Když se franšíza vzdálí svým principům

1/1

Značka Trdlokafe se řadu let prezentovala jako franšízová síť a její spolupráce bezpochyby obsahovala prvky typické pro franšízing – práci se značkou, provozní standardy či centrální podporu. V posledním období se však komunikace modelu stále více posouvala směrem, který se od běžně vnímaného franšízového modelu významně odlišuje. Koncepty postavené na očekávání „pasivního příjmu“, kdy investor vloží kapitál a samotný provoz má řídit centrála, nepatří k tradičně vnímaným formám franšízingu a ve franšízovém prostředí bývají předmětem odborných diskusí. 

Aktuální vývoj tomu dodává i konkrétní rozměr. Městský soud v Praze rozhodl o úpadku servisní společnosti Trdlokafe Development 1 s.r.o. ze skupiny Twist, která měla fungovat především jako provozní a rozvojová společnost pro franchisovou síť provozoven Trdlokafe. (Pozn. red.: Insolvenční řízení se netýká společnosti Trdlokafe International, která je vlastníkem ochranné známky Trdlokafe.) Samotný úpadek však nevysvětluje příčiny celé situace, znovu ale upozorňuje na otázku, jak jsou podobné modely nastavené a jaká očekávání u partnerů vytvářejí.

Franšízant není pasivní investor

„Franšízing není finanční produkt ani forma pasivního investování. Je to partnerský podnikatelský model postavený na aktivní spolupráci franšízora a franšízanta. Franšízant vstupuje do ověřeného systému, využívá know-how, značku i podporu centrály, ale zároveň nese odpovědnost za rozvoj svého podnikání – ať už osobně, nebo prostřednictvím vlastního managementu,“ říká Marek Halfar, CEO poradenské společnosti PROFIT system franchise services.

Právě v tom spočívá zásadní rozdíl. Franšízing je založen na podnikatelské angažovanosti, dlouhodobé spolupráci a sdílené odpovědnosti za výsledek. Samozřejmě existují koncepty, kde se majitel neúčastní každodenního provozu osobně, zejména u větších multiunit modelů. I tam však franšízant zůstává aktivním podnikatelem, který systém řídí, kontroluje a rozvíjí.

Kvalita jako základ rozvoje

Zkušenosti z trhu zároveň ukazují, že úspěšné franšízové sítě obvykle nerostou za každou cenu. Stanovují si realistické cíle, soustředí se na kvalitu partnerů, podporu stávající sítě a postupný, udržitelný rozvoj. Franšízing přitom není jen o otevírání nových provozoven, ale především o schopnosti budovat funkční systém, který dlouhodobě funguje pro obě strany.

Obecně platí, že příliš rychlá expanze bez odpovídajícího zázemí, procesů a každodenní péče o síť může vést k tomu, že kvantita převáží nad kvalitou. A právě to bývá u franšízových konceptů dlouhodobě neudržitelné. Síť bez kvalitního zázemí, funkční komunikace a reálné podpory partnerů dříve či později narazí na své limity.

Podobné situace bohužel mohou deformovat veřejné vnímání franšízingu na českém trhu. Negativní dopady pak neovlivňují jen konkrétní značku, ale i stovky dalších franšízorů, kteří své sítě budují řadu let, investují do rozvoje partnerů, vzdělávání, provozních procesů a silné franšízové komunity.

„Franšízing je jeden z nejfunkčnějších modelů rozvoje malého a středního podnikání na světě. Stojí na transparentních pravidlech, přenosu know-how a aktivní roli obou stran. Není náhodou, že právě tímto způsobem vznikly a vyrostly některé z nejúspěšnějších světových značek, jako například McDonald's, Burger King nebo Yves Rocher. V českém prostředí lze zmínit značky jako Partners Banka, Oxalis či Ugo,“ doplňuje Marek Halfar.

Prověřování je základ

Každý zájemce o franšízové podnikání by měl věnovat maximální pozornost tomu, jak je spolupráce skutečně nastavena. Každá podnikatelská nabídka slibující mimořádně rychlé nebo až nereálně atraktivní výsledky by měla být signálem k obezřetnosti. Zájemce by si měl ověřit ekonomiku konceptu, podmínky spolupráce i reálné fungování konceptu v praxi. Standardem by mělo být také spojení se stávajícími partnery v síti a otevřená diskuse o jejich zkušenostech. Transparentní franšízor takovou možnost běžně nabízí.

Úpadek jedné společnosti působící ve franšízovém prostředí tak nemusí vypovídat o franšízingu jako takovém. Může být spíše připomínkou, že dlouhodobý úspěch každé sítě stojí na kvalitě nastavení spolupráce, podpoře partnerů a schopnosti reagovat na měnící se podmínky trhu.

Klíčové poznatky

• Franšízing není pasivní investiční model, ale aktivní podnikatelské partnerství.
• Dlouhodobě úspěšné sítě staví na kvalitě podpory, ne na rychlé expanzi.
• Každou nabídku je nutné důkladně prověřit, ideálně včetně kontaktu se stávajícími partnery.
• Selhání jednoho konceptu nevypovídá o franšízingu jako takovém.

Autor

Marek Halfar

CEO, franšízový poradce