména firmy, ochranné známky, servisní značky, firemního štítu, loga nebo jiných zvláštních identifikačních znaků;
  • právo franchisora k přizpůsobení franchisového systému novým nebo změněným podmínkám;
  • ustanovení týkající se zrušení smlouvy;
  • ustanovení o okamžitém vrácení veškerých materiálních a nemateriálních prostředků a právních hodnot, které jsou vlastnictvím franchisora, po ukončení smlouvy

IV. ETICKÝ KODEX A MASTER-FRANCHISING

Nynější Etický kodex je třeba uplatňovat v relaci mezi franchisorem a jeho jednotlivými franchisanty a na stejném stupni mezi master-franchisorem a jeho franchisanty. Nelze ho uplatňovat mezi franchisorem a jeho master- franchisanty.

[1] Evropský etický kodex pro franchising byl ustanoven členy Evropské federace franchisingu v roce 1990

[2] Ustanovení občanského zákona odst. 389, předpokládá, že předvstupní smlouva musí určovat důležitá ustanovení přislíbené smlouvy (tzv. essentialia negotii) a termín, v průběhu kterého má být uzavřena. Avšak v právním systému franchisingová smlouva je nepojmenovanou smlouvou, což znamená, že její důležitá ustanovení nejsou zahrnuty do zákona. Proto také v obecně platném zákonném stavu definitivní obrat esentialia negotii franchisingové smlouvy může působit problémy.