Karel Janeček: Úspěch si žádá odvahu

Podnikatel, mecenáš, bojovník proti korupci. Které z těchto označení Vás momentálně nejvíce vystihuje?

Musím říci, že v podstatě dnes ani jedno z nich. Je pravda, že jsem velkou část života a energie věnoval firmě RSJ, ale teď už je to naprosté minimum, dělám pro ni jen konzultace, takže označení podnikatel se vztahuje k minulosti. Mecenáš, pravda takovou činností se zabývám hodně, ale to, co dělám, nepovažuji za činnost mecenáše. A bojovník proti korupci… I tomu se věnuji, ale opět již spíše okrajově. Bojem proti korupci se nyní zabývají hlavně odborníci Nadačního fondu proti korupci. Jsem sice předseda správní rady, ale tím opravdovým „bojem“ trávím čas minimálně.

Je tedy nějaké nové označení, které momentálně charakterizuje Vaši činnost?

Nejdůležitější je a zdaleka nejvíc mě  zaměstnává projekt změny volebního systému, jehož cílem je zlepšení demokracie nejen u nás. Jak však tuto mou činnosti charakterizovat jedním slovem… Může to znít trochu moc sebejistě, ale považuji se za člověka, který má vize, který je vizionář. Ale určitě se dá najít i jiné označení.

Do jaké míry ovlivňovaly či ovlivňují Vaše záliby Vaše podnikání?

Musím říci, že hodně. Vše, co jsem celý život dělal, bylo současně do vysoké míry i mojí zálibou. Samozřejmě, s úspěchem je spojena i jistá míra odříkání, spousta práce. Dvakrát jsme málem jako firma zkrachovali. To je důkazem faktu, že člověk musí jistou míru rizika podstoupit a mít na to nervy. Byznys pro mne byl z velké části zábava a podařilo se mi naplnit vizi stát se jedním z největších obchodníků na světových obchodních burzách.

Jste spolumajitelem Centra současného umění DOX v Praze. Je to záliba nebo byznys?

Určitě to není byznys. Je to záliba. Ke spolumajitelství DOXu jsem se dostal nejen díky tomu, že rád podporuji umění, ale také kvůli problémům s tehdejším akcionářem Centra. Bylo potřeba najít nové akcionáře a dostala se ke mně tato nabídka, kterou jsem velmi rád přijal.

Přednášíte na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Setkáváte se tak se studenty, mladými lidmi. Mají chuť podnikat? Vidíte u nich tyto ambice?

Já myslím, že ano. Když přednáším o společenských tématech na univerzitách, studenti se ptají, zajímá je to.  Rozhodně chuť podnikat mají. Nicméně nemohu však říci, zda je jejich chuť podnikat větší dnes nebo třeba před 15 lety. Je řada studentů, které to zajímá, jsou ambiciózní, chtějí v životě něco dokázat a to je důležité.

Celý rozhovor najdete v magazínu Vlastní firma FRANCHISING 02/2014.