Ondřej Bartoš: Den D je třeba využít

Česká veřejnost vás zná především jako jednoho z investorů v pořadu České televize Den D. Co vás přimělo k tomu, abyste se do pořadu, jako je tento, zapojil?

Již dlouho před tím, než za mnou přišla Česká televize s nabídkou účasti v tomto pořadu, jsem byl jeho fanouškem, respektive jeho britské verze. Považoval jsem ho za zcela brilantní formát, který je jednak zábavný, tedy alespoň pro lidi zabývající se stejnými věcmi jako já je velmi zábavný, a také jsem v něm vždy viděl edukativní prvek ve smyslu toho, co ve své práci neustále vysvětluji dokola. Byl jsem tedy fanouškem a v momentě, kdy mne ČT oslovila, netrvalo příliš dlouho a prakticky hned jsem jim řekl, že do toho jdu. Potom jsem o svém rozhodnutí trochu více přemýšlel a dokonce i mírně pochyboval. Nakonec však pozitiva převážila. A musím říci, že nelituji.

S jakou největší chybou ze strany podnikatelů, kutilů, vynálezců jste se během natáčení potýkal?

Dá se to shrnout jedním slovem, a to „nepřipravenost“. Neznalost oblasti, ve které chtějí fungovat. Chápu to jako elementární chybu, která vede k tomu, že podnikatel chce například prodávat cihly, ale vůbec si nezjistí, jak moc se staví, nebo kolik dalších dodavatelů cihel na trhu působí. Zároveň je ona nepřipravenost věcí, která mne dokáže rozčílit.

Jaké byly vaše podnikatelské začátky?

Byly vlastně také leckdy nepřipravené a živelné. Moje začátky se datují do druhé poloviny 90. let, kdy jsem začal podnikat při studiu na vysoké škole, a to v podstatě ze „špatného“ důvodu. Na vysoké škole jsem se trochu nudil, studium mne totiž nijak zvlášť nezatěžovalo. Tehdy jsme si se dvěma spolužáky řekli, že rozjedeme firmu. Pořádně jsme nevěděli, co budeme dělat a jak to budeme dělat, o nějakém byznys plánu se nám ani nesnilo. Bylo to opravdu živelné. Možná to ale nebyly moje úplné podnikatelské začátky.

Celý rozhovor najdete v magazínu Vlastní firma FRANCHISING 02/2012.