Naši franšízanti řídí i 7 obchodů

Nejdůležitějším rozhodnutím bylo vybudování vlastní a franšízové maloobchodní sítě, která dnes tvoří pilíř obratu, říká Petr Zelík.
pondělí
13.02.2017
Oxalis loni otevřel rekordních 12 nových poboček, někteří franšízanti spravují i sedm obchodů s čajem najednou. Nejen o zásadních momentech svého podnikání hovořil zakladatel Petr Zelík.
 

Co vás nasměrovalo k obchodu s čaji? Začínal jste kdysi v JZD Slušovice, proč vlastně padla pro podnikání volba právě na čaj?
O směřování k čaji rozhodla v podstatě náhoda. Na začátku 90. let se ve Slušovicích objevil zástupce firmy Teekanne s igelitovou taškou plnou čajů této značky, a nabídl je k distribuci. Tehdejší soukromá společnost, které jsem byl součástí, se šance chopila a úspěch se dostavil záhy. Další zlom nastal při mé první návštěvě čajových plantáží na Srí Lance, kterou jsem absolvoval v roce 1992. Tam jsem se rozhodl založit novou, už ryze vlastní společnost a věnovat se sypaným čajům.

Vyvážíte vlastní čajové směsi, v jakých zemích je o ně největší zájem? V čem jsou tak výjimečné, že je chtějí i za hranicemi?
Provozujeme vlastní laboratoř, ve které vyvíjíme čajové směsi. Do čajového základu vkládáme různé ingredience (kousky ovoce, bylin) a přidáváme většinou hned několik druhů aroma. Vzniká tak specifická směs, která je originální, jedinečná, a tím pádem má i exportní potenciál. Největším exportním teritoriem je bezkonkurenčně Polsko, následuje Slovensko a Rumunsko. Hned na dalším místě je Velká Británie. Celkem exportujeme naše zboží do 27 zemí světa.

Proč nedodáváte čaje do supermarketů? Vyplatí se vám spíše vedle supermarketu umístit vlastní obchod?
V supermarketech dominuje prodej porcovaných čajů, které jsou většinou levnější, nižší kvality a jejich druhová škála je menší. Tlak na cenu je zde vyšší. Pokud nás však v minulosti supermarketová síť oslovila, snažili jsme se vyjít vstříc vytvořením čajů na míru. Pro nás se však jedná o okraj trhu, dosahovaný obrat nebyl příliš vysoký. Oproti tomu se sypané čaje hodí spíše do specializované prodejny, kde je zajištěno dostatek místa pro pestrou nabídku a zároveň i patřičné odborné poradenství poskytované personálem.

Oxalis funguje úspěšně už téměř čtvrt století. Dokázal byste vyjmenovat tři své zásadní dosavadní chyby a naopak tři zcela jistě správná rozhodnutí?
Na začátku podnikatelské činnosti bylo nesmírně důležité nabídnout sypané čaje ze skleněných dóz. Zákazník měl možnost prohlédnout si strukturu čaje, nadzvednutím víka posoudit aroma. Při rozhodování o koupi se jedná o velmi důležitý moment. Dalším správným rozhodnutím bylo vložení kávy do sortimentu v roce 1999, tedy šest let po založení firmy. Vytvořila se tak jasná specializace ČAJ & KÁVA, která trvale charakterizuje činnost společnosti. Nejdůležitějším rozhodnutím však bylo vybudování vlastní a franšízové maloobchodní sítě, která dnes tvoří pilíř obratu.

Chybou bylo angažování zprvu loajálního řídícího pracovníka, který v roce 2000 firmu opustil a odcizil receptury na výrobu všech tehdy nabízených čajů. Ty předal našemu slovenskému importérovi, začal nevybíravý konkurenční boj, který však o tři roky později skončil bankrotem dotyčné firmy. Před deseti lety jsme také otevřeli prodejnu v historické části Prahy v Maiselově ulici, blízko starého židovského hřbitova. Očekáváni bylo velké, o to větší pak i zklamání. Kolem prodejny procházeli většinou turisté, kteří o volný sypaný čaj nejevili zájem. Po roce jsme prodejnu s větší ztrátou zavírali.

Další chybka se vloudila do exportu. Dostali jsme objednávku z Itálie od provozovatele sítě specializovaných prodejen se zdravou výživou. Spolu s objednávkou poslal i pozitivní ekonomická data, což nebývá úplně obvyklé, a mělo to být varováním. Na dodávku zboží spěchal s tím, že zaplatí ihned po dodání. Pak se však po něm slehla zem a my přišli o necelých 200 tisíc korun.

Vraťme se k čaji. Jsou Češi v pití čaje něčím zcela výjimeční?
Češi mají hodně v oblibě čaje ovocné, které řadíme do skupiny tzv. „nečajů“, protože nepochází z čajovníku. Ovocné čaje například v asijských zemích nejsou vůbec známé. Tyto čaje neobsahují kofein, mohou se tedy pít bez omezení a na trhu je nepřeberné množství různých chuťových variant. Další skupinou čajů, která se v posledních letech stává v Česku stále více oblíbenou, jsou zelené čaje ať už z Číny, Japonska, Koreji a jiných zemí. Hitem poslední doby je zelený práškový čaj Matcha, který je určen nejen k obřadnímu popíjení, ale i k přípravě míchaných nápojů, či k vaření.

Síť Oxalis čaj&káva v této chvíli tvoří 62 prodejních jednotek. Z toho 33 je vlastních (4 jsou provozovány na Slovensku) a 29 je provozováno v rámci franšízové spolupráce.

Je teď vhodná doba na rozjezd obchodu s čajem či čajovny? Nebo je ta největší vlna zájmu již překonaná?Obliba čaje neustále roste, proto se dá předpokládat, že jeho spotřeba bude narůstat. S čajem se více experimentuje a objevují se nové projekty, které uvádí čaj do nového světla. Předpokládá se, že nová čajová vlna právě nastává. Proto ano, vhodná doba na rozjezd obchodu či čajovny se nabízí.

Jak je na tom vlastně český trh s čajem? Odpovídá podle vás nabídka poptávce?
Jsou zákazníci, kteří jednou čaj ochutnají a pak už si kupují pouze to, co mají odzkoušeno, nepotřebují vyhledávat nic nového. Druhou skupinou jsou lidé, kteří naopak vyžadují nové a nové výrobky. Pro obě sorty zákazníků je na českém trhu poměrně široká nabídka produktů. Neustále sledujeme prodejnost skupin čajů a tím reagujeme na aktuální poptávku zákazníků. Zaznamenáváme také stále větší orientaci na kvalitu a původ čaje, zákazníci jsou dychtiví po informacích.

Zhruba polovina z vašich 62 prodejen jsou franšízy, zbytek Oxalis stále vlastní. Hodláte tento poměr nějak upravovat? Nebo jste takto spokojení?
Když se koncept franšízy Oxalis rozjížděl, tak jsme v začátcích některé z našich tehdejších stávajících prodejen zájemcům o licenci přenechali. Většinou se jednalo o jednotky, které lokálně souvisely s místem podnikatelské činnosti franšízanta a kde on sám následně otevřel další nové. Nyní máme franšízanty, kteří provozují například jen jednu prodejnu, ale také takové, kteří jich mají 7. Aktuálně jsme s tímto rovnoměrným rozložením „vlastní vs. franšíza“ spokojení a žádné zásadní změny nechystáme. I nadále však vlastníkem s nejvíce jednotkami zůstane společnost Oxalis.

V čem vidíte největší výhody franšízových poboček v porovnání s těmi vlastními? A naopak, v čem jsou nevýhody partnerské spolupráce pod vaší značkou?
Díky spuštění franšízového konceptu se nám samozřejmě daří rychleji obsazovat trh. Při výši investice na každou jednotku bychom stěží počet jednotek za posledních pět let zdvojnásobili. S tím samozřejmě souvisí obecně nižší náklady a také jistota odbytových míst. Náš franšízant, jako samostatná podnikatelská jednotka, má také vlastní silnou motivaci vést prosperující prodejnu a mít silnou a stálou zákaznickou skupinu, proto se zde často snadněji komunikuje například při zavádění novinek, zapojování do různých akcí, atd.

Velkou nevýhodou by mohlo být poškození image značky Oxalis, kterému jako centrála nejsme 100% schopni u franšízových jednotek zabránit. Naštěstí se tak u našich partnerů neděje a věřím, že je to i díky skvělé oboustranné komunikaci. Další nevýhodou je i menší míra kontroly dodržování daných pravidel a občas i přemíra vlastní iniciativy franšízantů, přece jen do těchto prodejen nemůžeme zasahovat se stejnou mírou jako do těch vlastních. Ale obecně lze říct, že k žádným zásadním problémům v rámci spolupráce nedochází.

Budete otevírat další franšízové pobočky?
V nejbližší době otevřeme vlastní jednotku v OC Central v Jablonci nad Nisou, Forum Ústí nad Labem a v rámci franšízy pak v Táboře a pravděpodobně i ve Znojmě. Další místa jsou zatím v jednání. Cílem je v dlouhodobějším horizontu vytvořit síť s celkovým počtem 70 – 75 jednotek.

Chystali jste se na menší města, je tento plán stále aktuální?
Pro provozování naší prodejny je vhodné město s minimálním počtem obyvatel 30 tisíc. To je opravdu krajní mez. Samozřejmě zde také hraje roli také umístění potenciální prodejny – zda-li se jedná o spádovou oblast, okrajovou čtvrť atd. Nelze říci, že prodejnu umístíme na všechny místa s tímto počtem obyvatel. Krajská města již máte téměř naplněná a nyní spíše opravdu vytipováváme ta v těch okresních. V druhé polovině roku 2016 jsme například otevřeli prodejny v Přerově a Kladně a nyní se budou otevírat v již zmíněném Táboře, Ústí nad Labem a Jablonci nad Nisou.

Co je pro vás u franšízantů tím nejdůležitějším hlediskem úspěchu?
Měli by to být dynamičtí lidé s nadšením, zájmem o daný produkt, komunikačně i obchodně zdatní a se stejným pohledem na náš sortiment a naše zákazníky jako máme my. Je důležité, aby konceptu i naší strategii věřili a aby se nebáli dodržovat nastavená pravidla, která jsou vytvořena na základě naší více než dvacetileté úspěšné existenci na maloobchodním trhu.

Loni jste otevírali také nové pobočky, jak se vám dařilo v meziročním srovnání? Chystáte na letošek také nějaké převratné novinky?
V minulém roce jsme otevřeli celkem 12 nových prodejen (4 vlastní a 8 franšízových), což byl za poslední roky rekordní počet a mírná obava z dalšího vývoje byla opravdu na místě. Nicméně z meziročního srovnání vychází, že síť i nadále úspěšně roste. Tomu jistě přispívá i fakt, že zájem spotřebitelů o kvalitní čaj a kávu a trend v jejich pití nadále roste a dosud nedosáhl vrcholu. Proto je i nadále naším hlavním cílem sledovat světové trendy a vyvíjet vlastní nové receptury a ty pak transformovat do naší vlastní nabídky. V lednu jsme do nabídky například zařadili Cascaru, což je specifický nápoj, který lze zařadit na hranici čaje a kávy.