Čajová franšíza jako investice

1/1

Markéta Puzrlová se stala franšízantkou německé sítě čajoven před 3 lety, s firmou TeaGschwendner ale spolupracovala v oblasti velkoobchodu již od roku 2011. Specializovaný obchod s čajem v Praze ve Vodičkově ulici otevřela v září 2014, přípravy na zahájení provozu trvaly celé tři roky. Jak sama říká, společnost TeaGschwendner byla pro ni ale láskou na první pohled, takže vytrvala.

"TeaGschwendner jsem znala z Německa. Už tam mě přesvědčila především vysoká kvalita výrobků a služeb, které se na jednom z nejnáročnějších trhů světa nabízejí zákazníkovi," vzpomíná na své začátky. Vystudovala germanistiku, poté dva roky působila v Jablonci nad Nisou jako úřednice ve státní správě. Mezitím ale hledala vhodný podnikatelský koncept, díky němuž by se mohla postavit na vlastní nohy.

Poté, co našla možnost pořídit si franšízu německé značky TeaGschwendner, dospěla k závěru, že čaj je pro ni přesně tím produktem, s nímž se bude moci při podnikání ztotožnit. A že značka prezentuje způsob obchodování, který její osobnosti bude sedět. "Jiný franšízový koncept jsem nezvažovala, vybrala jsem si TeeGschwendner," říká. Zpočátku měla problém sehnat prostory na Praze 1, které by byly na dobrém místě a za přijatelný nájem. Nakonec se "usadila" v samotném centru české metropole.

Zvykat si na riziko, že zákazníci nepřijdou

Potýkala se také s marketingem a PR, v tomto směru ji prý pomohla německá centrála. "Když vstupujete na trh se zcela neznámou značkou, vždy se musíte připravit na problémy. Firma TeeGschwendner byla před pár lety na českém trhu v podstatě neznámá. To se dnes hlavně mezi čajaři, kteří dbají na kvalitu, povedlo změnit. Centrála TeeGschwendner dodává dobré, standardní služby, franšízant musí sám vědět, co potřebuje a nese podnikatelské riziko," vysvětluje Markéta Puzrlová.

Na riziko si ostatně musela zvykat i ona sama. Přiznává, že není soutěživý typ, a v podnikání je to někdy na škodu. Získala ale svobodu a volnost. Jako matka dvou dětí si dnes může sama organizovat čas jak sama uzná za vhodné. "Jediný pán je zákazník. I když je to někdy tvrdé, neměnila bych," tvrdí. Svou franšízu považuje především za dobrou investici. "Každý franšízant je v podstatě menší či větší investor, který vkládá do značky peníze a značce je tím “propůjčuje. Od banky jsem si peníze ale nepůjčovala.," říká s tím, že investice tohoto druhu se vrací pomalu, návratnost se počítá v řádu několika let.

Přesto si franšízing chválí. "Franšíza může být výhodná v tom, že jsou rozdělené role. V našem případě nákup čaje, certifikace BIO, veškerou administrativu spojenou s dovozem potravin ze třetích zemí, kontrolu kvality a jakosti, to vše řeší německý partner. My se soustředíme na prodej a na obchod," vysvětluje. I proto se musí v oboru neustále vzdělávat.

"Český čajař umí ocenit dobrý a kvalitní čaj. Umí posoudit, co mu nabízíte, zda je cena přijatelná a jaký máte doprovodný servis. Za to vše je pak ochoten i platit," říká paní Puzrlová. A dodává, že Češi jsou z úrovně produktu, služeb i interiéru specializované prodejny čaje opravdu nadšení.