Zisk během tří měsíců provozu

Co Vás přivedlo k rozhodnutí stát se franšízantkou sítě Solodoor? 
Mé začátky v síti Solodoor jsou trochu jiné než u jiných franšízantů. Bude to už dva a půl roku, co jsem nastoupila jako zaměstnankyně do Solodoor centra, protože majitel značkové franšízové prodejny v Praze již neměl možnost ji nadále provozovat. Centrála společnosti nechtěla o pobočku, která se nachází na velmi lukrativním místě, přijít, a tak se rozhodla ji provozovat jako vlastní do doby, než se pro ni najde nový franšízant. Já jsem dostala příležitost ji vést a byla jsem pověřena jejím řízením. Čekala na mě tak řada školení, musela jsem si osvojit vše, co musí zvládat majitel pobočky.

Kde se nakonec vzal nápad, že si otevřete vlastní pobočku?
Když se po zhruba čtyřech měsících našel pro vinohradskou pobočku nový franšízant, zůstala jsem nadále jako vedoucí jeho provozovny a postupně mu pomohla vést jeho prodejnu. Přibližně po roce přišla myšlenka, že mě to baví natolik, abych otevřela svou vlastní pobočku Solodoor. Vzhledem k předchozím zkušenostem jsem věděla, do čeho jdu a co můžu očekávat. Měla jsem potřebu se posunout někam dál. Naše síť roste, díky tomu má i větší dosah na zákazníky a dostanete se více do podvědomí lidí. Chtěla jsem být toho součástí a dát něco ze sebe.

Jaká byla reakce vedení?
Vzhledem k tomu, že Praha je velké město, byla jsem přesvědčena, že by si zasloužila ještě jednu pobočku. „Stačilo“ jen přesvědčit vedení konceptu. Měla jsem nachystaná veškerá čísla, věděla, jsem, jak řídit pobočku, a to jak pod centrálou, tak i pod novým franšízantem, navíc jsem již absolvovala všechna potřebná školení. Také proto si myslím, že naše jednání bylo úspěšné a já jsem se mohla začít těšit na svou novou roli franšízantky.

Co na Vás na začátku spolupráce čekalo?
Asi největší výzvou bylo najít ten správný prostor. V Praze jsou nájmy drahé a v momentě, kdy chcete, aby za něco stál, dostanete se opravdu vysoké částky. Naštěstí jsem v tomto ohledu získala velkou podporu ze strany franšízora. Vždy mi poslali nějaké návrhy volných prostor a já je oběhla a prověřila, zda by vyhovovali všem požadavkům. Když už jsme se po více jak čtyřměsíčním hledání pomalu vzdávali, že najdeme to ideální místo, objevil se prostor v Michli. Nevypadal sice na první pohled dobře, ale hned, jak jsem do něj vstoupila, věděla jsem, že je to ono. Měla jsem jasnou představu, jak ho upravíme, aby vypadal tak, jak má. Prodejnu jsem si tak vybudovala od prvního do posledního šroubku. Prošla kompletní rekonstrukcí. Bouralo se, stavělo, pokládaly nové podlahy. Když si na to zpětně vzpomenu, myslím, že šlo všechno poměrně rychle. Loni v říjnu se začalo bourat a letos v březnu jsme otevírali.

Vaše pobočka otevřela své dveře zákazníkům jen cca týden před příchodem 1. vlny koronaviru a s ní spojenými vládními opatřením. Jak se v takové době rozjíždí zcela nový byznys?
V první řadě musím říct, že problémy beru vždy jako výzvu. Jsem toho názoru, že vše, co nás potká, má svůj důvod. Otevřela jsem sice v době, která byla složitá, ale díky covidu jsem měla čas doladit vše potřebné. Na prodejně jsem hodně zvyklí fungovat online, přes internet chodí poptávky, což nám v tomto období hodně pomohlo. Nicméně, já jsem zvyklá každého klienta obvolat, domluvit se s ním, ukázat mu možnosti a úplně nejraději jsem, když dojde k osobnímu kontaktu. Připravit pro klienta řešení na míru je pro mou práci základ. Chápu to jako naši velkou výhodu oproti nabídce hobbymarketů. Tam sice dveře koupíte, ale servis a poradenství vám neudělají. Toho jsem se nevzdala ani v době 1. a 2. vlny koronaviru. Samozřejmě za dodržení všech potřebných hygienických opatření. Když jsme tedy otevřeli, musela jsem trochu upravit formu prodeje. Začala jsem telefonovat, vozila jsem vzorky přímo na stavby, posílala je poštou. S klienty jsme řešili vše v maximální možné míře osobně. Bylo to časově náročnější, ale ten čas na to byl. Potvrdilo se mi tak, že všechno se dá zvládnout, stačí jen najít tu správnou cestu. Pomohlo také to, že naše pobočka se nachází na rozmezí Prahy 10 a Prahy 4, což jsou největší městské části našeho hlavního města. Stejně tak se mi dostalo velké podpory ze strany obchodního zástupce Solodoor, který mne zásoboval poptávkami.

Bylo by možné tohle zvládnout bez předchozí zkušenosti?
Myslím si, že ano. Hodně záleží na tom, jak je člověk šikovný. Rozhodně nebudu říkat, že to bylo lehké. Tento rok je těžký pro všechny, kteří podnikají. Museli jsme se v této situaci rychle zorientovat a hledat řešení jak udržet firmu. Když jsem kdysi začala vést první franšízovou pobočku, tu, pro kterou se hledal nový franšízant, neměla jsem vůbec žádné zkušenosti. Měla jsem podporu v obchodním zástupci, jak na telefonu, tak osobně. Nápor zákazníků nebyl tak vysoký, měla jsem čas načerpat řadu informací, osvojit si nové dovednosti. Navíc, jako franšízant, jsem na to nebyla sama. Mohla jsem se opřít nejen o velkou podporu ze strany franšízora, ale také jsem poznala, jak dobré je být součástí týmu dalších franšízantů, kteří jsou ochotni si navzájem poradit i pomoct. Nejsme tak konkurence, ale opravdoví kolegové. Kdybych byla nový franšízant bez zkušeností, měla bych aspoň příležitost se do toho dostat.

Jak už jsem říkala, jsem pozitivní člověk a pracuji s tím, co mám. Každý problém vnímám jako výzvu a vždycky mám radost, když se vyřeší.

První vlnu jste zvládla, jenže na podzim přišla druhá…
Tu také zvládáme. Myslím, že jsme všichni věděli, že přijde. Byli jsme proto připravení a snažili se zrealizovat zakázky, které měly být hotové do Vánoc. Z předchozích let vím, co nás před Vánoci čeká a proto jsem vysvětlovala zákazníkům, že je potřeba počítat s prodlouženými termíny. Takže jsme měli většinu zakázek už předjednaných a pouze jsme ladili detaily.  Zavřeli nás až v polovině října, takže jsme měli čas na to vše dotáhnout, nabrat objednávky a zahájit jejich realizaci.  Samozřejmě, komplikace přichází, například u dodavatelů, kteří byli covidem třeba postiženi více než my. Ale jak říkám, když jste připraveni uspějete. Nyní již nabíráme objednávky na začátek příštího roku a další nápor očekáváme v dubnu, kdy se nám budou ozývat lidé, kteří mají v plánu rekonstruovat v létě.

Každý rozjezd podnikání je spojen s určitými problémy, u Vás bylo navíc vše umocněno dobou, ve které jste začínala. Jak velká byla podpora ze strany franšízora v tomto období?
Obrovská. Máme skvělého franšízového manažera a celý tým na centrále. Ke všemu se postaví čelem, najdou řešení každého problému. Franšízu jsme budovali spolu. Podpora tu není jen na samotných začátcích, mohu se na ni spolehnout i nyní. A není to jen o řešení problémů, je to i o dalším rozvoji.  Náš koncept se neustále vyvíjí a hledáme pořád další možnosti jak ho ještě vylepšit. Tým, který nás, franšízanty, podporuje, umí vše dotáhnout do nejmenších detailů. Velmi taky oceňuji otevřenou komunikaci, která je zejména v těžších obdobích klíčová. Díky ní vím, že jsem součástí značky, jejímž cílem je i úspěch jejích franšízantů

Co byste poradila případným zájemcům o licenci Solodoor? Na co by se měli připravit?
Koncept je postavený dobře. Není to o tom, že musíte striktně dodržovat pravidla, velkou roli zde hraje již zmíněná komunikace. Když máte nápad na nějaké zlepšení, můžete ho prezentovat a víte, že se jím budou zabývat i na centrále. Budete se muset dobře seznámit s výrobky, které nabízíte koncovým zákazníkům. Já sama se pořád učím a díky podpoře naší franšízové sítě se posouvám zase o krok dále. Dnes mám krásnou moderní prodejnu a je to výsledek naší spolupráce.  Pravdou je, že prvotní investice je vyšší a musíte myslet i na rezervu, která vám pokryje náklady spojené s provozem prodejny do doby, než začnete vydělávat. Nicméně, návratnost investice je z mého pohledu poměrně rychlá. Zisků jsem začala dosahovat už po dvou, třech měsících provozu a nyní mám již téměř svou investici zpět. A to jsem otevírala v již zmiňovaném březnu. Na závěr bych chtěla říct, že vlastně máte možnost podnikat, díky know-how někoho zkušenějšího a je jen na vás, jak tuto možnost uchopíte.