Zdar a síla, byznys z jídla

Na samém začátku je nutné, aby začínající podnikatel absolvoval ono pověstné povinné kolečko po úřadech. Kromě registrace a nahlášení činnosti na živnostenském a finančním úřadě je totiž třeba zařídit potřebná razítka, která zejména schválí prostor k provozování prodejny zdravých potravin. Základem tedy je najít pro podnikání vhodné prostory a případně je upravit.

Již v tomto momentě se vyplatí komunikovat s příslušným stavebním úřadem, který bude mít na starosti kolaudaci prostoru pro prodej potravin. Jistou výhodu má ten, kdo se rozhodl svůj obchod zřídit v místech, kde již podobný provoz fungoval. V případě menších stavebních změn tak nebude třeba obchod znovu kolaudovat.

Co se týče umístění prodejny, není nezbytně nutné, aby se nacházela v primárně lukrativní oblasti. Zákazníci si totiž svou zdravou výživu rádi najdou, přestože nesídlí v obchodních centrech nebo například na náměstích. „Do zdravé výživy chodím, protože chci. Podobně jako do svého oblíbeného baru. Zákazníci si cestou najdou, ale samozřejmě prodejna nemůže být úplně na periferii nebo nehezkém místě,“ vysvětluje Michal Krejčí, majitel prodejny zdravých potravin Bobaja v Opavě. Ta zde funguje od roku 1991.

Dalším krokem pro to, aby mohl obchod začít fungovat, je mít splněny všechny hygienické požadavky, na což dohlíží příslušná hygienická stanice. To, zda prostor splňuje veškeré legislativní požadavky, pak musí potvrdit i místní požárníci.

Na velikosti záleží

Od velikosti zvoleného prostoru prodejny se odvíjí i náklady na její zařízení. Čím větší obchod je, tím více vybavení bude logicky vyžadovat. V případě prodejny čerstvých a zdravých potravin se neobejdeme bez kvalitních lednic, mrazicích boxů, regálů. Myslet je třeba, zvláště dnes, kdy Ministerstvo financí zavedlo povinnost elektronické evidence tržeb, na implementaci odpovídajícího pokladního systému. Podle Michala Krejčího je v dnešní době třeba pro rozjezd zbrusu nové prodejny počítat s počáteční investicí ve výši zhruba jednoho milionu korun, ve kterém je samozřejmě započítán i prvotní nákup zboží.

Právě sortiment je totiž základem úspěšné prodejny. Dobrou zprávou je, že v dnešní době je na trhu dostatek kvalitních produktů a dodavatelů, které lze zákazníkům nabídnout. Je třeba říci, že tomu tak nebylo vždy a potvrzují to i slova Michala Krejčího: „Na začátku fungování naší prodejny jsme měli v nabídce, s nadsázkou řečeno, dva druhy müsli tyčinek, sójové mléko, oříšky a to bylo všechno. Objednávky zboží jsem dělal s papírem v ruce v telefonní budce a zjišťoval, kdo co z dodavatelů může mít.“ Dnes má jeho opavská prodejna aktuálně něco okolo 8000 položek zboží, o čemž se Michalu Krejčímu mohlo v roce 1991 zdát.

Různorodá nabídka zboží je věc jedna a jeho cena zase druhá. Jak tedy přistupovat k cenotvorbě, aby produkty byly stále pro zákazníky dostupné a zároveň aby podnikateli přinesly kýžený zisk. Je třeba tvořit ceny citlivě. Marže by měla být taková, aby pokryla provozní výdaje, vytvořila adekvátní zisk. Nějaké finance by také měly zůstat na potřebné investice do rozvoje obchodu, který by měl být cílem každého podnikatele.

V tomto případě však bohužel dle Michala Krejčího narážíme na velice rozdílnou ekonomickou situaci obyvatelstva, kdy marže ve velkých městech může být diametrálně odlišná od menších obcí. „V zahraničí je BIO o zhruba 20 procent dražší, tedy více cenově dostupné. U nás je BIO oproti konvenčním potravinám dražší o 100 a více procent. Zákazník by tedy mnohdy raději koupil potraviny v biokvalitě, ale jeho peněženka mu bohužel radí něco jiného,“ srovnává situaci u nás a v cizině Michal Krejčí s tím, že podnikání v oblasti zdravých potravin však skrývá potenciál. BIO, RAW, Fair trade atd. jsou totiž pojmy, které jsou pro nás velice důležité a to nejen z pohledu našeho zdraví, ale z pohledu globálního, tedy z pohledu jakési udržitelnosti fungování planety a nás lidí jako celku.

Obsluž se sám? Děkuji, nechci

Bavíme-li se o cenách produktů, je třeba zmínit i provozní náklady, jež se do nich promítají. Samozřejmě se také odvíjí od velikosti prodejny, a to zejména, co se zaměstnanců týká. Obchod o velikosti 30 až 50 metrů čtverečních v klidu obstarají dvě prodavačky, v případě větší plochy by se pak jejich počet měl zvyšovat a tím budou stoupat i personální náklady. Ty vždy tvoří významnou část provozních nákladů.

Dále musí podnikatel počítat s platbami za nájem, zboží, energie, vodu, internet. Zapomenout nelze ani na každoroční poplatky za aktualizace softwaru, za cejchování vah a jiných zařízení v provozovně. Samostatnou kapitolou je personál. "Na jedné straně bych byl rád, kdyby zákazník přišel do obchodu, vzal si zboží, sám si jej namarkoval a zaplatil, ale tím by zmizel osobní kontakt, který je v naší branži zásadní,“ říká Michal Krejčí. Prodejny zdravé výživy ve většině případů totiž připomínají dřívější doby, kdy člověk chodil do svých oblíbených potravin, znal svou prodavačku a ta už věděla, že si jde pro dva rohlíky a mléko jako každou sobotu.

Sehnat v dnešní době kvalitní personál je pro mnoho podnikatelů poměrně těžký oříšek. Nicméně podle Michala Krejčího se nesmí při pátrání vzdávat. Nakonec jistě natrefí na toho správného člověka, se kterým si „sedne“ a spolupráce bude probíhat tak, jak má.

Spokojený zákazník je základ

Obchod je otevřený, personál proškolený, regály plné zdravého a kvalitního zboží? Jak však přilákat zákazníky? Bez marketingu to nepůjde, podnikatel musí umět dát veřejnosti najevo, že je se svou nabídkou zde. Cest je hned několik.

Ideální je kombinovat několik komunikačních kanálů, které dnešní doba nabízí. Důležité je mít to správné zacílení, aby se zpráva dostala tam, kam má. Pro to lze využít nejen místní média, ale také sociální sítě, které skrývají velký potenciál, zejména díky velké rychlosti šíření informací. Základem však samozřejmě je, aby zákazník poté, co navštíví obchod, nebyl zklamán. Stejně rychle jako přivést zákazníka do obchodu totiž informace na síti může lidi od návštěvy prodejny odradit.

Hlavním marketingovým nástrojem by tak měla být práce se zákazníkem na prodejně. Milý přístup, ochota poskytovat informace a poradit, když je třeba. To vše zákazník vnímá a vždy se rád vrátí nakoupit tam, kde byl řádně obsloužen a kde mu bylo milo. Často se svou zkušeností neváhá podělit se svým okolím.

Jak již bylo výše zmíněno, cílem každého podnikatele by mělo být, aby jeho podnik rostl a dál se rozvíjel. Proto nemusí v případě obchodu se zdravými potravinami skončit vše jen u maloobchodního prodeje, služby zákazníkům mohou být ještě širší. Právě tak na to se svým obchodem Bobaja šel i Michal Krejčí.

Ten vyslyšel přání zákazníků a Bobaja se postupem času rozšířila o zdravou jídelnu a okýnko s vlastní zmrzlinou a palačinkami. „Vše vzniklo přirozeně. Vše je o energii, kterou člověk do podnikání dává. Nelze stát na místě a je nutné jít kupředu, což je vlastně základ každého podnikání. Proto jsme se rozhodli rozšířit služby a nabídnout zákazníkům i něco více,“ vysvětluje Michal Krejčí.