Podnikání je nutné podporovat

Jak se v České republice podle vás dnes podniká?
Lukáš: Poměrně smutnou pravdou je, že malým a středním podnikům se v České republice nedostává takové podpory, jakou by si zasloužily. Mělo by se jim věnovat více pozornosti. Právě na nich totiž stojí značná část české ekonomiky. Kolikrát ročně slyšíme politiky chválit podnikatele, kolikrát ročně hledají způsoby, jak jim ulevit a pomoci? Mnoho mi na podnikatelích záleží, proto také má firma realizuje již pátým rokem Týden podnikání ČR a Týden inovací ČR na podporu všech podnikavých a inovujících jedinců a subjektů v České republice.

Tomáš: Čeští ministři by si měli primárně nastavit správné fungování svých vlastních rezortů. Až poté házet klacky pod nohy podnikatelům. Je nutné, aby přemýšleli nad tím, jak věci dělat lépe, efektivněji a nestěžovat podnikatelům práci. Musí si uvědomit, že podnikatelé by neměli problém se změnou daní, která by měla smysl. Momentálně to funguje tak, že každá nová vláda reformuje daně. To by mělo být tím posledním, co by ve vztahu k podnikatelům měla dělat. Měla by je nechat fungovat tak, aby se jim zde podnikalo dobře.

Lukáš: Také je třeba velká škoda, že nemají začínající a menší firmy daňové, administrativní a jiné úlevy oproti velkým firmám, aby se jim podařilo přežít a růst – vím z osobní zkušenosti, že začátky jsou velmi krušné a cítit alespoň symbolickou podporu státu by bylo motivační. Co se týče podnikatelů, tak by byla prospěšná větší ochota sdílet své znalosti a zkušenosti dalším podnikatelům. Neuvědomují si mnohdy, že vzájemné sdílení je cesta k dalšímu rozvoji a účinnou propagací.

Nemůže za to do jisté míry tuzemské školství, které v nás budí pocit, že mezi sebou musíme neustále soupeřit?
Lukáš: Ano, i to může být důvodem. Oba s bratrem máme zkušenost se studiem v zahraničí. Studovali jsme v Dánsku a dalších zemích, já jsem pak vystudoval na University of Cambridge. Mohu tedy říci, že školství v zahraničí je zcela odlišné. Důraz se klade na rozvoj umění argumentace. Češi jsou velmi šikovný, sečtělý, pracovitý národ se širokým rozhledem. V oblasti kritického myšlení a prezentace vlastního názoru podloženého pádnými argumenty však máme mezery.

Tomáš: V České republice obecně a na vysokých školách také chybí prostor pro diskuzi. Když svým studentům přednáším na vysoké škole, říkám jim, že kdo mi na zkoušce odvypráví přesně to, co jsem říkal já na přednáškách, dostane za tři. V tom momentě se totiž pasuje do role zápisníku či diktafonu, nepřináší nic nového, originálního. Nic svého. Jen mi vypráví, nepřemýšlí. Pokud jsou studenti schopni se mnou na dané téma diskutovat, odcházejí s dvojkou. Ti, co mne dokáží přeargumentovat pak dostanou jedničku.

Jak je to podle Vás s podporou start-upů u nás?
Lukáš: Vidím u ní stejný problém jako v případě malých a středních podniků. Start-upy jsou bohužel něco, co čeští politici nevnímají jako prioritu, o kterou by se měli zajímat. Vůbec nechápou jejich ohromný potenciál pro českou ekonomiku. Manželka zvažovala kde založit náš společný startup Poetizer a zatímco v České republice narážela pouze na byrokratické obstrukce a neochotu státních úředníků komunikovat jak upravit platformu pro EET, tak jí třeba rakouské ministerstvo zahraničních věcí usilovně lákalo, aby založila sídlo u nich ve Vídni.  Navíc, propast mezi státním sektorem a startupy je u nás velmi hluboká. Je to do jisté míry škoda, neboť Silicon Valley ani izraelský startupový zázrak by se bez podpory státu nekonaly. Jde o to nalézt společnou řeč a upřít společné síly tam, kde to dává skutečný smysl, ne se bezdůvodně „nemít rádi“.

A proto vznikl nápad na založení společnosti European Leadership and Academic Institute (ELAI)?
Lukáš: Částečně ano. Chceme být mostem a propojovat osobnosti, které se odváží přemýšlet mimo zaběhlé koleje. Motivujeme ostatní, aby mířili výše, kladli si vyšší cíle, a to jak osobní, karierní, tak pro českou společnost. Několik let jsem po studiích pracoval jak ve státním, neziskovém, tak v soukromém sektoru. Všude jsem narážel na neochotu učinit něco více než je nutné a na mizivou touhu se dál rozvíjet a sdílet své zkušenosti. I když víme, že nebudeme nikdy dokonalí, tak bychom o dokonalost svojí a našeho okolí měli neustále usilovat. Proto se v ELAI zaměřujeme na profesní vzdělávání a zároveň na podporu podnikání, startupů a inovací v České republice.

Měl by start-upy podporovat stát?
Lukáš: Ano, ale chytře a pouze tam, kde je to zapotřebí. Každý takový projekt by měl být od začátku tvořen s ambicí dále se rozvíjet na globální úrovni a expandovat. Jejich přesah do zahraničí tak pomáhá budovat dobré jméno České republiky za jejími hranicemi. Podpora ze strany státu by však byla nejvíce efektivní tam, kde je nejvíce potřebná, a to primárně v oblasti školství, abychom je učili potřebné dovednosti a schopnosti pro digitální věk, učili je kritickému analytickému myšlení, dodávali žákům vyšší sebevědomí a motivovali je k zakládání startupů. Obecně máme totiž start-upů jako stát velmi málo.

Tomáš: A Česká republika má na čem stavět. Máme spoustu osobností a produktů, díky nimž nás ve světě znají. Troufnu si říci, že jsme mimo Ruska asi nejznámějším slovanským státem. A to i díky osobnostem jako Václav Havel a Jaromír Jágr, či výrobky jako pivo, auta a koneckonců i český design má ve světě dobré jméno.

Oba se při své práci setkáváte s mladými začínajícími podnikateli. Lze u nich odhalit nějaký společný rys?
Lukáš: Mladí podnikatelé jsou plní nadšení. Jsou připraveni naslouchat radám úspěšných a učit se z nich. Právě proto jim v ELAI nabízíme řadu workshopů s odborníky na slovo vzatými. Kromě Tomáše a jeho kreativního myšlení a prezentačních dovedností, jsou tu například workshopy s šéfkou českého a slovenského Google, s šéfredaktorem Forbes Česko, s ředitelem Člověka v tísni nebo s nedávným globálním viceprezidentem Hewlett Packard.

Firmy působící v tuzemsku si často stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak fatální může být tento problém pro českou ekonomiku?
Tomáš: Musím říci, že toto vnímám jako takový evergreen, který slýchám od českých podnikatelů dost často, stejně jako stížnosti na kurz koruny. Jednou je moc silná, jindy zase příliš slabá. Osobně si myslím, že kvalifikovaná pracovní síla v Česku nechybí.

Lukáš: Tento problém, na který si celá řada oborů stěžuje, by se dal elegantně řešit zjednodušením uznávání kvalifikací zahraničních pracovníků, například z východní Evropy. Dnes je situace taková, že IT inženýři z Ukrajiny nám tu kopou výkopy, což je velká škoda. Zjednodušení a zrychlení procesu zaměstnávání cizích státních příslušníků by bylo ku prospěchu věci.

Česká ekonomika je úzce spjatá se zahraničím. Jak moc ji tedy ovlivní například Brexit, jestli tedy vůbec…
Lukáš: Brexit nám do jisté míry otevře oči. Ne, že by způsobil velké škody naší ekonomice, ale uvidíme nakolik je členství v EU cenné a budeme si ho snad více vážit. Británie bude po Brexitu totiž ekonomicky i politicky o mnohem méně významnou zemí.

Tomáš: Musíme se hlavně rozhodnout, jestli chceme hrát na hřišti Evropské unie nebo ne. Evropu brzy přestane bavit nás neustále přemlouvat k aktivnímu členství.

Jak je to s inspirací české politické scény v zahraničí?
Tomáš: Čeští představitelé státu se bohužel nesnaží inspirovat v zahraničí v těch správných věcech. Často přejímají špatné příklady. Jedním z posledních takových důkazů může být diskutovaná elektronická evidence tržeb, která je dalším z příkladů opatření, která dnešním podnikatelům komplikuje jejich snažení. Ministr financí se v tomto případě inspiroval v Chorvatsku, kde se očekávání od tohoto projektu nenaplnila.

Lukáš: Když jsem pracoval na Úřady vlády a na Ministerstvu obrany, tak jsem se snažil poukázat na úspěšné projekty v nám podobným zemích pro jejich aplikaci v českém prostředí. Bohužel mi vždy bylo řečeno, že se nikým inspirovat nebudeme – prý že to tu neděláme sice nejlépe, ale funguje nám to nějak, tak to nebudeme měnit, zněla odpověď.

Tomáš: To například v Polsku je postoj vlády jiný. Pozvali si mne, zda bych jim neporadil s tím, jak by se jejich ekonomika mohla více rozvíjet kupředu. Poslouchali mne, ptali se. Z jejich strany byl vidět opravdový zájem o názory někoho „zvenku“. Určitým světlým bodem v Česku byl v roce 2009 projekt Národní ekonomické rady vlády, kterou ustanovil tehdejší premiér Mirek Topolánek. Šlo o seskupení odborníků, kteří vládě přinášeli návrhy, impulsy. Bohužel celá řada z nich se nedočkala realizace.

Tomáši, Vy sám nepřemýšlíte o vstupu do politiky?
Vrhnout se do politiky se nechystám. Nemám rád moc, mám rád vliv. Mohu radit, doporučovat, ale nechci nikomu rozkazovat, nikoho řídit. Jsem schopný lidem dávat návrhy a je jen na nich, zda se nechají ovlivnit. Do praktické politiky se nehrnu. Již jsem si to vyzkoušel. Na ministerstvu financí (v letech 2004 – 2005 byl poradcem ministra financí Bohuslava Sobotky – pozn.red.) jsem zpracovával legislativní změny a návrhy. Brodil jsem se opravdu po kolena v bahně té konkrétní práce. To mne utvrdilo v tom, že politiku dělat nechci.

Napadlo vás někdy spolu rozjet podnikání?
Tomáš: Takové ambice jsme nikdy neměli. Tedy pokud nepočítáme naše obchodní zkušenosti ze základní školy, kdy jsme prodávali bonbony a ze sádry odlité postavičky Šmoulů. Na podnikání nejsem nastaven.

Lukáš: Spolu nepodnikáme, ale Tomáš v rámci ELAI realizuje workshopy na témata kreativní myšlení a prezentační dovednosti.

Tomáš: Jsem přesvědčený, že tak, jak je naše spolupráce momentálně nastavená, je to v absolutním pořádku. Brácha je lepší a zkušenější v obchodních věcech, mojí doménou jsou přednášky.

Co byste dnes, se všemi svými zkušenostmi, doporučili těm, kteří o vlastní podnikání teprve uvažují?
Lukáš: Začínající podnikatelé se musí připravit na to, že je čeká spousta práce. Musí se vrhnout do práce, nepočítat dlouhou dobu s žádnými volnými víkendy, natožpak s dovolenou. Budou muset mnoho obětovat. Pokud chtějí dosáhnout úspěchu, je to nutnost. Doporučuji hledět vždy na to, čeho chtějí dosáhnout a plně se na to soustředit. Učit se rychle ze svých chyb, ale i ze svých úspěchů. Inspirovat se zkušenějšími. 

Tomáš: Dívejte se kolem sebe, vnímejte co se děje. Učte se ze zkušeností jiných. Zkuste je přetvořit k obrazu svému a využít ve Vašem podnikání.

Tomáši, jak bude vypadat ekonomie za 20 let?
Tomáš: Ekonomie bude čím dál tím více virtuální. Její rozvoj se bude odehrávat ve virtuální sféře. Bude se více myslet a méně fyzicky pracovat.