Radim Jančura: Podnikání je o překážkách

Vlastní byznys jste rozjel jako vysokoškolák. Co bylo tím prvotním impulsem, kdy jste si řekl: “Jdu do toho, začnu podnikat!“?

Na Vysokém učení technickém v Brně jsem studoval na dvou fakultách, a to podnikatelské a fakultě elektrotechniky. Věděl jsem však již tehdy, že elektřinou se v životě zabývat nechci a nebudu. Škola mi dala hodně, ale studium na podnikatelské fakultě jsem nedodělal. Zůstala mi tak jen elektrotechnická fakulta a věděl jsem, že určitě nebudu chtít navrhovat motory. Takže jsem hledal způsob, jak z toho utéct. Druhou motivací byla moje touha po nezávislosti na rodičích. Abych nemusel spoléhat na jejich financování. To byly dva hlavní důvody, proč jsem ve čtvrtém ročníku založil Student Agency.

Co bylo na těch začátcích nejtěžší?

Když člověk začne podnikat na škole, tedy jako já, má jednu velkou výhodu. Má veškeré živobytí, tedy stravu, ubytování a další věci zajištěné. Tehdy jsem od rodičů dostával 1000 Kč na měsíc, dnes se určitě dostává jako kapesné víc, ale v tom máte všechno, včetně piva i jídla. Každou korunu, kterou jsem vydělal, jsem tak mohl strčit zpátky do podnikání, což je velmi cenné. Když vyjdete ze školy, a teprve pak začnete podnikat, tak musíte především uživit sám sebe, což je podstatně horší. To, že jsem vždy strčil veškeré zisky zpátky do firmy, funguje do dneška. Ve svých firmách jsem pouze zaměstnanec a žádné dividendy jsem si nikdy nevyplatil.

Student Agency, kterou jste založil v roce 1996 a nabízela tehdy hlavně pracovní a jazykové pobyty v zahraničí, si velmi rychle vydobyla své pevné místo na trhu. Co bylo podle Vás oním tajemstvím úspěchu?

Firmu jsem založil v roce 1993, tehdy jsem podnikal jako fyzická osoba, tedy jako Radim Jančura. Společnost jako taková pak vznikla v onom roce 1996. Začínal jsem s au-pair zájezdy. Tehdy jsem obešel konkurenci, zjistil, jaký je stav a snížil ceny za zprostředkování au-pair na zhruba polovinu. Dá se říci, že tyto ceny platí dodnes, nijakým způsobem se nezvýšily. V podstatě mám pocit, že v Česku již žádná au-pair agentura neexistuje. Nedlouho poté, co jsem udělal tato opatření, se zájemci začali hrnout. Za tři roky jsme se stali největší au-pair agenturou na světě, což zase tak velký problém nebyl, protože tehdy do Anglie mohli jezdit pouze Češi, Slováci a Maďaři. Po au-pair pobytech jsme začali nabízet jazykové pobyty, což se mi tehdy zdálo, že je velmi drahá věc. Myslel jsem si, že 10 tisíc za týden v zahraničí nikdo nedá, ale zájem o to byl.

A co bylo dále?

Potom jsme začali s prodejem letenek. To souviselo s tím, že jsme pro naše klienty z řad au-pair a zájemců o studijní pobyty potřebovali koupit vždy lístek na autobus nebo letenku. Tehdy jsme museli chodit nakupovat ke konkurenci, a tak jsme se rozhodli to změnit. Do tří let od začátku tohoto projektu jsme byli největší, což platí dodnes. Ve chvíli, než začnete podnikat, obvykle nevíte, do čeho píchnout. Ale jakmile se rozjedete, zjistíte, že na trhu je mnoho dalších možností, jak dále rozvíjet byznys. Ale musíte začít.

Celý rozhovor najdete v magazínu Vlastní firma FRANCHISING 02/2013.