Po GDPR následují i data ne-osobní

V květnu vstoupila v platnost nová evropská nařízení ohledně ochrany osobních dat, tzv. GDPR. Jak je to s údaji neosobními? 
Data jsou dnes důležitým zdrojem ekonomického růstu a rozšiřování pracovního trhu, jelikož umožňují mimo jiné zefektivnění činnosti a rozhodovacích procesů, zejména tím, že usnadňují předvídání budoucích událostí. Představují velký potenciál v  různých odvětvích počínaje zdravotnictvím a konče např. budováním „smart cities“, což dokazuje mimo jiné i fakt, že hodnota datové ekonomiky byla v roce 2014 odhadnuta na 257 miliard eur, tj. 1,85 % HDP Unie, přičemž v roce 2015 se zvýšila na 272 miliard eur, tj. 1,87 % HDP Unie.

Jaké konkrétní změny tedy chystá EU v tomto směru?
Aby mohl být výše uvedený potenciál datové ekonomiky naplněn, Komise se rozhodla vytvořit komplexní a srozumitelný soubor pravidel pro služby uchovávání či zpracovávání údajů v rámci EU. Proto iniciovala návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro volný pohyb neosobních údajů v Evropské unii ze dne 13. 9. 2017, které je zaměřeno zejména na tři hlavní oblasti.

Tou první je umožnění volného pohybu neosobních údajů přes hranice členských států na jednotném vnitřním trhu tak, aby členské státy již nenutily organizace uchovávat či zpracovávat údaje na jejich území, s výjimkou omezení z důvodu veřejné bezpečnosti; tato úprava by měla vést zejména k tomu, že organizace budou schopny snáze a levněji vykonávat svou činnost v zahraničí zejména díky volnému pohybu dat přes IT systémy. 

Druhou oblastí je zajištění toho, aby pravomoci kompetentních orgánů spočívající v přístupu k údajům za účelem provedení regulační kontroly zůstaly nedotčeny a příslušné kontrolní orgány mohly provádět inspekce a audity nezávisle na tom, kde jsou data (ať již fyzicky nebo v cloudu) uchovávána či zpracovávána.

Třetí pak snaha umožnit snadnější změnu poskytovatele služeb pro profesionální uživatele (jednající v rámci své obchodní činnosti či podnikání) datových uložišť nebo jiných podobných služeb, aniž by docházelo k většímu zatížení poskytovatelů těchto služeb nebo k narušování trhu, například vypracováním kodexů chování.

Jaký je vlastně důvod těchto plánovaných změn?
Jedním z obvykle citovaných důsledků dosavadních překážek pohybu neosobních dat napříč členskými státy je nejistota poskytovatelů služeb ohledně určení aplikovatelných právních předpisů na přeshraniční uchovávání a zpracování dat. Návrh nového nařízení tak v tomto ohledu slibuje jednotný právní rámec pro celou EU.

V praxi dle zjištění Komise dané překážky způsobují to, že organizace plně nevyužívají cloudové služby, nevybírají (cenově) nejefektivnější umístění pro IT zdroje, nemění poskytovatele služeb nebo nepřesouvají data zpět do vlastních IT systémů. Společnosti a jiné organizace v EU dnes kvůli překážkám pohybu dat přicházejí o nové podnikatelské příležitosti. Členské státy omezují pohyb údajů zejména stanovením místa, kde mohou být údaje uchovávány nebo zpracovávány, za předpokladu, že služby v tomto místě jsou bezpečnější, i přestože pro to nemají žádné legitimní důvody.

Takže by pak měl být volný pohyb neosobních dat v rámci EU podnikatelské aktivity podpořit?
Komise je toho názoru, že zásada volného pohybu neosobních údajů by umožnila snazší vstup na nové trhy, snazší rozšíření činnosti organizací a současně by omezila nutnost duplikace dat na několika uložištích v různých státech. Vedle toho by přispěla k vybudování spolehlivého a bezpečného odvětví využívání počítačových technologií a ke snížení cen souvisejících služeb z důvodu větší konkurence mezi jejich poskytovateli. Uživatelé by pak měli ocenit širší výběr poskytovatelů služeb a i větší flexibilitu při organizaci dat i datových analýz.

V čem konkrétně bude pro soukromý sektor přínosem?
Navzdory zvýšenému důrazu na ochranu soukromí fyzické osoby, který je v současné informační společnosti založené na datech akcentován, je neméně významnou součástí datové ekonomiky i pohyb dat neosobních, často velkoobjemových (někdy také označovaných pojmem big data). Analýza těchto dat a jejich vyhodnocování nabízí společnostem množství příležitostí k dalšímu rozvoji již fungujících a formování nových obchodních modelů s potenciálem podpořit růst datové ekonomiky a zvýšit konkurenceschopnost EU v porovnání s dalšími silnými ekonomikami světa.

Návrh nového nařízení je proto zásadním krokem k odstranění překážek přenositelnosti dat neosobní povahy. V současné chvíli je návrh diskutován na úrovni pracovních skupin Rady EU, která projednává pozměňovací návrhy Evropského parlamentu a současně navrhuje některé vlastní úpravy návrhu nařízení. Například navrhuje omezit působnost nařízení v případech předávání údajů při provádění pravomocí veřejnými orgány a veřejnoprávními subjekty. Výsledek legislativního dialogu mezi institucemi nyní ještě nelze předvídat.

Mgr. Ivan Rámeš
Ivan.Rames@havelpartners.cz