Kupní síla v okresech a obcích ČR 2010

Při rozhodování o umístění provozoven je důležitá kupní síla obyvatel. Z praxe vidíme rozvoj zajímavých franšízových systémů, které expadnují, v některých regionech se však neuplatní. Hlavní roli zde hraje nejen konkurence, ale také otázka kupní síly.

V období ekonomického zpomalení a existenčních problémů mnoha firem dochází ke zvyšování regionální diferenciace koupěschopnosti obyvatel a domácností v jednotlivých částech Česka. Zatímco obyvatel pražské metropole má průměrný disponibilní příjem více jak 220 tisíc Kč ročně, obyvatel okresu Bruntál má k dispozici v průměru méně než 144 tisíc Kč.

V porovnání s loňskými výsledky studie můžeme sledovat mírné zvyšování regionálních rozdílů v úrovni kupní síly. Praha posílila svůj „náskok“, na druhou stranu hospodářsky slabší regiony navýšily svůj propad oproti průměrným hodnotám. Samozřejmě daní za nadstandardní příjmy jsou i vyšší životní náklady v bohatších územích.

Vyšší výdaje si mohou dovolit zejména obyvatelé velkých sídel – především krajských měst. Průměrný obyvatel města nad 50 tisíc obyvatel může vydat přibližně o 13 % prostředků více než obyvatel obce pod 5 tisíc obyvatel. I mezi velikostně obdobnými sídly jsou však značné rozdíly vyplývající zejména z polohy v hospodářsky úspěšném nebo naopak ekonomicky slabším regionu. Zatímco průměrná domácnost v téměř stotisícovém Ústí nad Labem má disponibilní příjem necelých 350 tisíc Kč ročně, tak českobudějovická domácnost má k dispozici bezmála 414 tisíc Kč. Mezi menšími sídly jsou však rozdíly ještě extrémnější. Kupříkladu průměrný obyvatel u Prahy ležících Průhonic má k dispozici až o 40%! více prostředků než obyvatel podobně velké příhraniční Raspenavy.

Česká metropole a její okolí představují oblasti, jejichž úroveň kupní síly v přepočtu na 1 obyvatele je výrazně nad průměrem celé České republiky. Na druhé straně obyvatelé především v Moravskoslezském či Ústeckém kraji musí vystačit s daleko úspornějšími osobními a rodinnými rozpočty. V některých obcích - především v periferních oblastech ČR - se úroveň kupní síly pohybuje dokonce pouze kolem 70% českého průměru.

Kromě okresů přiléhajících k Praze převyšují výrazně průměrnou hranici kupní síly okresy Mladá Boleslav, Plzeň-město či Brno-město. Na opačné straně žebříčku figurují „chudší“ okresy Bruntál, Karviná, Frýdek Místek či Znojmo.

Praha republikový průměr převyšuje více než o 31 %, vysokými hodnotami indexu kupní síly se mohou pochlubit i např. i města Říčany, Čelákovice či Mladá Boleslav. Naopak nejnižší průměrné příjmy mezi městy nad 10 tisíc obyvatel dosáhly Karviná, Orlová, Studénka, Krupka či Bohumín. V praxi tyto rozdíly znamenají, že kupříkladu obyvatel Říčan disponuje na jeden rok průměrnou částkou 7 799 EURO, zatímco obyvatel Karviné pouze 5 338 EURO. Alespoň částečnou útěchou pro obyvatele sídel s nižší kupní silou může být, že život v „bohatších“ městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady.

Výše uvedené příklady jsou součástí rozsáhlého výzkumu kupní síly, v jehož rámci je stejnou metodikou sledována koupěschopnost ve 41 evropských zemích. Z tohoto srovnání vyplývá, že Česká republika se nachází výrazně pod celoevropským průměrem. Průměrný Čech má přibližně o 42 % nižší koupěschopnost v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami. Příznivěji vychází nicméně Česko ze srovnání s dalšími zeměmi středoevropského prostoru (Slovensko, Polsko, Maďarsko), kde je koupěschopnost obyvatelstva a domácností ještě nižší než v Česku.